Sběr a sušení léčivých rostlin
V sedmnáct hodin a skoro sedmnáct minut se teď dostáváme k tomu, o čem jsme vás informovali po celý den. A tím dnešním, byl sběr a sušení léčivých rostlin. Slovo má tedy Jan Mišurec.
Léčivé rostliny sbírejte v čistých lokalitách. Bylinky netrhejte u silnice a v místech, kde pobíhají psy anebo jiná domácí zvířata. Radí místopředsedkyně poradního sboru pro léčivé rostliny Ministerstva zdravotnictví, Dagmar Nová.
Dagmar Nová: V prvé řadě, sbíráme pouze také, které opravdu dobře známe a takových místech, která nejsou znečištěna nějakým spadem, dejme tomu prachem nebo nějakými chemikáliemi, tzn. nesbíráme léčivé rostliny ve velkoměstě.
Nasbírané byliny dávejte do koše a nebo plátěné tašky. Nepoužívejte igelitové sáčky. Usušené léčivé rostliny můžete nabídnout k výkupu. Ceny jsou všude jiné a nejsou nijak vysoké, říká Zuzana Drešnerová z Odboru rostlinné výroby Ministerstva zemědělství.
Zuzana Drešnerová: Výkupny lze nejlépe najít prostřednictvím internetu, případně zeptat se u nás na Ministerstvu zemědělství nebo na místních úřadech. Ceny se pohybují u drog, které se sbírají, řádově tak okolo dvaceti, třiceti korun za kilogram sušené rostliny. U těch pěstovaných a ve větších objemech je to průměrně čtyřicet za kilogram, u heřmánku sto čtyřicet korun. Výkupny, vlastně, podnikají normálně na základě podnikatelského oprávnění, popřípadě, že se zabývají přímo léčivy a léčivými přípravky, už je to potom trošku jiný situace. Musí podle dané legislativy v oblasti zdravotnictví.
Průmyslové pěstování léčivých rostlin není pro rolníky a další podnikatele jednoduché. Výrobní náklady jsou vysoké a samozřejmě je nutné počítat i s poměrně vysokými ztrátami. Je také nedostatek zařízení pro sušení vypěstovaných rostlin.
Zuzana Drešnerová: Celkově pěstování léčivých rostlin je náročné na technologie používané, jak na ruční práci, tak na speciální sklizeče, sběrače.
Pěstitelé také nemohou s dotacemi od státu, dodává Zuzana Drešnerová.
Zuzana Drešnerová: Jde spíš o vlastní šikovnost toho daného pěstitele, jakým způsobem se i v současné době, i právě po vstupu do Evropské unie, dokáže najít skulinku v připravovaných dotacích ze strukturálního fondu Evropské unie.
A jaký vztah mají k léčivkám současné bylinkářky? Jednu z nich oslovila kolegyně Mirka Nezvalová, Český rozhlas, České Budějovice.
Ve výkupně léčivých rostlin v Českých Budějovicích jsem potkala paní Růženu Kostrounovou.
Růžena Kostrounová: Já sbírám řepík, mátu a meduňku. Pěstuju si to pro vlastní potřebu, a protože toho letos narostlo větší množství, tak jsem se rozhodla, že tady přebytek prodám, protože je zase škoda, když se člověk s tím dělá, tak by to přišlo na zmar.
Co je podle vás na tom úplně nejsložitější, na tom sběru léčivých rostlin v následné přípravě do výkupny.
Růžena Kostrounová: Nejdůležitější je odhadnout čas sklizně a potom to pěkně usušit.
Projev občana: Aby to bylo prostě co nejlepší kvality.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
