Rašínův vrah si změnil jméno na Dněprostroj a chtěl vstoupit do KSČ
Pátého ledna 1923 v Žitné ulici v Praze došlo k vůbec první politické vraždě v Československu. Tehdy devatenáctiletý anarchokomunista Josef Šoupal vystřelil na ministra financí Aloise Rašína ve chvíli, kdy se chystal nastoupit před domem, kde bydlel, do přistaveného auta. Střelec se dobrovolně vydal policii. Po dlouholetém trestu si změnil jméno a jako Ilja Dněprostroj a Ilja Pravda se ucházel o vstup do politiky i komunistické strany.
Josef Šoupal se narodil do proletářské rodiny ševce, který se později živil jako dělník na stavbách. Šoupalova matka podomácku spravovala punčochy a pracovala pro místní textilku. Rodina bydlela v kolonce Na Kokoříně v Německém Brodu (dnes Havlíčkově Brodu). Šoupal sice vystudoval obchodní školu a získal slušné místo v pojišťovně, od mládí ale díky prostředí, v němž vyrůstal, tíhnul k radikální levici a kritizoval kapitalismus. Pod vlivem brodského komunisty Theodora Eislera četl komunistické příručky i poezii Stanislava Kostky Neumanna.
Ještě mu nebylo dvacet, když se rozhodl pro vraždy hned tří tehdy významných osob. První na seznamu byl Alois Rašín, za ním následovali Karel Kramář a ředitel Živnobanky Jaroslav Preiss. Před Vánocemi roku 1922 s tímto záměrem a ozbrojen navštívil Rašínův úřad. K ministrovi však vpuštěn nebyl. Druhý, již úspěšný pokus o atentát uskutečnil hned 5. ledna 1923. Na následky poranění míchy Šoupalovou kulkou ministr 18. února zemřel.
Bezprostředně po atentátu se Šoupal, dostižen policií, dobrovolně vydal policejnímu inspektorovi Františku Panuškovi a trestu smrti unikl jen díky nezletilosti. Bylo mu devatenáct a plnoletost byla v tehdejším Československu od jednadvaceti let. Osmnáctiletý trest vykonával v Kartouzích u Jičína a pro špatné chování mu byl prodloužen ještě o další dva roky. Vězení opustil v roce 1943.
„Po válce Šoupal používal jméno Dněprostroj a podle slov historičky Aleny Jindrové z havlíčkobrodského muzea se jím i podepisoval. Pokusil se změnit si takto jméno i oficiálně. Matriční úředník však Dněprostroje shledal „podivným“ a odmítl jméno zapsat. Šoupal se tedy přejmenoval na Ilju Pravdu. Pod novým jménem se v rodném Havlíčkově brodu pokusil uplatnit v politice, a coby přesvědčený komunista se neúspěšně pokusil do komunistické strany také vstoupit. Po tomto neúspěchu se přestěhoval do severních Čech, kde také v roce 1959 zemřel jako stále přesvědčený komunista.
