Romantické pohlednice Vancoveru mají i svůj rub. V drogové ulici Hastings

„Když nemáte peníze, je závratně drahý Vancouver nelítostné místo k životu. Spousta lidí končí na ulici, kde je snadné dostat se k tvrdým drogám a nesnadné z takové situace vyváznout,“ říká Will Woods, který provozuje společnost Zakázaný Vancouver a je průvodcem místy, která cestovní kanceláře v lesklých katalozích v žádném případě neukazují. Čtvrť přitom leží nedaleko centra města, jehož pohlednice nabízí romantické výhledy na moře a panorama nedalekých hor.

„V téhle oblasti žije asi deset tisíc lidí s velmi nízkými příjmy a mnoho z nich je drogově závislých, psychicky nebo i jinak nemocných. Místní se oblasti zásadně vyhýbají. Nikdo se nechce dívat na natažené ruce, nepřítomné pohledy, injekční stříkačky a invalidní vozíky,“ pokračuje Woods.

Statistiky mu dávají za pravdu. Předpokládají, že počet úmrtí kvůli předávkování drogami bilanci minulého roku překročí. S drogami jde v závěsu problematika prostituce, bezdomovectví a zločinu. Přitom na počátku 20. století byl Downtown Eastside politickým, kulturním a obchodním centrem města. To se však během několika desítek let postupně přesunulo směrem na západ mimo jiné i v důsledku gentrifikace, kdy se Vancouver připravoval na pořádání světového veletrhu Expo 86. Čtvrť postupně chudla, byl omezen federální program financování sociálního bydlení a v roce 1997 byla v oblasti vyhlášena mimořádná situace kvůli epidemii infekce HIV, kterou nyní vystřídala epidemie předávkování opiáty z léku fentanyl, které zvyšují prevalenci těžkých duševních nemocí.

Přes četné investice vlády do zmíněné lokality (asi 360 milionů dolarů ročně) jsou kvůli roztříštěnosti programů a nejednotnosti vedení sousedních čtvrtí v názoru na to, jak postupovat, pokroky jen malé, shodují se kanadští komentátoři sledující problém. A do oblasti se podle slov Willa Woodse dále stahují sociálně slabí zejména z populace původního kanadského obyvatelstva prchajícího z rezervací, odkud odcházejí z důvodu extrémní bídy.

Vancouver|foto: Martina Fialková