Rašeliniště jsou pozůstatky doby ledové, skrývají přírodní archivy, vypráví botanička
Iva Bufková vede v NP Šumava tým odborníků, kteří se zabývají obnovou rašelinišť a mokřadů. Proč je jejich ochrana tak důležitá? „Rašeliniště má punc divoké přírody. Vyvíjela se nezávisle na člověku ve své přírodní podobě,“ vysvětluje. Jde o pozůstatek tundrové vegetace – severské krajiny, která tady byla zachována z doby ledové. Rašeliník okyseluje celý biotop a podporuje to, že se rostlinné zbytky nerozkládají. Jak se po rašeliništi biologové pohybují, aby v něm neutonuli?
Související
-
Arktida se otepluje nejrychleji. Hledáme cesty, jak tam udržet lidská osídlení, říká český badatel
Dokument Čeští vědci v tající Arktidě přináší zprávu o činnosti badatelského týmu na Špicberkách. S narůstající teplotou hrozí sesuvy půdy, varuje docent Josef Elster.
-
Kameny mají úžasnou vnitřní dynamiku. Je v nich zamrzlý pohyb hlubin země, vysvětluje malíř Kašpar
Hledám opuštěná divoká místa, kousíčky pralesů a snažím se je dokumentovat, než zaniknou, popisuje svou malířskou cestu akademický malíř Adam Kašpar.
-
Termiti zásadně ovlivňují život za Zemi, v tom nemají konkurenci, tvrdí biolog
Pokud by termiti nerozkládali odumřelé dřevo, tak by teplota na zemi a obsah CO² byly výrazně nižší, poukazuje na globální význam termitů biolog Jan Šobotník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
