Radioaktivní kontrastní látku podávali čeští onkologové pacientům jako první v Evropě

V laminární boxu lékaři odměřují množství radiofarmaka pro jednotlivé pacienty
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V laminární boxu lékaři odměřují množství radiofarmaka pro jednotlivé pacienty

Pro úspěšnou léčbu rakoviny je klíčová včasná diagnóza. Jedním z nejpřesnějších způsobů, jak nádory v tělu odhalit, je pozitronová emisní tomografie, takzvaný PET scan. Lékaři při něm pacientovi vstříknou do žil radioaktivní látku a pak sledují, kde se rozzáří jednotlivá nádorová ložiska. Jedním z prvních pracovišť v Evropě, kde tuto metodu začali využívat, byla pražská Nemocnice Na Homolce.

„Stojíme u materiálovém výtahu, kterým se vozí radiofarmakum z laboratoře pod námi. Je v něm umístěno stínění tvořené olověným prstencem, do něhož se vkládá lahvička s radiofarmakem, aby nezářila okolo,“ popisuje docent Otakar Bělohlávek, přednosta Oddělení nukleární medicíny pražské Nemocnice Na Homolce.

Čtěte také

Poté, co je látka dopravena nahoru, přenese ji obsluha do laminárního boxu, což je v podstatě digestoř, v níž cirkuluje vzduch a čistí se pomocí hepafiltrů. V boxu je chromový přístroj podobný mikroskopu, ovšem bez optiky. Do něj se vloží radiofarmakum a naměří se potřebná dávka.

Přístroj je připojen k počítači, odkud čerpá informace o pacientovi, o jeho hmotnosti nebo výsledcích vyšetření. Na jejich základě automaticky natáhne do stříkačky potřebnou dávku radiofarmak.

PET centrum Na Homolce ročně provede 7,5 tisíce vyšetření

Léčebná látka se pak odveze do aplikační místnosti, což je v podstatě běžná vyšetřovna, kde se dávka aplikuje pacientovi do žíly. „Pro pacienta je nepříjemné pouze to, že látka je derivátem cukru, a je tedy potřeba být nalačno,“ říká docent Bělohlávek.

Radioaktivní mapa člověka

Pacient poté asi hodinu a půl čeká, až látka začne působit, teprve pak ho mohou lékaři oskenovat. Docent Bělohlávek mi jeden takový sken ukazuje na počítači. Je na něm na tmavém pozadí tělo pacienta a na něm svítí malá žlutá světélka – nádorová ložiska.

„V případě tohoto konkrétního pacienta jsou ložiska na plicích, v mezihrudí a v kostech, v kostní dřeni mnoha kostí, jedná se o pokročilé onemocnění, které by pouze ze vstupního vyšetření bez této analýzy nemohlo být rozpoznáno.“

Lékaři si tělo pacienta oskenují ze všech stran a mohou si pak vytvořit jeho 3D model. „S tím je možné si otáčet a dobrat se k poměrně přesné diagnóze,“ dodává přednosta Oddělení nukleární medicíny pražské Nemocnice Na Homolce.

Čtěte také

Hladové nádory

Látka, kterou k vyšetření používáme, je derivát cukru a nádorové a zánětlivé buňky zvýšeně spotřebovávají právě cukr. Vstřebají ho tedy výrazně více než okolní buňky a vyzařují pak i více radiace, kterou jsme schopni na skenu lokalizovat,“ vysvětluje princip vyšetření Otakar Bělohlávek.

Lékaři vstříknou radiofarmakum pacientovi do žil a udělají 360° scan jeho těla

Použitá radioaktivní dávka je podávána ve velmi malém množství. Podáváme zhruba takové množství, které pokud přirovnáme dospělého člověka k Jumbo Jetu, odpovídá asi jedné kapce sirupu na palubě tohoto letadla,“ přibližuje docent Bělohlávek.

První v Evropě

Před 18 lety bylo PET centrum v Nemocnici Na Homolce jediným takovým zařízením v Česku. Teď už jich u nás funguje čtrnáct. Na Homolce provedou na dvou skenerech ročně sedm a půl tisíce vyšetření.

Čtěte také

„Bylo období, kdy jsme byli z hlediska klinického využívání opravdu na evropské špičce. Na univerzitních evropských pracovištích převažovalo totiž spíše výzkumné využívání, zatímco v České republice jsme tuto metodu nasadili klinicky,“ říká Otakar Bělohlávek.

Ještě před několika málo lety Na Homolce prováděli v přepočtu na počet obyvatel více těchto vyšetření než například Velká Británie.