Šedesát let Semaforu
Šedesát let Semaforu
Jiří Suchý už na počátku divadla Semafor toužil po jevištním partnerství jako měli Voskovec a Werich a toho pravého našel v Jiřím Šlitrovi. To byl původní profesí právník, proslavil se ale jako autor hudby k semaforským představením a byl tím zdánlivě nesmělým chlapíkem s buřinkou, který ale u klavíru dokázal zázraky…
„Ovládal umění improvizace tak, že třeba vzal písničku a lidé si řekli, jak ji chtějí zahrát – à la Mozart, à la Beethoven. A Šlitr sedl a zahrál tu písničku podle toho stylu, který mu divák předurčil,“ vyprávěl Miroslav Horníček v rozhlase roku 1985.
Miroslav Horníček dvojici seznámil. Šlitra znal v první půli padesátých let jako člena dixielandu z Rychnova nad Kněžnou a Suchému ho představil v pražské Redutě. „Začal jsem ho vyhledávat v jeho ateliéru, což byla zároveň jeho obývací místnost na půdě v Chodské ulici číslo 13,“ popisoval Jiří Suchý při promítání v Jonáš klubu v roce 1980.
Dvojice se stala nerozlučnou. Neustálé špičkování bavilo tisíce diváků a posluchačů. Příležitosti k vtipné poznámce byly všude. Poslechněte si je sami v této epizodě!
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
