Lidstvo musí zdvojnásobit produkci potravin, pomoci mohou nové metody šlechtění, říká experimentální botanik
Uživí geneticky modifikované rostliny lidstvo? Klasické metody šlechtění zemědělských plodin už nestačí uspokojit poptávku, a tak na řadu přichází genetika. „V některých částech planety reálně hrozí hladomor už za 30 let. Aby lidstvo tuto hrozbu odvrátilo, musí zvýšit produkci potravin,“ varuje vedoucí Ústavu Experimentální botaniky AV Jaroslav Doležel.
Pokud bude růst světové populace pokračovat i nadále stejným tempem jako dosud, bude lidstvo muset zvýšit produkci potravin dvojnásobně. Jak ale Jaroslav Doležel zdůrazňuje, nejde jen o produkci potravin, ale i o jejich dodávku. „Kromě vyšší zemědělské produkce můžeme přispět i tím, že budeme šetřit potravinami. Pořád je ale klíčem zvýšení zemědělské produkce.“
Strop možností
V budoucnu by podle něj měly lidstvo uživit hlavně pšenice, rýže, kukuřice a sója. „Tyto plodiny dnes máme vyšlechtěné na takové úrovni, že je u nich řešení nejjednodušší. Problém ale je, že pomalu začínáme narážet na strop možností klasického šlechtění, a musíme uvážit použití dalších metod.“
Čtěte také
Tyto plodiny totiž k růstu potřebují nejen dusíkatá hnojiva, ale například i dostatek vláhy. „Budeme-li se snažit o udržitelné zemědělství, budeme muset změnit jejich vlastnosti tak, aby lépe využívaly živiny, lépe snášely teplotní šok a podobně.“
Rychlejší změny
Právě nové metody šlechtění jsou hlavním tématem setkání experimentálních botaniků v Olomouci, které se koná tento týden.
„Metody, které rozvíjíme, mohou pomoci rychleji dosahovat změn a požadovaných vlastností, což velmi zefektivní šlechtění. Všichni předpokládáme, že jednou EU povolí využití editace genomu, což bude klíč, jak dodat rostlinám vlastnosti, které klasickým šlechtěním nejdou,“ uzavírá Jaroslav Doležel.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Babiš: V rozpočtu chybí 85 miliard korun na výdajích a 15 miliard příjmů neexistuje
-
Šéf Ústavu pro studium totalitních režimů: Do politiky nezasahujeme, útokům Stačilo! jsme se ale bránit museli
-
Lavrov je připraven setkat se s Rubiem. Pro dosažení míru je podle něj třeba zohlednit zájmy Ruska
-
ŽIVĚ: Češi v Tampere útočí na první bodový zisk. Radiožurnál Sport vysílá přímý přenos
