Sami poroučet celému městu? Vždyť tomu volební výsledek Spolu vůbec neodpovídá, komentuje povolební jednání v Praze Hřib

Praha nikdy nečekala po volbách tak dlouho. Proč se to tentokrát tak táhne?

Na to byste se měl zeptat primárně vítěze voleb, tedy koalice Spolu, protože vítěz voleb má v poměrném systému primární odpovědnost i za vyjednávání jako takové. Troufnu si ale tvrdit, že vyjednávání by mohlo radikálně zrychlit v momentě, kdy se Spolu smíří s výsledkem voleb, tedy že nedostali 40 %, jak si to někdy před pár měsíci nakreslili, ale pouze méně než 25 %.

S takovým výsledkem totiž opravdu nemůžete sami poroučet celému městu. Prostě ve většinovém systému musíte hledat koaličního partnera. My jsme tomuto jednání otevření, ale opravdu s takovým výsledkem nemůžete mít zároveň jak primátora, tak i většinu v Radě.

Čtěte také

Nacher: Kdo povede hlavní město? Buďme trpěliví. Narychlo slepená koalice bude mít jepičí život

Je to z vašeho úhlu pohledu právě ten kámen úrazu?

Jednoznačně. Když se totiž podíváte na volební výsledky a spočítáte si hlasy, tak jasně vidíte, že i jen sami Piráti dohromady se STAN získali více hlasů než koalice Spolu teď v těch pražských komunálních volbách.

Promiňte, že vám skočím do řeči. Vám jde hlavně o to, že vy počítáte s tím, že Spolu budou mít primátora, a tím pádem nechcete, aby měli většinu v Radě.

Ano. Já si myslím, že to je naprosto logický požadavek, protože primátor má právo veta. Primátor nikdy nemůže být přehlasován svojí Radou, protože může rozhodnutí případně vetovat. Takže poměrně logicky ta druhá protiváha, tedy většina v Radě by neměla být na straně Spolu. Nemluvě o tom, že i hlasy ve volbách mluví poměrně jasně.

Je to jediná překážka toho, aby se ustavila koalice na vládním půdorysu, jak by si přál například premiér a šéf ODS Petr Fiala?

My jsme stále součástí Aliance stability, ale troufnu si tvrdit, že to není ten základní problém. Základním problémem je skutečně požadavek koalice Spolu mít jak primátora, tak i většinu v Radě, a to vše tedy s výsledkem méně jak 25 %, čemuž to prostě neodpovídá. Jakmile se vyřeší tato záležitost, jednání se velice zrychlí.

Čtěte také

Svoboda o jednání v Praze: Piráti se domnívají, že jsou vítězi voleb, koalice s ANO je pro nás obtížná

Bohužel tady nevidím žádnou aktivitu ze strany vítěze voleb, který by měl primárně jednání vést, snažit se aktivně svolávat, jednat každý den. Nic takového se neděje oproti tomu, co se dělo před čtyřmi roky. No, a proto to také trvá mnohem déle.

Nakolik mohou situaci komplikovat třeba osobní animozity?

Já si myslím, že do toho teď osobní animozity nezasahuji. Jako zásadní problém opravdu vidím to, že Spolu nemůže mít zároveň primátora i většinu v Radě, pokud získali méně jak čtvrtinu hlasů voličů, kteří přišli k volbám.

Volit přišlo 44 % oprávněných voličů, tak to je vlastně zhruba 11 % z těch všech oprávněných voličů. To opravdu není výsledek, se kterým můžete sám poroučet celému městu. S takovým výsledkem prostě není legitimní mít absolutní vládu nad celým městem.

A vidíte někde nějaké zásadní programové neshody s koalicí Spolu?

Čtěte také

Koalice v Praze by měla vzniknout na vládním půdorysu, nepochybuje Spolu. Stane se Bohuslav Svoboda primátorem?

Pokud dojde ke složení koalice, určitě se budeme střetávat na ideologických rovinách. Před jednoznačnou volbou ale stojí teď opravdu Spolu. Buďto tedy akceptuje to, že s výsledkem méně jak 25 % nemohou poroučet celému městu sami, a vyberou si koalici s demokratickými stranami. Anebo začne platit varianta, se kterou oni zřejmě už počítají, jak řekl Bohuslav Sobotka do médií, že 15. 12. složí jakousi menšinovou opoziční smlouvu s pomocí hlasů hnutí ANO.

A vy budete trpně čekat do toho 15. prosince, jak to dopadne?

Ne, my jsme v záležitostech aktivní. Opakovaně jsme nabídli ústupky. Určitě se chceme znovu setkat, ale jak říkám, ten problém je skutečně takto jednoduchý.

Byla by přímá spolupráce Spolu a ANO podvodem na voličích? Jaký smysl a účel má Aliance stability? A jak by se měla Praha postarat o své zdravotně postižené pacienty? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.