Šéfkuchařky prozrazují: Muži mají rádi velké porce, ženy čokoládu
Pavel Maurer se zamyslel nad tím, kolik zná dobrých šéfkuchařek. Prý jich moc není, a tak mezi nimi udělal malý průzkum. Kolik hodin tráví v práci? A proč považují vaření za mužskou profesi?
Nedávno jsem si dělal malý průzkum, kolik vlastně znám opravdových šéfkuchařek, tedy žen, které se živí jako profesionálky v branži, vaří v restauracích, rozčilují se s liknavými kuchaříky, pérují dodavatele surovin, vymýšlejí přitažlivé jídelní lístky, potí se v horku špatně klimatizovaných kuchyní a odolávají každodennímu stresu. Vaří co nejlépe a co nejrychleji pro náročné strávníky.
Osobně znám čtyři skutečné hrdinky, které se upsaly tomuto nelehkému řemeslu. Irenu Košíkovou, přezdívanou Čirina, která vede stejnojmennou restauraci a mnoho let vařila i prezidentu Havlovi.
Pak Světlanu Červenkovou z velmi zajímavého podniku Oliva, Stanislavu Markovou, která dlouho pracovala ve slavné skupině Zátiší Group, a konečně Sofii Smith, která vařila v mnoha podnicích ve stylu fusion. Jedl jsem také u okouzlující francouzsky Marlene, která v Praze před lety představila echtovní provensálskou kuchyni. Jenže už to tu zabalila a je zpátky doma.
Nedávno jsem položil zmíněným kuchařkám několik sugestivních otázek a chci se s vámi podělit o odpovědi.
Práci šéfkuchařky dělají 10 let, ale jedna i 48. Jejich minimální pracovní doba je 10 až 12 hodin denně, v extrémních případech až 16 hodin. Své zaměstnání samozřejmě milují, ale uvědomují si, že je to především profese mužů! Je totiž fyzicky a psychicky nesmírně náročná. Navíc v kuchyni si občas muži rádi trochu zašprýmují a pro silná slova nechodí daleko.
Také jsem v tomto miniaturním průzkumu vycítil, že partneři slavných a dobrých šéfkuchařek jsou většinou velmi tolerantní a nebo nejsou vůbec. A když jsem se ptal šéfkuchařek, jaká jídla okouzlují muže, některé se trochu pousmály.
Panovala však mezi nimi shoda. Muži mají rádi robustní jídla, silné aromatické pokrmy a velké porce. Třeba manžel slavné Čiriny říká, že má sice rád výtvarné umění, ale na talíři chce pořádný kus flákoty. A chutě žen? Mají rády především dezerty a čokoládu na milión způsobů.
Takhle ve zkratce přemýšlejí nejvýznamnější pražské šéfkuchařky o gastronomii. Dejte si na ně pozor, protože vám vidí až do žaludku!
