Rašeliniště jsou pozůstatky doby ledové, skrývají přírodní archivy, vypráví botanička
Iva Bufková vede v NP Šumava tým odborníků, kteří se zabývají obnovou rašelinišť a mokřadů. Proč je jejich ochrana tak důležitá? „Rašeliniště má punc divoké přírody. Vyvíjela se nezávisle na člověku ve své přírodní podobě,“ vysvětluje. Jde o pozůstatek tundrové vegetace – severské krajiny, která tady byla zachována z doby ledové. Rašeliník okyseluje celý biotop a podporuje to, že se rostlinné zbytky nerozkládají. Jak se po rašeliništi biologové pohybují, aby v něm neutonuli?
Související
-
Arktida se otepluje nejrychleji. Hledáme cesty, jak tam udržet lidská osídlení, říká český badatel
Dokument Čeští vědci v tající Arktidě přináší zprávu o činnosti badatelského týmu na Špicberkách. S narůstající teplotou hrozí sesuvy půdy, varuje docent Josef Elster.
-
Kameny mají úžasnou vnitřní dynamiku. Je v nich zamrzlý pohyb hlubin země, vysvětluje malíř Kašpar
Hledám opuštěná divoká místa, kousíčky pralesů a snažím se je dokumentovat, než zaniknou, popisuje svou malířskou cestu akademický malíř Adam Kašpar.
-
Termiti zásadně ovlivňují život za Zemi, v tom nemají konkurenci, tvrdí biolog
Pokud by termiti nerozkládali odumřelé dřevo, tak by teplota na zemi a obsah CO² byly výrazně nižší, poukazuje na globální význam termitů biolog Jan Šobotník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
