Revoluce v zemědělství je na spadnutí. Česká vědkyně teď za svou práci získala prestižní ocenění
Zjišťuje, jak dochází k nepohlavnímu rozmnožování rostlin. Porozumění takovému způsobu reprodukce by mohlo vést k novým objevům například v zemědělství. Za svou práci proto Terezie Mandáková z vědeckého centra CEITEC při Masarykově univerzitě v Brně získala ocenění talentového programu L'Oréal UNESCO pro ženy ve vědě.
Jaké rostliny vlastně studujete?
Já se obecně zabývám studiem čtení chromozomu a genomu. Snažím se pochopit jejich strukturu, to, jak vznikly a jak se v průběhu času vyvíjely. Jedním z velmi zajímavých rostlinných modelů je rod Bechera.
Název může budit dojem, že tato rostlina nějak souvisí s oblíbeným zbylým destilátem, ale není tomu tak. Jedná se o rostliny ze severní Ameriky. Některé z nich se rozmnožují sexuálně a jiné nepohlavně prostřednictvím takzvaná apomixie, jde o rozmnožování pomocí semen. To znamená, že nově vzniklá rostlina je geneticky naprosto identická s tou mateřskou.
Můžete nám laikům nějak vysvětlit, co přesně tedy u těchto rostlin zkoumáte?
Apomixie často souvisí s hybridizací mezi jednotlivými druhy a nejrůznějšími strukturálními přestavbami genomů. Právě tyto přestavby genomu nás vědce velice fascinují. Já a moji kolegové studujeme přestavby molekul DNA, které jsou unikátní pro apomikticky se rozmnožující druhy, tedy takové přestavby, ke kterým došlo při změně pohlavního rozmnožování na to nepohlavní.
Čtěte také
Řekněme, že je to taková záhada, kterou teď zkoumáte. Zajímalo by mě, jak by rozuzlení této záhady mohlo být v praxi užitečné.
Naše studie představuje vzrušující cestu k odhalení podstaty nepohlavního rozmnožování rostlin. Při sexuálním neboli pohlavním rozmnožování nese potomek polovinu dědičné informace od maminky a polovinu od tatínka. V případě apomixie mateřská rostlina produkuje neredukovaná vajíčka a výsledný potomek je geneticky naprosto identický s tou matkou.
To je snem každého zemědělce, aby se v dalších generacích nemíchala dědičná informace a neztrácely se žádané znaky. Možnost indukovat apomixii v kulturních plodinách by způsobila revoluci v zemědělství.
Související
-
Více dat, méně pesticidů. Precizní zemědělství v Česku slaví úspěch, prospívá i životnímu prostředí
Díky moderním technologiím získali zemědělci řadu pomocníků, jak v podcastu Budoucnost R připomíná Adam Zlotý, zakladatel společnosti Cleverfarm.
-
Potřebujeme odborníky, kteří rozumí zemědělství v globálním kontextu, upozorňuje děkan ČZU
Pro české studenty je to exotické téma, ale v průběhu studia zjistí, jak je důležité, říká Jan Banout, děkan Fakulty tropického zemědělství ČZU.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka