Proč si dávat nedosažitelné cíle? Stačí být jen trochu šetrnější, doporučuje Pavel Maurer

1. leden 2018
Nakupování (ilustr. foto)

Na mnohé z nás v tento den padá obvyklá slabost, totiž učinit několik novoročních předsevzetí, která pak během roku nenápadně opouštíme. Slibujeme sobě i svým blízkým, že nebudeme tolik jíst, kouřit, nebudeme nevrlí doma ani na své kolegy v práci, omezíme konzumaci alkoholu, více se budeme věnovat dětem, vnoučatům nebo rodičům a vyslovujeme spoustu dalších, nadpřirozených přání.

Já bych se držel trochu při zemi: Jíst víc než je třeba určitě budeme! Dokonce se často budeme přejídat, což máme v naší zemi statisticky potvrzeno. Asi se nám každému nepodaří ujít denně alespoň 3 kilometry pěšky, a pokud máme rádi pivečko a víno, myslím, že v tomto případě bude omezování našich choutek také dosti obtížné.

Proč se taky máme pořád omezovat, že? Vždyť náš život je často tak komplikovaný, náročný, hektický, tak proč bychom alespoň trošku neodpustili přebytečnou páru a malinko nezhřešili spolu se svou lednicí nebo na večírku s přáteli?

Předkládám vám tedy dnes návrh, který vás nebude stát tolik osobního sebezapření a navíc napomůže nejen nám, ale tak říkajíc všem a všemu: Začněme prostě jen trochu šetřit, pojďme se více rozmýšlet, jestli koupíme patnáct nebo pětadvacet deka salámu, jestli použijeme jednu nákupní tašku nebo tucet zbytečných jednorázových pytlíků?

Pojďme vylévat zbylý čaj v konvici raději do květináče namísto do výlevky, pojďme si čistit zuby bez tekoucího proudu zbytečné vody do umyvadla. A taky si občas v restauraci objednejme jedno jídlo a jeden předkrm, o něž se podělíme se svým spolustolovníkem. Uděláme sice menší tržbu hospodskému, ale ušetříme nejen svou kapsu, ale také se nepřecpeme přes míru a nezanecháme nedojedené zbytky na talíři.

jídlo, plýtvání jídlem, zbytky

Pojďme si říci, že to zvíře neumřelo zbytečně, když dojíme všechno maso a že brambory vyrostly pro naši pusu a ne proto, abychom je převařili, přesolili a vyhodili. Nechci tady kázat vodu a sám pít víno, ale myslím, že při těch předsevzetích musíme myslet na naši budoucnost a taky, co si počnou naši potomci.

Oni nás totiž sledují a bohužel většinou i kopírují vzorce našich zlozvyků, a tak by bylo skvělé, kdybychom je trochu pozitivně inspirovali, ať se k naší planetě chovají ohleduplněji, než jak to posledních sto let děláme my.

Spustit audio
autor:Pavel Maurer
  • Jídlo a zdraví
  • Komentář