Rozhovor se zpěvačkou Lenkou Dusilovou

Moderátor (Naděžda Hávová): Vznikla i nová kapela s názvem Pusa, kde už byla Lenka Dusilová hlavní postavou. V roce 99 spolupracuje na albu Daniela Landy, kde nazpívala píseň Holka magor. Zpívá také s kapelou Čechomor. Lenka Dusilová si na album napsala také několik textů a písní. Teď má vlastní skupinu Sicreation, se kterou vydala novou desku, teď na začátku dubna Spatřit světlo světa.

Moderátor (Vladimír Kroc): To jak o tom mluvila Naděžda, že jste nechodila moc na zkoušky Sluníčka, to už by jste si teď asi dovolit nemohla s vlastní kapelou?

Host (Lenka Dusilová): No, to ani ne, no. To už je taky asi dvanáct let zpět, že jo. Mně bylo asi patnáct a nějak jsem nevěděla, jestli chci pařit nebo zpívat nebo vůbec, co chci dělat?

Moderátor (Vladimír Kroc): Teď převažuje to zpívání?

Host (Lenka Dusilová): No, je to slyšet. Nemám tak krásný hlas jako vy zrovna teď.

Moderátor (Vladimír Kroc): Ten hlas, to si pěstujete, ten chrapot?

Host (Lenka Dusilová): No, pěstuju no. Docela jako, docela, docela náročný si pěstovat takovej hlas.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jak se to dělá?

Host (Lenka Dusilová): No, já jsem zpívala celej víkend vesměs, jsme měli nějakou generální zkoušku s kapelou. Takže jsme projížděli asi, prostě zpívala jsem denně docela dost hodin, takže jsem taková lehce jako vyšeptaná no.

Moderátor (Naděžda Hávová): Pojďme si trochu popovídat právě o vašem novém cédéčku. Jak už jsem říkala, na trhu se objevilo začátkem měsíce nebo teď v dubnu. Jak dlouho jste na něm pracovali?

Host (Lenka Dusilová): Pracovali jsme na něm vlastně více méně dva roky. Vlastně vod prvního tónu ve zkušebně, kdy jsme prostě dávali dohromady nápady nebo jsme džemovali a tak. A před rokem a půl jsme vlastně začali natáčet základy a dodělali jsme vlastně desku před třema měsícema, dvěma nebo třeba měsícema.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tak Naděžda vám dolila, aby se vám o něco lépe hovořilo.

Host (Lenka Dusilová): Děkuji vám. Mam takovou krásnou skleničku.

Moderátor (Vladimír Kroc): Když se řekne, že na něčem pracujete dva roky, tak to může vypadat, že jste se nehnuli ze zkušebny, tak to asi nebylo? Těch věcí kolem byla spousta.

Host (Lenka Dusilová): Tak to jsou různý procesy, že jo. Ať je to zkušebna, potom si člověk vymyslí nějakej systém, musí přemejšlet, jak to udělat, aranžovat, psát texty. Pak jste ve studiu, natočíte, natočili jsme nějaký základy a pak se na tom pracovalo v počítači. A mezitím stejně to jako furt máte v hlavě vlastně celý ty dva roky.

Moderátor (Vladimír Kroc): Vy jste ale tentokrát hodně spoléhala sama na sebe, ani jste nepřizvali do studia žádného producenta. Nechybí tam trošku, to se ptám, to nechci říct, že by to tak bylo, nechybí tam právě ten odstup, nadhled?

Host (Lenka Dusilová): No, vzhledem k tomu, že to fakt jako bylo celkem relativně dlouhá doba, měla jsem možnost jako třeba před rokem mít vod toho nějakej odstup, takže to bylo v pořádku. Ale my jsme to vlastně tak chtěli s kapelou. Jako neprodukovala jsem si to vyloženě sama, protože vlastně ty aranže a ta esence tý kapely, tak ta je, ta je hodně důležitá. Tak, tak, sakra teď jsem se zadrcla někde. Tak jsem, tak je dobrý, že do toho nevstoupil žádnej jinej element prostě, že, že takový je to vlastně poznání sebe sama. A vlastně toho potenciálu vlastně tý kapely. Takže myslím, že je to tak v pořádku, že nás to nikam nevedlo zas nikam do představ o tom, jak, co by tak jako Lenička měla zase jako zpívat a co by se k ní hodilo.

