Rytířský řád - vzpomínka na přátelství filipínského hrdiny a českého profesora

Rytířské řády v minulosti vznikaly kvůli obraně křesťanské víry i k dobročinným účelům. Ve světě ale existuje i mužský řád, který není spjat ani s církví ani se šlechtou, přesto se snaží šířit ty nejušlechtilejší myšlenky. Vznikl na Filipínách a váže se k jejich národnímu hrdinovi José Rizalovi. A významný má vztah i k České republice.

Nejvyšší představitelé Řádu zahajují ve svém manilském sídle dlouho očekávaný obřad. Slavnostní uniformy, blyštící se řády na prsou i šavle houpající se jim podél boku. Po úvodních slovech přichází na řadu hymna a po ní následuje slib. Nejčastěji je slyšet slova jako "čest, spravedlnost i oddanost". "Důvodem založení Řádu je usilovat o lepší svět pro naše děti i pro lidstvo vůbec. Jde o bratrstvo šířící ty nejčestnější a nejušlechtilejší myšlenky i povědomí o této geniální osobnosti," vysvětluje nejvyšší velitel Řádu Virgilio Esguerra.

Rizal byl botanikem, básníkem, lingvistou, sochařem i jeden z prvních očních chirurgů v jihovýchodní Asii. Popraven byl za své vlastenectví a podporu nezávislosti na Španělsku, i když ozbrojený boj odmítal. Organizace vznikla 30. prosince v roce 1911, tedy v den 15. výročí Rizalovy smrti. Řád nesoucí jeho jméno má dnes celkem třináct a půl tisíce členů, z toho Filipínců je deset tisíc. A nyní se rozšířil do další země - Portugalska.

V tu chvíli vyzývá představitel Řádu José Manuela Marqueze, aby po něm opakoval slib a pak poklekl. Trojím poklepáním šavlí na rameno poté dokončuje celý obřad. Starosta portugalského města Sabrosa neskrývá radost. "Jsem velmi šťastný, ale zároveň je to velká odpovědnost, protože hodnoty, které představuje José Rizal, jsou zavazující a na mně je, abych je šířil i u nás," svěřuje se starosta obce, kde se shodou okolností narodil světoznámý mořeplavec a objevitel Filipín Fernao de Magalhaes.

"Ano, symbolicky se tak dokončuje tento kruh. Jak známo, Magalhaes doplul až na Filipíny, kde zahynul. A filipínský národní hrdina se nyní prostřednictvím Řádu zase dostává do Portugalska. I proto jsem se chtěl stát Rizalovým rytířem, a naším úkolem je nyní propojit země, kde jsme zanechali nějakou stopu," dodává José Manuel Marquez, který se právě dostal do společnosti osobností, jako je například Henry Kissinger. Z českých představitelů je pak členem řádu třeba vicepremiér Alexander Vondra. Navíc se jím brzy stane i portugalský ministr životního prostředí, který je přímým potomkem samotného Magalhaese.

Řád rytířů Josého Rizala má pobočky po celém světě, hlavně v USA a Kanadě, na Blízkém Východě a v Evropě. A výjimkou není ani Česká republika, která je Filipínám velmi blízká. Filipínci totiž naší zemi při návštěvě Evropy prakticky nevynechají, a nejen malostranský kostel Panny Marie Vítězné kvůli oblíbenému pražskému Jezulátku, ale i město Litoměřice, které je pro ně doslova posvátné.

"Litoměřice je místo, které si zamiloval filipínský národní hrdina José Rizal a našel tam svého pokrevního bratra a nejlepšího přítele, profesora Ferdinanda Blumentritta, profesora a posledního ředitele místní reálky. Rizal navštívil Litoměřice v roce 1887, prožil tam čtyři nezapomenutelné dny a od té doby se stali pokrevními bratry. Se všemi závažnými rozhodnutími se svěřoval svému staršímu příteli Blumentrittovi, kterého žádal i o radu," říká český velvyslanec v Manile Jaroslav Ludva, který je mimochodem i velitelem řádu pro Českou republiku. Jak dodal, nejlepšími přáteli zůstali Rizal s Blumentrittem až do smrti filipínského hrdiny.

"V předvečer své popravy napsal tři dokumenty. Báseň Mi Ultimo Adiós, která je perlou asijského romantismu, dopis rodičům a své rodině, a také napsal dopis i Blumentrittovi," dodává skromně Jaroslav Ludva, který do češtiny přeložil i nejznámější Rizalovu báseň. Pak už prý byl jen krok k tomu, aby dostal pozvánku stát se členem rytířského řádu.

Litoměřice dnes mají i Blumentrittův park, podle Rizala se zase jmenují městské parkány. Severočeské město udržuje kontakty i s Rizalovým rodištěm, obcí Calamba. Není tedy divu, že velký úspěch měla na Filipínách i výstava připomínající oba přátele.

autor: mir
Spustit audio