Od krávy k pohonné hmotě. Roční trus pěti kusů dobytka vydá na cestu kolem světa

2. červen 2014
, Motožurnál

Celosvětové zásoby zemního plynu i ropy jednou dojdou a automobilky se budou muset přeorientovat na alternativní zdroje pohonných hmot. Auta jezdící na stlačený zemní plyn ale před sebou mají v tomto směru velkou budoucnost. Do jejich nádrže natankujete nejen plyn vytěžený z fosilních zdrojů, ale i obnovitelný biometan. Odpověď, jak se takové palivo vyrábí, nabízí nizozemský venkov.

Do Lelystadu je to asi hodina příjemné cesty z Amsterdamu. Místní rozhlehlé pláně jsou jen velmi řídce osídlené, ještě v první polovině 20. století tu totiž bylo všechno pod vodou. Dnes tady mezi stovkami větrných mlýnů najdete jeden pozoruhodný statek. Od roku 2007 zde výzkumníci z univerzity ve Wageningenu hledají možnosti, jak zemědělský odpad přeměnit na energii.

„Chceme biomasu co nejvíc využit. To proto, že lidé upouští od fosilních zdrojů a nahrazují je obnovitelnými. Všechny produkty tak musí zastoupit právě biomasa. Je proto důležité, aby byla využita opravdu maximálně a nevyhodili jsme nic, co by mohlo být ještě prospěšné,“ vysvětluje Chris de Visser, koordinátor místního výzkumného centra.

Druhým dechem už odtajňuje recept na výrobu biometanu, který je plně zaměnitelný se zemním plynem a může se prodávat jako CNG. Nizozemsko jím chce kompletně nahradit fosilní plyn na čerpacích stanicích.

V hlavní roli krávy

Biometan je totiž ještě ekologičtější. Jeho výroba začíná, možná trochu překvapivě, u krav. Na zdejších odvodněných půdách se jim daří. Jedna kráva vyprodukuje i několik set litrů čistého metanu denně.

„Ten proces začíná sběrem kravského hnoje, který bakterie bez přísunu vzduchu rozloží na metan a oxid uhličitý. Vznikne bioplyn, který však obsahuje asi jen 52 procent metanu, a to autu na rozjetí nestačí. Proto musíme metan od oxidu uhličitého oddělit. Vznikne nám 95procentí metan a ten už jen stlačíme,“ popisuje Chris.

Poté plynem místní pracovníci naplní láhve a převezou je na pumpy. Auto pak může na roční trus jedné krávy ujet až devět tisíc kilometrů. Pět krav vystačí na cestu kolem světa. A kdo by nechtěl jet autem, může si plynem třeba zatopit. Podle Chrise tak má jeho práce na statku zcela jistě budoucnost:

„Je to nezbytný proces, jinak se jako společnost nikam neposuneme a brzy by mohl zavládnout chaos. To nikdo z nás nechce.“

Chris má pravdu, zemní plyn se jednou dotěží a lidstvu nezbyde nic jiného než se naučit s obnovitelnými zdroji pracovat. I proto už jsou tady v Nizozemsku o krok napřed. Kvasnými zbytky z výroby bioplynu hnojí ve skleníku řasy, které následně poslouží jako krmivo pro krávy. Jejich trávící soustava na oplátku znovu vyprodukuje metan. A tak pořád dokola. Sen o uzavřeném ekologickém koloběhu se tu stává realitou.

Podle Jana Matějky, místopředsedy České bioplynové asociace, má biometan budoucnost i v Česku. Otázkou podle něj ale je, kdy ta budoucnost nastane.

„V tuto chvíli je biometan zhruba dvakrát dražší než zemní plyn a v ČR ho nikdo nenačerpáme, protože tady nebyly vytvořeny podmínky ani pro nějakou pilotní instalaci. V nejbližší budoucnosti mají šanci spíš komunitní projekty, kdy město zapojí své odpady, zařízení na jejich zpracování a zároveň městskou dopravu a komunální služby do jednoho systému,“ naznačuje.

Schéma produkce biometanu na statku u nizozemského Lelystadu
autor: msk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.