Moderátor (Vladimír Kroc): Já jsem se právě na to ptal z toho důvodu, že dřív vás produkoval právě David Koller. V čem ta práce byla jiná teď, v čem se to liší?

Host (Lenka Dusilová): No, jsme se dlouho neviděli. Tak David Koller to je prostě pán, kterej má absolutně jasno a, a ví, co jako, co má jakou představu o tom, jak má vypadat výsledek a, a je to silná autorita. A vlastně vedle něj jako nějakej, vlastně těžko se mi vedle něj jako a...

Moderátor (Vladimír Kroc): Prosazuje vlastně svoje nápady, či-li víc by to bylo...

Host (Lenka Dusilová): No, je to těžký vlastně. Jako...

Moderátor (Vladimír Kroc): Ano. Myslím, že to bylo podle, v duchu toho producenta a ne za vás?

Host (Lenka Dusilová): No, prostě spíš jako si člověk neumí najít nějakou sebedůvěru, radši to nechá na někom jiném, než...

Moderátor (Naděžda Hávová): Spatřit světlo světa se rodilo dva roky, jste říkala. Jak moc jste, když jste dokončovali desku, jak moc jste vnímala třeba písničky, které vznikly před dvěma lety?

Host (Lenka Dusilová): No, většinu ne. Spíš se to tak týkalo vlastně takovejch těch pilotních písní, který vlastně si vybrala třeba firma na tu prezentaci na, na, jako na singly, tak tam vlastně kolem toho byla vlastně největší konfrontace. Což je vlastně v pořádku, protože vlastně mě to donutilo vlastně ty věci přearanžovat a jako sama s kapelou. A my jsme nechtěli, aby tam přišel nějak producent hlavně na tohlenc to. A vlastně nakonec to dopadlo tak, že to zůstalo furt jako v tý kapele.

Moderátor (Naděžda Hávová): Písničky na albu zdá se mi jsou poněkud potemnělé, znamená to, že se Lenka Dusilová necítí nebo necítila nejlíp?

Host (Lenka Dusilová): Ne, ne, ne, tak to není. No já už to říkám po několikátý, jsou to zdánlivě jako nepříjemný věci, ale prostě ty katarzujou člověka jako, pokud jako nějakym způsobem ustojí nebo si nějaký věci nezvopravím jménem nebo, tak se přestane kecat nějak, tak prostě se člověk dostává jako k nějakýmu docela dobrýmu životnímu pocitu. A ten prostě mám a tydlenc ty, co jsou zaznamenaný a nebo vůbec neumim psát jako nějaký jako neumim vymejšlet nějaký příběhy nebo něco. Umim psát jenom vo nějakejch svejch emocích nebo pocitech.

Moderátor (Vladimír Kroc): Asi by bylo užitečné představit kapelu, protože to jsou lidé vlastně z různých žánrů.

Host (Lenka Dusilová): No, jako každej je..., to je vlastně pravda. Jsou strašně skvělí muzikanti všichni.

Moderátor (Vladimír Kroc): Já mám pocit, že pro vás je dost důležitý, i když nechci vypichovat zrovna jeho, ale Štěpán Smetáček bubeník.

Host (Lenka Dusilová): No, Štěpán Smetáček to je taková jako člověk, kterej mi hodně, hodně otevřel jako, jako votevřel mi jako bránu k nějakym věcem, který bych vůbec netušila, že jako je možný, že bych je jako třeba mohla dělat nebo, že něco ve mně je.

Moderátor (Vladimír Kroc): A dá se říct, že máte třeba podobný hudební názor?

Host (Lenka Dusilová): Ale, ale třeba jako, vlastně každej ten člověk, s kterym hrajem v tý kapele, tak tam je jako nějakej specifickej vztah jako.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tak povídejte, kdo tam hraje? Marek Zelený...

Host (Lenka Dusilová): Hraje tam Marek Zelený na basu a na múgii, pak tam hraje Martin Ledvina, ten hraje na akustický nástroje, na mandolínu akustiku, na trubku hraje. A pak tam je vlastně Marek Svoboda, ten s náma hrál, ten hraje na elektrickou kytaru. A eště s náma hraje David Lanštof, to je parkašnista a hraje s náma, na turné s náma bude hostovat Michael Kysilka z Húkrs, z kapely Húkrs. Kterej zpívá vlastně na mojí desce v devátý písní Soven Love. Tak bude mít tam takovej malej bloček, kde ho budu doprovázet.

