Radiožurnál se chystá na Dakar 2010
Legendární africká rallye bude už podruhé jihoamerická. A každý závodník si na její 9 tisíc kilometrů dlouhé trase napříč kontinentem přijde na své. Jednou z překážek je i ekonomická krize. Ovlivní účast nejen českých závodníků? Co všechno na ně, doprovodné týmy i novináře čeká?
V konvoji dakarské rallye nebude už popáté chybět ani pouštní specialista Radiožurnálu, redaktor Jan Říha. Povídáme si o přípravách na už 32. ročník této nejtěžší rallye světa.
Minulý rok jsi "jel" jihoamerický Dakar poprvé. Co podle tebe bylo největším překvapením? Jak bys ho hodnotil celkově?
Myslím, že celý jihoamerický Dakar byl překvapením i pro samotné pořadatele. Po zrušeném 30. ročníku muselo padnout rychlé rozhodnutí, jestli bude rallye pokračovat a kde. A tak byla přesunuta do Jižní Ameriky.
Myslím, že lokalita byla vybrána výborně, pro Dakar se hodí. Pořadatelé ale v prvním jihoamerickém ročníku neměli zkušenosti s tamními podmínkami. Vytyčili trasu, která však byla i nebezpečná, třeba když závodníci projížděli Patagonií, prašnými úzkými cestami a podobně. Také chybělo víc vysloveně písečných úseků, na které jsou tradiční účastníci Rallye Dakar z Afriky zvyklí.
Docházelo tedy k problémům?
Ano, chyby v naplánované trase byly vidět na častém zkracování etap a na některých pořadatelských zmatcích. Závodníci si například stěžovali, že některé waypointy (místa, kterými musí posádky povinně projet) nebyly kontrolovány, což vzbuzovalo podezření, že si někdo mohl zkrátit trasu.
Tohle všechno vedlo k ponaučení pro nadcházející 32. ročník. A tak se tentokrát velká část závodu pojede v poušti Atacama, v písku, kam rallye Dakar patří. Zkrátka, první jihoamerický Dakar mají pořadatelé za sebou. Ten druhý bude bezesporu lepší, protože už s Jižní Amerikou mají zkušenosti.
Letošní finanční krize "zamávala" prakticky se vším, co se ve společnosti děje. Nevyhnula se ani sportu - a ani Dakaru. V čem?
Řekl bych, že pořadatelé mají ještě teď docela zamotanou hlavu. V minulých ročnících nebyly už v létě překvapením zprávy typu "je vyprodáno, už nemáte šanci se na rallye Dakar dostat". Letos je tomu naopak.
Pořadatelé nedali dohromady tolik posádek, jako v prvním jihoamerickém Dakaru. Nejen kvůli krizi, ale také proto, že rallye Dakar se v Jižní Americe jede už podruhé. První ročník byl velkým lákadlem, teď ale každý počítá peníze. Bude zajímavé počkat si na polovinu prosince, kdy bychom mohli znát definitivní počty.
Dalším průvodním jevem krize je seskupování týmů a minimalizace nákladů. Je to trend posledních let, že velké týmy kamionů, motorek i aut se sdružují, aby si vzájemně pomáhaly a tím ušetřily peníze.
A jaký vliv má krize na českou účast?
Je to úplně stejné. Samozřejmě můžeme čekat tradiční účastníky, Loprais Tatra Team, Letka racing Team s Tomášem Tomečkem, Josefa Macháčka a další. Sdružování týmů se týká i českých. Ostatně, KM Racing tým tuhle taktiku zvolil už při minulém ročníku.
Podobnou cestou jde i Marek Spáčil, který posledně jel na liazce. Spojil se s Jiřím Janečkem, který Dakar absolvoval v autě, a vytvořili Czech Dakar Team. Tohle všechno jsou důkazy minimalizace nákladů a zároveň profesionalizace nejen sportovní části našich týmů. Prostě je třeba využít každou korunu a každou sílu.
Rallye Dakar je známa svou charitativní pomocí. Bude to pokračovat i v dalším ročníku?
Pořadatelé si jsou moc dobře vědomi, že potřebují peníze a potřebují podporu. A že rallye Dakar je rozporuplnou zábavou. Když se konala v Africe, supermoderní sportovní auta projížděla chudými oblastmi, navíc při rallye také umírali lidé. Kdekdo pak říkal, že to vypadá jako výsměch.
Pořadatelé se tomu snažili čelit tím, že v Africe pomáhali. Například spolufinancovali studny - voda je totiž základním problémem Afriky -, další finance mířily do vesnických projektů. A stejnou cestou jdou také v Jižní Americe, která se sice rozvíjí rychleji, ale přece jen je také v mnoha oblastech chudá.
A jakým způsobem tedy pořadatelé pomáhají tam?
