Ray Charles

Čtyři měsíce po té, co v roce 1954 Elvis nahrává ve studiu Sun své první hity, vkročil do pronajatého studia jedné rozhlasové stanice v Atlantě čtyřiadvacetiletý černošský hudebník a nahrál píseň, která byla svým způsobem stejné revoluční, jako Elvisova "Thaťs All Right". Píseň "I've Got a Woman", nahraná Rayem Charlesem, byla něco, čeho se do té doby nikdo neodvážil. Vzala hudbu černých baptistů - klavírní doprovod a procítěný zpěv obvyklý v této církvi - a přizpůsobila ji světskému trhu. Znělo to jako gospel, ale nebyla to píseň o blažené věčnosti ani o ulicích dlážděných zlatem. Objektem touhy v ní totiž nebyl Ježíš, ale žena. Ray Charles doslova pouze nahradil Boha ženou. O tom, jak vznikla, Charles řekl: "Ano pochází z gosplu, ale už si nepamatuju, jak jsem na ni přišel. Takový sled akordů je ve spoustě spirituálů. A ani na jeden nemá nikdo autorská práva. Černý lidi si je takhle zpívali od nepaměti."

Píseň se tvářila jako první gospelová nahrávka nahraná vzdělanými hudebníky. A o to Charlesovi šlo. Několik let navštěvoval koktejlové večírky a noční kluby s muzikou ve stylu Nat King Colea a snil o hudbě, která by spojovala církevní hudbu jeho dětství v Greenville na Floridě a blues. Chtěl přenést emotivní prožitek gospelové hudby do pozemských příběhů o "bolavým srdci, trápení s penězma, tělesnejch rozkoších a radostech duše".

Logo|foto:Český rozhlas

Ray Charles zažil jako teenager čtyřicátá léta, období, které je považováno za zlatou éru gospelu. Spojenými státy křižovaly autobusy s kvartety, která svoji vášnivou, energickou a okouzlující hudbou dokázala obracet kostely vzhůru nohama. Charles chtěl hudbu určenou úzkému kruhu posluchačů představit širšímu publiku a vynechat při tom texty, které hovoří o tom, že Bůh je naší pomocí a nebe je cílem vykoupených lidí. Nazýval to "směsí duchovní hudby a blues" a později k tomu dodal: "Vždycky jsem byl přesvědčený, že blues a spirituály jsou si hudebně i pocitově hodné blízko. Jsem rád, že jsem je spojil dohromady. Rozhodl jsem se dát tomu všechno a jednoduše být přirozený."

O přirozenosti takového spojení však nebyli přesvědčeni zdaleka všichni. Černí křesťané obviňovali Charlese ze znesvěcování hudby, která má vyjadřovat Boží slávu, a namísto toho se hraje v nočních klubech k tanci. Ale Charles, který si už od dětství vytvořil velice osobité náboženské přesvědčení, zůstal své vizi věrný. Nikdy se do církve nevrátil, a už ze zásady odmítal natočit album, které se od něj očekávalo - "Ray Charles zpívá gospel".

Logo|foto:Český rozhlas

"Hraju jazz, a tak nebudu natáčet náboženský album, protože mě už odmala učili, že se nedá sloužit dvěma bohům. Charles dokázal, že se baptistická hudba dá dobře prodávat na trhu, pokud mluví spíše o lidských potřebách než o Bohu, a přivedl tak soulovou hudbu do nočních klubů. Posuďte sami zda není hit "Whaťd I Say" z roku 1959, něco jako zesvětštělé bohoslužby, se vším tím kvílením, sténáním a momenty, kdy shromáždění mluví v jazycích?