Moderátor (Naděžda Hávová): Jsou všechny písničky na té vaší poslední desce z vaší dílny nebo jste se ještě s někým setkala nebo spolupracovala?

Host (Lenka Dusilová): Já jsem si to tak odhadla na pětasedmdesát procent a, a ještě tam vlastně přispěl věcma Marek Zelený a jeho píseň Nony Jam jsme dělali. Pak tam je Štěpán Smetáček. Tam máme nějaký spoluautorství a má tam i píseň celou. A pak mi ještě pomáhal s dvěma textama Kuba Kénig z Obří broskve. Obří broskev je kapela výborná.

Moderátor (Vladimír Kroc): Vy na to turné vyjíždíte 10. května, začínáte v Karlových Varech. K turné se možná ještě vrátíme, ale bude to vlastně živá podoba toho alba, o kterém jsme dosud mluvili Spatřit světlo světa. Ten repertoár je dost bohatý, protože je tam něco od jazzu, je tam big beat samozřejmě akustická balada. Vy už jste mluvila o těch nástrojích, tam zazní akustická...

Host (Lenka Dusilová): Je to hodně pestrý no. Já jsem jako mám z toho radost, je to docela zajímavý.

Moderátor (Vladimír Kroc): Foukací harmonika.

Host (Lenka Dusilová): Foukací harmonika je tam taky ano.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jak byste to vy sama nazvala, co to je za muziku, je to big beat nebo?

Host (Lenka Dusilová): Ty jo, to je těžký no.

Moderátor (Vladimír Kroc): Lenka Dusilová?

Host (Lenka Dusilová): To je nějakej, nevim. Nevim.

Moderátor (Vladimír Kroc): Je potřeba si přijít udělat, udělat názor?

Host (Lenka Dusilová): Není to klasickej big beat, není to ani folk, ale je to prostě takovej nějakej, to vůbec nevim, nemám pro to slov.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tak o tom můžeme společně přemýšlet i s posluchači. Pustíme si ukázku z té desky.

Host (Lenka Dusilová): To bude nejlepší.

Moderátor (Vladimír Kroc): Co to bude? Je to jednička, první skladba?

Host (Lenka Dusilová): Jednička je Nony Jam, to je vlastně píseň Marka Zelenýho a moje vlastně.

Moderátor (Vladimír Kroc): Váš text?

Host (Lenka Dusilová): Můj text a vlastně i, vlastně vznikla vlastně někde na soustředění někde ve mlejně, kde já jsem...

Moderátor (Vladimír Kroc): Vy míváte soustředění?

Host (Lenka Dusilová): No, my jsme si museli dát soustředění, aby nás nikdo neotravovali cizí elementy. Tak jsem někde v kuchyni dělala prostě pstruhy, jsem tam nasolovala a Marek Zelený si tam prostě něco kouzlil. A kytarista si hrál na bicí a mně napadla najednou nějaká jako, nějakej zpěv, nějakej jako, tak jsem prostě tam přiběhla a Štěpán Smetáček to nahrál. A písnička byla hotová.

Moderátor (Vladimír Kroc): Takže tu písničku z kuchyně si teď poslechneme?

Host (Lenka Dusilová): Z kuchyně, jasně.

Moderátor (Naděžda Hávová): Nony Jam, písnička z nového alba Lenky Dusilové a kapeli Sicreation. Album Spatřit světlo světa čeká dvacátého prvního května v pražském Paláci Akropoli křest. Já jsem netušila, že se dělají křty desek až po tak dlouhé době, co, co deska vyjde.

Host (Lenka Dusilová): Já myslím, že to není nějak jako výjimečný jo. Já, mně se to jako líbí. Já myslim, že je to tak v pořádku, když se prostě pokřtí deska ne koncertem, žádný, žádná žranice a paráda, plejtvání peněz a tak.

Moderátor (Vladimír Kroc): Už tušíte, kdo bude kmotrem? To se uvidí.

Host (Lenka Dusilová): Nějak jako jsem, tak jako mi problesklo, že bych vo tom měla přemejšlet, ale myslim, že to není zas až tak úplně důležitý. Protože si jí klidně pokřtíme sami.

Moderátor (Naděžda Hávová): My už jsme to tady naznačili pře malou chvílí. Je úplně neuvěřitelné, že takhle když mluvíte, tak váš hlas působí šíleně syrově a nezdravě. A teď jsme vás slyšeli v písničce Nony Jam a je to naprostá paráda. Jak cvičíte, jak, jak to vůbec máte?

Host (Lenka Dusilová): Nevim, nevim. Jako normálně, když hovořim, tak je to asi neuvěřitelný, že zpívám. Ale nějak jako to prostě, prostě když si stoupnu před mikrofon a funguje to no.

Moderátor (Vladimír Kroc): A jak to přišlo, že jste začala zpívat? Mluvili jsme o tom,že v patnácti se Sluníčkem.

Host (Lenka Dusilová): Já nevim. Já mám pocit, že jsem se narodila už s programem v hlavě na zpívání.

Moderátor (Vladimír Kroc): Chodíte někam na nějaké hodiny zpěvu?

Host (Lenka Dusilová): Chodim občas, jsem strašně špatný student a mám hrozně špatnou docházku. Chodim k panu profesoru Kadlecovi. Vlastně pan Kadlec, kterej učí na ježkárně, na Ježkově konzervatoři. Ale asi půl roku jsem tam nebyla no.

Moderátor (Naděžda Hávová): Vladimír už tady Sluníčko zmínil, vy jste se s ním postavila na pódium při loňském festivalu Rock for People. Co třeba návrat k téhle kapele?

Host (Lenka Dusilová): To jako, byly tam nějaké snahy nebo spíš tak se okolí kolem Sluníčka, že by se to jako mohlo dát dohromady. Ale já zatím nemám za prvý vůbec čas a, a ani vlastně nevidim moc důvod jako proč se tam mam vracet. Protože fakt jako jsem už úplně jinej člověk a nemíním prostě tam běhat s tou sukýnkou a už je to jinak no.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tím, že teď vychází vaše...

Host (Lenka Dusilová): Ale bylo to dobrý. Fakt jako, když jsme se setkali na tom koncertě, tak to bylo uplně totožná energie uplně, tam kde jsme skončili uplně stejný. Fakt jako uplně supr. Je nějaká, nějakej nad, něco eště nad tou hudbou tam je, to je dobrý.

Moderátor (Vladimír Kroc): Já jsem se právě chtěl zeptat, jestli další spolupráce a teď mám na mysli Čechomor, se kterým jste teď jezdila na turné, jestli vlastně tou novou deskou končí nebo budete dál pokračovat?

Host (Lenka Dusilová): Já myslim, že s Čechomorem ráda budu pokračovat. Mně je s nima hrozně dobře a asi, asi jo. Myslim, že jo. Určitě něco chystaj.

Moderátor (Naděžda Hávová): Nová deska sice teď právě vyšla, ale přemýšlíte už nad dalším albem? Nebo je to ještě moc daleko?

Host (Lenka Dusilová): Tak trošičku jo, trošičku jo. Tak já si jako, mám nápady a tak, přemýšlím nad tim. Ale vo tom nebudu mluvit, protože vim, co se může zatím stát. Jako, že mám nějakou takovou představu, ale, ale uvidíme.

Moderátor (Naděžda Hávová): Třeba v létě ještě přijde ještě nějaké soustředění?

Host (Lenka Dusilová): To by mohlo přijít.

Moderátor (Naděžda Hávová): Kdo je pro vás, Lenko, v muzice nejtěžším konkurentem?

Host (Lenka Dusilová): Konkurentem?

Moderátor (Naděžda Hávová): Jestli se to dá říct.

Host (Lenka Dusilová): To ne, to je v pořádku, jen ať je konkurence, ty jo. To já myslim, že to je zdravý a potřeba.

Moderátor (Vladimír Kroc): A koho považujete za konkurenci?

Host (Lenka Dusilová): Ty jo, vono se to nedá považovat za konkurenci. Já myslím, že každý máme jako nějakou energii specifickou, pokud se člověk jako nesnaží dělat něco jako tamten támle nebo jako třeba zpívá někdo jako Dion nebo něco takovýho. Tak prostě, když se člověk snaží bejt jako nějak svůj, tak to není konkurence.

Moderátor (Vladimír Kroc): Vy jste svá až dost bych řekl. Vypadá to tak, že do všeho se pouštíte po hlavě. Kdysi vás nevzali na konzervatoř ani na gymnázium, potom jste šla na strojní průmyslovku.

Host (Lenka Dusilová): Já se jim nedivim teda.

