„Nevím, co to znamená politická nezisková organizace, to je nálepka, kterou vymysleli někteří politici,“ zdůrazňuje s tím, že podobně neexistují političtí vědci, politické firmy nebo školy.
Připomíná také, že Člověk v tísni podporuje lidi, kteří se v demokratických státech zabývají sociálními věcmi, právy menšin, životním prostředím. „Nepodporujeme politiky, žádné politické strany ani žádné politické proudy, podporujeme občanskou společnost,“ dodává.
Přál bych si, aby v této zemi byli lidé, kteří se dokáží rozhodovat sami, a ne manipulací na internetu nebo řetězovými emaily.
Šimon Pánek
Jsou nevládní organizace nebezpečím pro demokracii? Nebo naopak plní služby, které stát a obce nedokáží efektivně zajistit? O tom je pořad Zaostřeno, který připravil Vít Pohanka. Uslyšíte ředitele a zakladatele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka, bývalého prezidenta Václava Klause nebo prezidenta Asociace veřejně prospěšných organizací Marka Šedivého.
Vysvětluje zároveň, že vláda vypisuje projekty pro neziskové organizace, a tím kupuje služby a starost o tuto zemi, kterou je potřeba nějak naplnit.
„Kdyby si nekupovala služby od neziskových organizací, tak by museli nastoupit buď státní úředníci, nebo by vláda musela poptat firemní dodání služeb, což by bylo dražší,“ nastiňuje s tím, že firmy oproti neziskovkám chtějí zisk.
Kontrola by měla směřovat i do firem
Člověk v tísni podle Pánka dostává ze státního rozpočtu 150 milionů korun, zhruba 40 milionů korun pak z krajských rozpočtů, což představuje 10 procent rozpočtu organizace jako celku.
„Přesto jsme intenzivně kontrolováni. Myslím si, že je to v pořádku. Jenom bych si přál, aby alespoň trochu podobná kontrola směřovala do firem, které hospodaří se stáními penězi,“ podotýká s tím, že stát by tak ušetřil pravděpodobně miliardy nebo desítky miliard.