Sex není porno, ale s dětmi se o tom nikdo nebaví, upozorňují autorky podcastu Vyhonit ďábla a série Na záchodcích

25. květen 2022

Tématům o sexu, vztazích, intimitě a tělesnosti se věnují v podcastu Vyhonit ďábla nebo také v pořadu České televize Na záchodcích. Zuzaně Kašparové a Terézii Ferjančekové nevadí otevřeně se bavit o sexu. „Uvědomila jsem si, že něco vyslovit nahlas může pomoci,“ říká Zuzana. A Terézie přikyvuje: „S každou epizodou příbývá více otázek než odpvědí.“ Jak mluvit o erotice a sexu tak, aby to byla spíš legrace než vulgarita?

O sexu toho víte víc než průměrný smrtelník. Ovlivnilo to nějak váš život?

Zuzana: Po první epizodě jsem zjistila, že nevím vůbec nic. Tak to postupně zjišťujeme, bavíme se o tom s mým partnerem, na základě toho zkoušíme nové věci. Ale neřekla bych, že jdu do nějakého extrémního experimentování, protože to tak necítím.

Čtěte také

Terézie: Máme doma víc erotických hraček, poznávám svoje tělo při masturbaci.

Má se intimita sdílet veřejně?

Zuzana: Není potřeba, abychom každý sdíleli intimitu veřejně, ale tím, že nám to nevadí, tak otevíráme prostor pro lidi, aby spolu začali sdílet. S kámoškou, mamkou, partnerkou, s kýmkoliv, s kým to třeba cítí. Nevadí nám sdílet to s více lidmi, ale vůbec si nemyslíme, že to každému musí být komfortní.

Vztah k vlastnímu tělu je důležité téma, učí se to někde?

Terézie: Mělo by se. A mělo by se začít už v rodinách a na školách. Ale momentálně se bohužel učí nejvíc na sociálních sítích, Instagramu. A v některých směrech se to učí dost toxicky, protože nás učí body-pozitivitě, která je tak toxická, že se máte milovat za každou celulitidu, každý den. A to prostě nejde, to je vyčerpávající. Nemůžeme se mít rádi stále, protože náš mozek to nezvládá, stejně, jak cítíme smutek, tak cítíme nespokojenost s naším tělem.

Porno zkresluje představu o sexu, nikdo dětem neříká, že to není realita
Terézie Ferjančeková a Zuzana Kašparová

Zuzana: A intimitu se učíme i v pornu. A to je problém, protože někdo porno zpětně nereflektuje. Koukáme na to, bereme, že takhle asi vypadá sex ještě v době, kdy sex nemáme. Přestože je porno od 18, tak lidé na to přijdou dřív.

Terézie: Průměrný věk, kdy se k dětem dostává porno, je mezi 11. a 13. rokem života. A nikdo to s nimi neprobírá, nikdo jim nepoví, že to, co vidíte v pornu, není realita. Nejhorší je na tom to, že vy kliknete na stránky a vidíte tam hardcore scény, násilný sex. A nemusíte to hledat, většinou to na vás vyběhne na první stránce. Bohužel to zkresluje dětem představu o sexu.

Čtěte také

Pořad Na záchodcích má krásnou výtvarnou stránku. Zadáním bylo sexuální výchova pro náctileté?

Zuzana: Zadání jsme si postupem času vytvářely, ale cílovka, na které jsme se shodly, je 13 až 19 primárně, ale snažíme se cílit i na učitele a rodiče dětí. Celkově bude deset dílů. Teď vyjde osmý a bude to porno. Na začátku bude scéna z porna, kde se zaseknou v záchodě.

Terézie: My se Zuzanou si hrajeme na pornoherce a pornoherečky.

Porno z pomsty

Vysvětlujete lidem, co je to revanche porn?

Terézie: Vysvětlujeme to stále. Je to anglický výraz a je to porno z pomsty. Rozesílají to zrazení expartneři. Když jste ve vztahu, tak člověku věříte, takže mu klidně pošlete nahou fotku. Ale když se rozejdete, ten druhý to pověsí na internet, porn hub nebo na Instagram a vy z toho máte problémy. Šikanují vás ve škole nebo vás vyhodí z práce. Ale ten, kdo to tam pověsil, si bez následků chodí po světě. Děje se to mezi mladými lidmi, dospívajícími, ale i mezi dospělými lidmi.

Prohlubuje odzbrojující upřímnost přátelství? 

Zuzana: K odzbrojující upřímnosti se člověk dopracovává. Se spoustou kamarádek máme honeymoon fáze, ale nikdy se nedostaneme do fáze určité hloubky, kdy si člověk může dovolit víc. Ne že bych ostatním kamarádkám lhala, ale nemám potřebu říkat úplně všechno.

Takže odzbrojující upřímnost jo. A s Terezií si myslím, že to máme. Také to na sebe nechrlíme hned, ale třeba se k tomu dopracujeme v nějakém rozhovoru. A pak se spolu bavíme čtyři hodiny v kuse, jdeme extrémně do hloubky. A pak odpadneme, protože už prostě nemůžeme.

Zaujalo vás téma intimity mladých? Vyzkoušejte náš nový podcast Polštář! Influenceři Lukáš Lukefry Fritscher a Natálie Natyla Tolarová spolu s psycholožkou Kateřinou Štočkovou Vavrošovou v něm odpovídají na otázky, které se mladí lidé často stydí položit. 

autoři: Lucie Výborná , prh

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová