Medaile za chrabrost, vyznamenání Zlaté lípy i velká kritika „oceňování vrahů“. Jak v minulosti nazírali politici na příběh bratrů Mašínů?

„My jsme věděli, že západní mocnosti a Sovětský svaz půjdou proti Německu, a samozřejmě jsme se viděli jako část tohoto bloku, který chce bojem porazit nacistické Německo,“ vzpomínal Josef Mašín pro projekt Paměť národa na protiněmecké sabotážní akce, které se svým bratrem Ctiradem prováděli ke konci druhé světové války.

Čtěte také

Rozděleni Mašíny

„Když německé vlakové transporty dovážely zbraně na frontu, letadla, tak jsme do toho mlátili sekyrkami a rozbíjeli jsme, co jsme mohli. Viděli jsme to jako pomoc spojencům.“

Jejich otce Josefa Mašína staršího – člena legendární protinacistické skupiny Tři králové – popravili Němci v červnu 1943.

Ocenění od prezidenta Beneše

„Tahle část života formovala moje smýšlení a postoj k životu. Já ničeho nelituju. Vím, že náš otec ničeho, co dělal, nelitoval,“ říká Josef Mašín. Po válce v roce 1946 vyznamenal oba bratry za jejich činnost prezident Edvard Beneš.

Čtěte také

Banda záškodníků, nebo antikomunističtí odbojáři. Jak o Mašínech psal západní a komunistický tisk?

„Bylo to ojedinělé, protože jim bylo 14 a 15 let. Myslím, že byli nejmladší držitelé medaile za chrabrost. A bylo to za pomoc sovětským válečným zajatcům a za další drobné činy,“ popisuje historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.

„Myslím, že roli tam mohlo hrát i to, že jsou právě synové Josefa Mašína staršího, ale řekl bych, že to nelze interpretovat tak, že to dostali jenom proto, ale že tam skutečně ta činnost byla,“ dodává.

Útěk doprovázen zabitím

Bratři Mašínové po komunistickém převratu v únoru 1948 založili odbojovou skupinu. Během tří akcí ale zabili pokladníka a dva příslušníky SNB. V říjnu 1953 se jim podařilo z Československa utéct. Jejich činy dodnes zůstávají kontroverzní.

I proto se dalšího domácího ocenění dočkali až v roce 2008, kdy jim premiér Mirek Topolánek z ODS předal ve Washingtonu plaketu předsedy vlády.

„Je to vůbec poprvé, co se někdo z polistopadových českých politiků rozhodl vyznamenat skupinu odbojářů, kteří se v roce 1953 prostříleli z komunistického Československa do Západního Berlína,“ informoval tenkrát Radiožurnál. Politické názory na Topolánkův krok byly už tehdy protichůdné.

Vrah zůstane vrahem

Nejhlasitější kritika zaznívala od komunistů. Někdejší předseda KSČM Vojtěch Filip zdůrazňoval, že podle něj si Mašíni ocenění nezaslouží.

„Zásadně nesouhlasím s tím, aby byli vyznamenáváni vrazi. Vrah je vrahem a vrahem zůstane.“

Čtěte také

Jan Palach byl jako bratři Mašínové. Poslechněte si, jak na Palacha vzpomíná jeho kamarád z dětství

O dva roky později dostali Mašíni pamětní list Senátu Parlamentu České republiky, pokračuje historik Prokop Tomek:

„A v roce 2011, při pohřbu Ctirada Mašína, ministr obrany vyznamenal resortním vyznamenáním Zlatá lípa im memoriam Ctirada Mašína a tam přítomného Josefa Mašína. Zlatá lípa ministra obrany se uděluje občanům za přínos ke svobodě a demokracii.“

Tehdejší ministr obrany – a současný europoslanec z ODS – Alexandr Vondra připomenul, že se bratři Mašínové po únoru 1948 odvážně postavili komunistickému režimu.

„Já si myslím, že my si máme těchto lidí, mimo jiné protože jich máme ve svých dějinách tak málo, vážit a já osobně si jich vážím.“

Případné udělení státního vyznamenání od hlavy státu vyvolává i dnes ostré diskuze. Stejně jako celý příběh odbojové skupiny.

V zítřejším díle našeho seriálu uslyšíte, co si o tom myslí mladí lidé, kteří se rozhodli vstoupit do aktivních záloh.