Rakovina děložního čípku by vůbec nemusela existovat. Část žen ale stále podceňuje prevenci, upozorňuje onkogynekolog

Gynekologie je podle vás obor, který je barvitý, zajímavý, a naplňující, když se povede, že se pacient uzdraví. Dokazují to navíc výsledky léčby, které nejsou v České republice vůbec špatné. Jak to je?

Péče u nás v tomto oboru byla vždycky špičková a neustále se zlepšuje. Pyšnit se můžeme mnoha věcmi. Základní je například absolutně skvělá centralizace. To je něco, co řada západních zemí včetně Německa vůbec nemá. Pacientky centralizujeme ve specializovaných centrech, které mají skvělé výsledky.

Čtěte také

iROZHLAS

Zdravotní pojišťovny nově hradí vakcíny proti HPV virům od 11 do 15 let. Očkování je pro dívky i chlapce

Unikátní česká studie Libuše sledovala po dobu tří let kolem dvou a půl tisíce žen. Co vlastně ukázala?

Cílem této studie bylo zjistit, jak jsme na tom v populaci žen, které chodí na pravidelné gynekologické prevence, z pohledu rizik vzniku rakoviny děložního čípku. Rakovina děložního čípku je totiž onemocnění, které se dá úplně vymýtit, protože v rámci preventivních kontrol bychom měli být schopni najít takzvaná předrakovinová stadia, a ty dobře léčit.

Ukazuje se ovšem, že i u těch žen, které chodily na preventivní prohlídky, je co zlepšovat, a tak jsme zapojili nový moderní test, který detekoval původce rakoviny děložního čípku, takzvaný HPV DNA test. V rámci klinické studie se prokázalo až sedmkrát více přednádorových stavů u pacientek, které by takové změny neměly předtím diagnostikovány. Ukázalo se také, jak se chová naše populace, protože řada žen získá tuto infekci překvapivě až ve vyšším věku.

Je rakovina děložního čípku problém, se kterým se setkávají stále mladší ženy?

Obecně rakovina děložního čípku stále ještě je problém. Je to smutné vyjádření, když uvážíme, že jde o plně preventabilní onemocnění. Nemuselo by zkrátka vůbec existovat, protože proti původci onemocnění, lidskému papilomaviru, jsme schopni očkovat a jsme schopni detekovat předrakovinová stadia.

Čtěte také

Onkogynekologie je u nás na vysoké úrovni, daří se objevovat přednádorová stadia. Důležité jsou hlavně preventivní prohlídky, vysvětluje onkogynekolog

A proč je to tedy stále problém? Chodí na vyšetření málo žen?

Úroveň problému je dvojí. Je to samozřejmě dáno tím, že zejména ve věku nad 50 let ženy na gynekologické preventivní kontroly přestávají chodit. Mnohé z nich přijdou až ve chvíli, kdy už mají potíže, což už je pozdě. Druhý problém je také systém, jaký jsme ještě donedávna používali. Stěry na cytologii jsou sice skvělým nástrojem, který ale má svoje limity. V současné době ho jsme schopni doplnit modernějšími, přesnějšími testy.

Ženy ve věku 35, 45 a 55 let mají hrazeno vyšetření stěrů na přítomnost rizikové infekce HPV, tedy infekce lidským papilomavirem. Kolik žen z populace na toto vyšetření v rámci preventivní prohlídky nepřijde?

Liší se to věkově. V 35 až 45 letech chodí poměrně vysoké procento žen. Po padesátce to ale začne významným způsobem klesat, kdy se dostáváme na hodnoty kolem 30 % populace, v některých regionech dokonce ještě hůř. Důvody jsou hodně široké.

Nejčastěji slyším názor, že se jich to netýká, ženy nemají pocit, že by je to mohlo potkat. Často se to také prolíná s jejich sexuálním životem. Ženy ovdoví a podobně, takže potom na gynekologickou prevenci zanevřou.

Prevence je hrozně důležitá věc. Jak ji nastavit?

V prvé řadě si myslím, že je velmi důležité o tom mluvit. Ženy by si měly uvědomit, že jim gynekolog může zachránit i život a že vyšetření u gynekologa není nic hrozného. Určitě je dobře, že zdravotní pojišťovny aktivně zvou na preventivní programy, které dneska máme.

Čtěte také

Každá druhá žena se v životě potká s nádorem. Proti některým typům přitom může pomoct očkování, říká gynekolog Lukáš Rob

Netýká se to jenom gynekologické prevence, ale třeba prevence rakoviny tlustého střeva. Ti, kteří nechodí, dostávají aktivní, aktivně aktivní vyzvání, dostávají dopisy, které jim připomínají, že toto je plně hrazené ze zdravotního pojištění a že můžou takové vyšetření absolvovat, že to nejsou vyšetření, která jsou nějak náročná nebo významným způsobem nepříjemná.

Znamená onemocnění děložního čípku vždycky rakovinu?

Drtivá většina případů rakoviny děložního čípku je v podstatě virové onemocnění. Původcem je lidský papilomavirus, známý jako HPV. Jde o sexuálně přenášený virus, velmi častý v populaci, se kterým se setká drtivá většina populace. Drtivá většina populace také neonemocní rakovinou a viru se spontánně zbaví díky vlastní obranyschopnosti. Když ale virus v těle přetrvává, roky, desítky let, tak se můžou začít v buňkách, typicky právě v děložním čípku, tvořit změny, které přes předrakovinové stadium, které je bezpříznakové nebolestivé, přejdou až do stadia rakoviny.

Sebetestování na rakovinu děložního čípku je v zahraničí rutinní záležitost

Za pár dnů startuje Program ASTRA, který má nabídnout ambulantní stěr proti rakovině. Jak to bude fungovat?

Ženy, které nechodí na gynekologické prevence, budou mít možnost udělat si takzvaný sebetest doma nebo v ordinaci praktického lékaře. Právě na praktické lékaře jsme zacílili, protože ženy, které nechodí na gynekologickou prevenci, mají často vysoký krevní tlak, mají cukrovku, zkrátka k praktickému lékaři často přijdou. Praktický lékař jim bude moct nabídnout – sice komerčně, tedy za úhradu, ale přesto – test, který si žena udělá v ambulanci a z něhož se dozví, jestli je pozitivní pro virus a může mít rakovinu, nebo je negativní a riziko je velmi malé.

Jak to podle vás dopadne?

Začínáme v Praze a středních Čechách. Pevně doufám, že tento poměrně ekonomicky dobře rozvinutý region bude úspěšný. Posléze by se měl projekt rozeběhnou v celé České republice. Jsem přesvědčen, že investice 1500 korun za informaci, která vám poskytne uklidnění na dalších 10 let, je velmi malá. Fantastické navíc je, že test je citlivý na 95 až 97 %. Drtivá většina žen tedy informaci, zda je, nebo není riziková, dostane mimořádně přesnou.

Dá se zajistit absolutní bezpečí před nákazou HPV u sexuálně aktivních žen? V čem je další výhoda HPV DNA testům oproti klasické cytologii? Poslechněte si celý rozhovor.