Prvních šest měsíců v Liverpoolu byla řehole. Měl jsem nadváhu a byl jsem pomalý, přiznává Baroš

Když přišel moment, kdy byla na stole nabídka na přestup do Liverpool, byl v Baníku někdo, kdo ti pomohl?

Tehdy pan Hadamczik v Baníku řekl, že budu kapitán a řekl, že budu hrát a prodá mě za velké peníze do zahraničí. To byl takový první faktor, který mě posunul. Kdyby to nenastalo, tak jsem tu ligu nehrál tak brzo a neměl bych takové zkušenosti. Potom to byl pan Paska, který sehnal Liverpool, dokázal dostat nabídku tam, kde to Baník chtěl. Pak si to nějak sedlo a v 19 letech jsem podepisoval smlouvu. 

Co znamená pro tak mladého kluka přijít do tréninkového centra tak slavného klubu. Vzpomeneš si na své první zážitky?

To člověk nikdy nevymaže. Přestupoval jsem v létě a čekal jsem na pracovní povolení. Musel jsem mít odehráno 12 zápasů za národní tým, ale dostal jsem výjimku. Dostal jsem ji ale až v prosinci, takže jsem 22. prosince letěl do Anglie a 23. jsem měl první trénink. Zjišťoval jsem si, s kým hrajeme o víkendu a byl tam Manchester United, tak jsem si říkal, že nastoupím třeba na 15 minut a potom už bych mohl hrát od začátku. Jel jsme tam plný sebevědomí.

Bývalý fotbalista Milan Baroš ve sportovní talkshow Na place|foto:Anna Duchková, Český rozhlas

Realita byla úplně jiná. První dveře, které jsme otevřel byly od auta a vedle mě seděl Anelka, kterého podepsali a já jsem o tom nevěděl. Naštěstí jsem tam měl Patrika Bergera s Vláďou Šmicerem, kteří mi pomohli. Neuměl jsem anglicky, tak mi všechno vysvětlili. Tréninkový proces a všechno bylo úplně o něčem jiném. Připadal jsem si, že jsem v jiném světě a nestíhal jsem. Možná proto jsem potom těch osm měsíců vůbec nehrál. 

Jak dlouho ti trvalo adaptovat se? Jak dlouho ti trvalo naučit se jazyk, abys mohl fungovat v kabině?

Jazyk jde rychle. Dodneška umím mluvit a rozumím, ale nikdy jsem se neučil psát, tak je to takové složitější. Trvalo to čtyři, pět měsíců, než jsem si troufl na rozhovor a takové věci. V kabině to fungování bylo strašně těžké v tom, že spousta kluků chodila za Šmícou a říkali: „To je jeden z největších talentů v Česku?“ Tehdy jsem měl nadváhu, byl jsem pomalý, neměl jsem natrénované. Prvních šest měsíců byla řehole a snažili se mě dostat do formy.

Potom jsem odjel do Česka, neměl jsme žádnou dovolenou, začal jsme trénovat sám pro sebe. Když jsme se vrátil, tak jsme měl dobrou váhu a tam se to zlomilo. Řekl jsme si, že chci něco dokázat a musím se přizpůsobit tomu, co jsem tam viděl. Naštěstí se mi to povedlo a nakonec jsem tam i hrával.

S kým se mu v reprezentaci hrálo nejlépe? A jak vzpomíná na Euro v roce 2004? Poslechněte si celý rozhovor s Milanem Barošem!

Talkshow Na place každou středu na Radiožurnálu Sport|foto:Aleš Vavřík