Moderátor (Vladimír Kroc): Ani na té průmyslovce jste nevydržela. Potom prý začaly experimenty s drogami, teď už je období klidu?

Host (Lenka Dusilová): Tak to bylo spíš takovej... No je, v podstatě jo. Tak jako si užívám takovejch dospěláckejch požitků, normálně že jo jako prostě. Ale jako, jako už jako míň.

Moderátor (Vladimír Kroc): Je to tak, že jste zvážněla třeba?

Moderátor (Naděžda Hávová): Nejste takovej extrémista?

Host (Lenka Dusilová): Zvážněla? Vůbec ne. Naopak.

Moderátor (Naděžda Hávová): Lenko, co to jsou dospělácké požitky?

Host (Lenka Dusilová): Já nevim. Tak tady mam vyjmenovávat ty dospělý drogy, jako třeba alkohol, cigarety. Takhle jsem to myslela.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jo tak takle jste se zklidnila? Dobře.

Host (Lenka Dusilová): To je tak jediný, co mi zůstalo jako z extremistickýho období.

Moderátor (Naděžda Hávová): Je dneska něco, co byste ráda vrátila zpátky z toho bouřliváckého období?

Host (Lenka Dusilová): Jako asi, asi, asi ne. Ale jako ten, ta, když mi bylo sedmnáct, taková ta puberta, takový to spontánní jako člověk jde tak jako bez hlavy a neřeší ty následky, tak to jako, to bylo fajn no. To mě bavilo samozřejmě. Ale ty následky přišly že jo. Ty jsem si vyžírala dlouho docela.

Moderátor (Naděžda Hávová): Lenka Dusilová má dneska víc závazků? Musí k ním být zodpovědnější?

Host (Lenka Dusilová):

Já nevim. Já se mám dobře. Snažim se, abych jako nebyla pod nějakym tlakem. Tak jako udržuju si svůj klid.

Moderátor (Vladimír Kroc): Vy jste živel, co se muziky týče, tak jste hodně sólistka. Jak jste v dětství snášela pěvecký sbor Bambini di Praga?

Host (Lenka Dusilová): To bylo, jako bylo to strašně dobrý zpívat v tom sboru. Jako ty hlasy hrozně krásný, jako tu barvu zažít a podílet se na tom. Ale...

Moderátor (Vladimír Kroc): Co jste zpívala, jaký hlas? Když vás teď tak poslouchám.

Host (Lenka Dusilová): Já jsem zpívala čtvrtý hlas, spodní hlasy. Takže, ale já jsem byla docela krátce, třeba rok nebo rok a půl. Ale protože já jsem fakt jako, tam fakt bylo hodně, hodně lidí kolem mě a já prostě potřebuju takový ty osobní, jako tu osobní komunikaci. Než jako bejt ovečka někde.

Moderátor (Naděžda Hávová): Vy jste si zhudebňovala básničky. Pořád ještě zhudebňujete, protože na tom novém albu Artur Rembo, také je tam od něj něco. Jak jste si vybírala nebo podle čeho si vybíráte?

Host (Lenka Dusilová): To je právě docela věc, kterou, vlastně to zhudebňování těch básní jsem dělala, když jsem byla vlastně malá holka. A tanlencten, zkoušela jsem to třeba před, jako že jsem si vzala básničku a něco zhudebnila. Todlencto jako mi už, nějak mi to jako nešlo. To je vlastně tenlencten Rembo, to je věc, kterou jsem zhudebnila, když mi bylo třeba nějakejch jedenáct let nebo já už nevim. Přesně...

Moderátor (Vladimír Kroc): Vy jste zhudebňovala už v jedenácti letech?

Host (Lenka Dusilová): Když jsem byla malá no. Já jsem se hrozně vopičila po mém bratrovi, takže jsem po něm luxovala prostě tu knihovnu a ty knížky prostě. Ty knížky, z kterejch von zhudebňoval, tak jsem si vždycky brala, protože jsem věděla, že brácha....

Moderátor (Vladimír Kroc): A už jste tehdy hrála na kytaru?

Host (Lenka Dusilová): No jasně, to jsem dělala všechno po bráchovi.

Moderátor (Vladimír Kroc): Máte nějaké ještě jiné nástroje než kytaru?

Host (Lenka Dusilová): Mám nějaký takový jako vajíčko, to může jako šustit. A pak mám kytary, mám akorát kytary a tak.

Moderátor (Naděžda Hávová): Když jsem tu měli Petra Hapku, tak říkal, že skládá písničku na texty. Jak vzniká písnička Lenky Dusilové? Na texty a nebo nejdřív...

Host (Lenka Dusilová): Já to mám spíš vobráceně. Ale nevim no je to zvláštní, že jsem jako ztratila tedlencten jako lusk, že nevim jako, že dyž vidim vlastně ty slova a tu strukturu těch slov, že mě jako v tom dětství jako napadaly ty melodie. Nebo je to i na fráze, je to takový zvláštní.

Moderátor (Naděžda Hávová): A dneska už se to vytratilo teda tahle schopnost?

Host (Lenka Dusilová): Nebo nevim. Nějak jako mi to nějak nešlo. Ale to je jedno. Takže spíš vzniká většinou ta melodie nebo nějaký hudební nápad, na to třeba melodie a pak vlastně na nějakej ten pocit prostě začnu psát text. Někdy je to jako těžší, někdy to trvá dlouho. Některý písničky třeba na desce, ten text vznikal prostě více méně třeba jenom na nějakou písničku a já nemohla napsat text čtyři roky. A pak do toho vstoupil třeba Kuba Kénig právě a napsal na to text a tím prostě ta písnička mohla jít na světlo.

Moderátor (Vladimír Kroc): Už před třemi lety jste dostala ocenění zpěvačka roku od Akademie české populární hudby. Nedávno jste titul získala také v anketě Žebřík vlastně tentýž. Jak jsou pro vás tyhle ty ceny důležité?

Host (Lenka Dusilová): Je to fajn. Je to dobrý. Potěší.

Moderátor (Vladimír Kroc): Kde vám stojí doma? Anděl?

Host (Lenka Dusilová): Já jsem si udělala průser vlastně po tom Andělovi, že jsem řekla že, no to slovo nikdy nebudu opakovat. No maminka má doma na skříni Anděla. A Žebřík ten se povaluje někde v Český televizi, myslím, že jsem ho pučila do Noci s andělem vlastně. Tak snad mi ho někdy vrátěj.

Moderátor (Naděžda Hávová): Má Lenka Dusilová v muzice nějaké mety? Nějaké vysněné cíle?

Host (Lenka Dusilová): Ty jo teď, já nemám mety. Já bych, já bych chtěla, abychom s touhle kapelou vobjeli co nejvíc koncertů. Prostě ten program, kterej jsme připravili, já myslim, že je fajn, aby to ty lidi zajímalo. A chtěla bych vyrazit si zahrát někde ještě jinde, v jinejch krajinách než tady. Ne, že bych chtěla jako prorazit do světa, ale prostě nějak jako nasávat ještě nějakou jinou atmosféru.

Moderátor (Vladimír Kroc): Proto vás láká na léto se vydat do jazykové školy třeba do Irska?

Host (Lenka Dusilová): Na léto ne, spíš teď jako si říkám, že až ukončím sezónu hudební svojí tedy někdy na podzim, že bych jako chtěla vyrazit někam Dublin nebo něco takovýho.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tak já jenom připomenu, že turné Lenky Dusilové s kapelou začíná 10. května v Karlových Varech. A potom to vezmete přes Brno, Ostravu, Zlín až do Prahy. 21. května bude křest desky.

Host (Lenka Dusilová): Ano. Přijďte se podívat.

Moderátor (Vladimír Kroc): Teď si poslechneme ještě jednu ukázku. Tu jste také vybrala vy, tak si jí taky uveďte.

Host (Lenka Dusilová): To je vlastně druhá vlastně píseň, která byla vybraná jako singl a jmenuje se Poslední. Je to moje píseň a, a přispěl tam i Filip Horáček a hraje tam Martin Ledvina taky na akustiku. A Luboš Novotný tam hraje na, na wabstíl takovou elektrickou stílkytar.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tak je to trošku do country?

Host (Lenka Dusilová): Jo, jo je to taková kantryovka.

Moderátor (Vladimír Kroc): Zpěvačka Lenka Dusilová byla hostem Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu v pořadu Dva na jednoho. Díky. Na shledanou.

Host (Lenka Dusilová): Děkuji taky.

Moderátor (Naděžda Hávová): Hezký poslech pořadů Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu vám všem přejí Vladimír Kroc a Naděžda Hávová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.