Prodloužení studia na VŠ se může prodražit

6. prosinec 2004
Pod kůži

Vysoké školy přitvrdily. Po posluchačích, kteří si studium příliš prodlužují, chtějí peníze. Jak zjistila redaktorka, Jana Bohušová, tak zákon jim to dovoluje a školy toho využívají. Jak by ne, na věčné studenty totiž od státu nedostávají ani korunu.

Sedmadvacetiletý Petr Habram studuje v Ostravě 2. rokem obor poradenství v sociální práci. Ve 2. ročníku je už potřetí, 2krát do něj došel na právech v Praze, ale nikdy nepostoupil dál. Vyčerpal si tím svůj 4letý limit, do kdy měl bakalářský stupeň studia ukončit a tak jej teď vzdělání stojí peníze.

Petr Habram: Za ten 1. ročník to bylo zhruba 33 tisíc, což je samozřejmě hodně pro mě, ale nakonec pan rektor mi to vlastně snížil na 50 procent toho poplatku, takže to bylo 17 tisíc. A teďka se to snížilo letos a je to zhruba 15200. Povedlo se mi to snížit tím, že vlastně můj otec zemřel a moje matka je v důchodu, takže vlastně ze sociálních důvodů jsem zažádal o to snížení a pak rektor byl tak hodný a vyhověl mi.

Vysokoškolák přiznává, že měl štěstí, kdyby mu škola nevyšla vstříc a nezohlednila jeho situaci, mohl by studovat jen stěží. Peníze na studia si musí shánět sám.

Petr Habram: No musím chodit na různé brigády, no a snažit se, musím pracovat určitě, jako bez toho bych to nezvládnul. Z toho týdne jsem se snažil udělat si rozvrh tak, abych chodil do školy 2 až 3 dny v týdnu, no a ty 3 až 4 dny musím pracovat, někdy i přes víkend samozřejmě.

Zákon určuje pro každý obor běžnou délku studia a povoluje, aby ji posluchač překročil maximálně o rok. Sčítají s přitom léta na všech vysokých školách dohromady. I když student na jedné univerzitě skončí a začne od znova jinde. Petr Habram zdaleka není jediný, kdo musí za vzdělání na Ostravské univerzitě platit. Rektor, Vladimír Bár, vysvětluje, že škola může chtít nejméně tolik, kolik je vyučování studenta stojí.

Vladimír Bár: Pro obory, které jsou nejméně náročné na výuku a mají koeficient 1, to jest těch 33 tisíc korun za rok. Pro pořádek, je to třeba ekonomie, je to právo, jsou to některé filozofické obory. A úplně nejvyšší koeficient mají umělecké školy vysoké, mají 5,9. Na těch uměleckých školách by mohli tedy žádat až 200 tisíc korun.

Slezská univerzita v Opavě má platících studentů na 80 a další do této kategorie brzy spadnou, říká mluvčí školy, Ivan Augustin.

Ivan Augustin: V každých dalších prvních 12 měsících platí měsíčně 2190 korun. Pokud jim nestačí k ukončení studia ani tato doba, platí v každém dalším měsíci 8740 korun měsíčně.

Zástupci univerzit se hájí, že si berou, co jim náleží. Tak zvaní věční studenti zabírají místo někomu dalšímu, koho by jinak škola přijala a za řádného posluchače by také od státu dostala řádně zaplaceno. Potvrzuje to i Josef Beneš z Ministerstva školství.

Josef Beneš: Mohou vybírat to, co by dostali jinak od ministerstva nebo mohou i více.

Mluvčí Slezské univerzity v Opavě, Ivan Augustin, dodává, že škola neřeší všechny případy podle stejného klíče. Bere v úvahu, co posluchače k prodloužení studia vedlo.

Ivan Augustin: Pak se jaksi ten případ posuzuje ad hoc, individuálně a samozřejmě jaksi ty argumenty, které mohou v tom sehrát roli, jsou buďto třeba sociální potřebnost určitá, případně nějaké zdravotní komplikace dlouhodobého charakteru, které ho donutily, že musel to studium takto prodloužit.

Student Ostravské univerzity, Petr Habram, z vlastní zkušenosti všem vysokoškolákům doporučuje, aby dobře vážili, jestli jim stojí zato pobyt ve škole protáhnout.

autor: Jana Bohušová
Spustit audio