Proč se na Islandu nezamykají auta aneb Jak vnímají Islanďané nápor turistů
Čechy stále víc láká Island, severskou zemi loni navštívilo pětadvacet tisíc českých turistů. Celkem na ostrov ročně přijíždí skoro dva a půl milionu lidí z celého světa. Můžou se ale setkat s negativním přijetím Islanďanů, kteří se často obávají, že návaly zvědavců ohrozí zdejší jedinečnou přírodu. Co si vlastně místní lidé o návštěvnících jejich ostrova myslí?
Na malém parkovišti na východním pobřeží islandského ostrova necháváme naše auto, protože se chystáme na dvacetikilometrový výlet do divoké přírody. Podle fotek na internetu nás čeká spousta vyhaslých sopek a jezer s průzračně čistou vodou.
Držíme se českého zvyku a auta zamykáme, i když tady se to nedělá. Místní lidé nezamykají auta a dokonce ani dveře od domu. Kromě nás tady ještě parkuje sympatická žena – máme štěstí na rodilou Islanďanku.
Máme stejný cíl, a tak vyrážíme na výlet společně. S výslovností mého křestního jména Anna nemá nejmenší problém. Za to já jsem to její vůbec nedokázala zopakovat. Naštěstí všichni jí říkají zkráceně Sista.
„Dříve jsem měla vlastní kosmetický salon, to trvalo asi deset let, ale protože tady máme teď tolik turistů, rozhodla jsem se změnit povolání. Vystudovala jsem turistický ruch na vysoké škole a začala pracovat v hotelu,“ vysvětluje.
Hodně Islanďanů ale není nadšených z přívalu cestovatelů, a to hlavně kvůli obavám o přírodu. „Podle mě turisté naší zemi pomáhají, máme díky nim více pracovních příležitostí, cestovní ruch pomohl Islandu z finanční krize. Z turismu má teď naše země dokonce více peněz než z rybolovu,“ nastiňuje.
Míjíme nespočet malých jezírek uprostřed obrovských kráterů, které zbyly ze sopečné činnosti – je to něco neuvěřitelného. Jdeme dál a mně to nedá, abych se Sisty nezeptala, jestli se nebojí, když ráno odchází z bytu, nechat dveře zabouchnuté.
Říká, že ne, protože na Islandu je minimální kriminalita a všichni mají doma přibližně to samé, takže není důvod si závidět a krást. Túra byla sice náročná, ale stála za to, navíc jsme společně stihly i malou lekci češtiny.
