Proč se lidé báli čarodějnic

Čarodějové a čarodějnice, tedy bytosti disponující tajemnou kouzelnou mocí, figurovali v lidských společnostech, kam až paměť sahá. Někdy byly vnímány jako dobré a nabízející společnosti například lékařské služby, jindy naopak jako ohrožující.

K jejich pronásledování docházelo vždy v dobách, kdy se společnost cítila sociálně, politicky a ekonomicky ohrožená, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.

„Vždycky v těchto krizových momentech přichází i právě spánek rozumu a vždycky vede k tomu, že se začíná prosazovat spíše emoce než racionálno. A to je samozřejmě nebezpečí, které je platné jak pro čarodějnické procesy, tak je platné také pro současnou dobu.“

Čarodějnice|foto: Fotobanka stock.xchng

Čarodějnické procesy se týkaly především střední Evropy, hlavně Německa, kde v 15. a 16. století postihly desetitisíce lidí. Na čarodějnické procesy je třeba dívat se prizmatem celé historie nejen dějin křesťanství.

„Je to snaha vypořádat se nějakým způsobem s takzvanými démony, tedy těmi věcmi, které byli pro tehdejšího člověka nepochopitelné. K oněm démonům byli řazeni například lidé s mentálním postižením, lidé, kteří měli nějaké psychické obtíže, takže je to záležitost stará jako lidstvo samo.“

Na genderový aspekt pronásledování čarodějnic poukazuje religionista Pavel Hošek. Čarodějnice se totiž objevují častěji než čarodějové a také jsou častěji obětí snah tento znepokojivý prvek eliminovat.

„Podle některých psychologů je archetyp čarodějnice výsledkem typicky mužských fobií. To znamená strach muže ze silné ženy, která je vnímána jako svůdnice, jako ďáblice, jako bytost, která muže ohrožuje, která ho chce ovládnout. Tyto vlastnosti jsou často spíš promítány do mimořádně obdarovaných žen, než že by ty ženy samy nutně těmi vlastnostmi sami disponovaly.“

Pálení čarodějnic (ilustrační foto)|foto: Fotobanka stock.xchng

Často šlo o bylinářky, kořenářky, léčitelky. Jejich předpokládané spojení s temnými silami mělo ohrožovat společenský řád. Dnes je čarodějnictví znovu na vzestupu. Podle Pavla Hoška to má i své pozitivní aspekty. V tradici čarodějnic, ve svátku na rozhraní mezi pololetím zimy a pololetí léta, pořád žijí staré keltské a germánské symbolické hodnoty a tradice.

„V obnoveném zájmu o pohanství ožívá návrat k přírodě a objevování tajemných sil přírody také i ve spojení s těmi mimořádně obdarovanými ženami, které byly považovány za nositelky té léčivé hojivé síly prostředí, které nás obklopuje.“

Je přesvědčen religionista Pavel Hošek.