Podílejí se na financování obydlí pro nejchudší, kteří nemají střechu nad hlavou. Mimochodem, pořadatelé také velmi dobře vědí, že podpora, kterou dostávají zpátky od jihoamerického kontinentu, je pro ně životně důležitá. Argentina a Chile platí převoz techniky hlavního startovního pole obrovskou lodí z Evropy (z francouzského přístavu Le Havre), což je velmi drahá záležitost. I proto se může rallye Dakar konat v Jižní Americe.
Co si budeme povídat, je to komerční záležitost a pokud na ní pořadatelé nevydělají nebo nebudou alespoň na nule, tak rallye nebude. Nutno dodat, že na ní dosud vydělávají. Pochopitelně, pomoc v místě, kde se rallye Dakar jede, je hlavně otázkou image celé akce. I proto tedy pořadatelé musí dát najevo ochotu pomáhat ostatním.
Všichni před odjezdem do Buenos Aires vyřizují poslední záležitosti. Jak daleko jsi s přípravami na Dakar ty? Na co všechno nesmíš zapomenout?
Výhodou je, že přece jen už těch Dakarů mám pár za sebou. Takže seznamy věcí, co si musím vzít, co budu potřebovat, už mám a z 99 % na nic nezapomenu. Nejdůležitější příprava je ta, která se týká informací. Stahuji si novinky, dívám se, co je nového. Snažím se posbírat co nejvíc zajímavostí pro lidi, kteří normálně Dakar nesledují, ale může je zaujmout něco zajímavého cestovatelského.
Pomalu už si chystám i techniku, která je nejdůležitější. Je výhoda, že se rallye jede v Jižní Americe - třeba satelitní telefon mít s sebou budu, ale jen jako zálohu, protože v podstatě celé území je slušně pokryto sítí mobilních telefonů. Navíc v minulém ročníku jsme si vyzkoušeli, že všechno funguje. V případě Afriky tomu tak nebylo.
Velké přípravy začínají na přelomu listopadu a prosince. Vánoce trávím myšlenkami na to, jestli jsem něco nezapomněl. No a 28. prosince odlétám do Jižní Ameriky, takže tam už moc času nebude.
Asi málokdo si dokáže představit, jak vlastně vypadá práce reportéra na dakarské rallye. Je to boj s časem, podmínkami? Už jedeš svůj pátý Dakar, máš nějakou rutinu, nebo je to pokaždé jiné?
Je to v podstatě pořád stejné. Ráno vstanu, vysypu písek ze stanu, sbalím stan a spacák a sedám do letadla. Před polednem jsem v cíli, kde nejdřív ze všeho rozbiju stan a v tiskovém středisku, tedy speciálním stanu pro letecké novináře, sleduju on-line dění na trati.
Zpracovávám natočené reportáže a fotky a vysílám aktuálně živé rozhlasové vstupy hlavně o tom, jak se vede Čechům. A tak to pokračuje do deseti, jedenácti hodin večer, kdy přes satelit posílám reportáže do ranního a dopoledního vysílání.
Cestou do bivaku na jídlo trochu protáhnu zadek ztuhlý jedenáctihodinovým sezením na dřevěné lavici, u jídla natáčím a klábosím hlavně s českými závodníky a okolo půlnoci ulehám do stanu.
A co všechno potřebuješ k práci na Rallye Dakar?
Kromě stanu, spacáku a skromné hygieny hlavně mobilní, případně satelitní telefon, satelitní datový modem (B-Gan), počítač, fotoaparát, dva mp3 nahrávače, baterie, paměťové karty a tak dále. Je z toho batoh vážící okolo 30 kilogramů v docela slušné hodnotě. Bez něj mám na Dakaru smůlu, takže ho hlídám jako oko v hlavě, a i proto se mnou spí ve spacáku :-)
Hodně štěstí a díky za rozhovor.
Radiožurnál zůstává věrný Dakaru. Také z 32. ročníku vás budeme prostřednictvím Jana Říhy bude pravidelně informovat o tom, co se děje v jednotlivých etapách a jak se daří našim závodníkům.
Novinky z rallye uslyšíte od 1. do 17. ledna 2010 v Ranním a Odpoledním Radiožurnálu, v motoristickém magazínu Motožurnál a ve večerním Sportžurnálu. Všechny příspěvky si budete moci zpětně poslechnout v Rádiu na přání. Dakarské rallye je dlouhodobě věnována speciální sekce na webu Motožurnálu.
Vysílání ČRo 1 - Radiožurnálu si můžete naladit na síti VKV/FM vysílačů po celé České republice a na dlouhé vlně 270 kHz. Poslouchat nás můžete i přes internet, pomocí DVB-S přijímače (satelit Astra 3A) a ve veřejnoprávním DVB-T multiplexu (Čechy, Vysočina, jižní Morava, Ostravsko).
Záznamy vybraných pořadů Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání. Pro automatické ukládání záznamů oblíbených pořadů do svého počítače nebo mp3 přehrávače můžete využít službu Podcast.
