Proč je vyřizování zápisů v katastru nemovitostí pomalé?

Host (Karel Večeřa): Dobrý den.

Moderátor (Vladimír Kroc): A ředitelem developerské společnosti Uniga-cz Antonínem Borošem, dobrý den.

Host (Antonín Boroš): Dobrý den.

Moderátor (Vladimír Kroc): Pane Boroši povězte, co vás, jako firmu nejvíc trápí pro kontaktu s katastrálními úřady?

Host (Antonín Boroš): Tak samozřejmě, těch, těch věcí je víc, ale nejhorší, největší problémy, vlastně co nám komplikuje život, tak to je, to je pozdní zápis. Zástav nebo pozdní zápis nakoupených nemovitostí.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tak to je vlastně princip, proč sme se tady sešli, v čem je vlastně ta největší komplikace, myslím si, že řadoví občané to znají, ale pro vás, jako pro firmu.

Host (Antonín Boroš): Největší komplikace je v tom, že naše firma se zabývá výstavbou , výstavbou rodinných domů a asi všichni víme o tom, že dneska je ta příhodná doba pro hypotéční úvěry, to znamená, že z našich klientů asi devadesát sedm procent klientů de přes hypotéku. Pokud my teda přistoupíme s tím klientem k podpisu smlouvy a souhlasíme s tím, s tím placením hypotéční bankou , tak to samozřejmě obnáší , obnáší určité možnosti, co , co my s tím klientem a s tou bankou můžeme , můžeme udělat. To znamená, že my podepíšeme s klientem smlouvu a na základě té naší podepsané smlouvy de klient na hypotéční banku, která s nima sepíše určitou smlouvu o tom hypotéčním financování. Když tato smlouva je podepsaná, tak my musíme tu nemovitost, kterou ten klient od nás bude kupovat, tak jediná možnost , která je, že my ji musíme zastavit. To znamená, že hypotéční, hypotéční ústav vytvoří smlouvu

Moderátor (Vladimír Kroc): A vy vlastně potřebujete doklad o té zástavě

Host (Antonín Boroš): Samozřejmě a ta smlouva , ta smlouva samozřejmě po našem podpisu de na ten katastrální úřad a teprve po zápisu , po zápisu té zástavní smlouvy může dojít do určitého data k čerpání těch finančních prostředků.

Moderátor (Vladimír Kroc): Ano, vaše zkušenost, jak dlouho to trvá, než dojde k zápisu.

Host (Antonín Boroš): Naše zkušenost je taková, že v současné době se to pohybuje tak kolem tří, čtyř měsíců i déle. I déle.

Moderátor (Vladimír Kroc): Pane řediteli, pokud vím, ta lhůta vyřízení žádosti je třicet dní u těch jednoduchých případů, šedesát u složitých, průměrná délka vyřízení, jak sme si teď řekli je půl roku, aspoň podle zkušenosti z praxe. Proč? Teď mluvíme tedy o Praze.

Host (Karel Večeřa): Tak já musím dodat trochu něco k těm lhůtám stanoveným právními předpisy. Lhůta třicet dnů , respektive šedesát dnů u složitějších případů , je dána pro rozhodnutí o návrhu na vklad, tedy o tom, zda bude vklad povolen nebo zamítnut a následuje ještě třicetidenní lhůta pro provedení zápisu toho povoleného vkladu v té databázi katastru nemovitostí. Proč je ta lhůta delší. Ta lhůta celkově v České republice , když se vezme takový průměr, tak je těsně pod těmi dvěma měsíci, ovšem z téhle té lhůty několik katastrálních úřadů vybočuje především proto, že jsou zatíženy daleko větším nárůstem počtu návrhů na vklad. Jenom na ukázku, v hlavním městě Praze bylo v loňském roce podáno přibližně třicet pět tisíc návrhů na vklad práv do katastru nemovitostí a v letošním roce se blížíme už k padesáti tisícům. Takže ten nárůst už je dost přes čtyřicet procent a my s tím samozřejmě máme veliké problémy, protože nedokážeme takhle rychle na takový prudký nárůst reagovat posílením toho katastrálního úřadu.

Moderátor (Vladimír Kroc): Co je, když se laik zeptá, tak složitého na tom administrativním úkonu, že trvá tak dlouho?

Host (Karel Večeřa): Tak to je hodně velké zjednodušení, říct jenom administrativní úkon, protože o tom návrhu na vklad je vedeno zcela regulérní správní řízení, katastrální úřad musí , já možná popíšu celý ten průběh katastrálním úřadem. Když je návrh na vklad doručen na podatelnu katastrálního úřadu, nejprve musí být v databázi vyznačeno, že u určitých nemovitostí, obsažených v tom návrhu na vklad vlastně dochází ke změně tak, aby vlastně se každý mohl informovat třeba na výpisu z katastru, aby uviděl, že ta nemovitost je dotčena nějakou změnou. Potom ten návrh na vklad je postoupen právnímu útvaru, kde vlastně musí být posouzena ta smlouva ze zákonem stanovených hledisek, například, zda je ten převodce oprávněn s tou nemovitostí nakládat, zda tomu převodu nebrání nějaké jiné okolnosti, vyznačené v katastru nemovitostí a tak dále. Když tyto podmínky jsou splněny, tak katastrální úřad vklad povolí. To je vlastně to rozhodnutí ve správním řízení, na které má třicet, respektive u složitých případů šedesát dnů.

Moderátor (Vladimír Kroc): Ta lhůta, o které sme mluvili, ale není nějak vymahatelná, tam vlastně , vy ji prostě nemusíte dodržet.

Host (Karel Večeřa): Je to v podstatě pořádková lhůta, obsažená ve správním řádu a postupují v těchto jaksi, tyto lhůty platí pro všechny správní orgány, které vedou správní řízení, s tím vymáháním, to je trošku složité, to má vazbu pouze na případnou náhradu škody. Po povolení vkladu následuje zápis do katastrálního operátu, ten v jednoduchých případech je, jde jenom o vyznačení v databázi popisných údajů katastru, ve složitějších případech jde i třeba o vyznačení nového pozemku nebo nové budovy v katastrální mapě a pro tenhle ten úkon je ta lhůta stanovena na třicet dnů.

Moderátor (Vladimír Kroc): Pane Boroši, máte k tomu nějakou poznámku, jako člověk, který vlastně se denně dostává do styku s katastrálním úřadem?

Host (Antonín Boroš): Já samozřejmě by sem rád nastínil, jaký vlastně problém tím, že ten zápis neproběhne tak, jak tady pan předseda mluvil o těch, o těch termínech, vlastně my, abychom mohli přistoupit k podpisu té zástavní smlouvy, tak předtím ještě musí následovat akt výstavby toho domu, protože jinak nemůže dojít k té zástavě, kde není spodní stavba. Ta spodní stavba vlastně trvá, třeba řekněme výstavba, měsíc a půl, dva měsíce, skončíme prostě u tý měsíc , měsíc a půl, aby se nám to dobře počítalo. My potom musíme vzít našeho geodeta, který to zaměří, udělá nám na to, udělá nám na to geometrický plán a s tímto vlastně , s tímto vlastně my deme pro tu, pro tu zástavní smlouvu. Pokud tu zástavní smlouvu my vložíme, my vložíme do katastru nemovitostí a budem vycházet z toho, že se tady , že tady hovoříme o čtyřech nebo třech měsících, tak se nesmí zapomínat na to, že ta stavba stále probíhá. Probíhá dál, takže my vlastně se dostaneme do toho problému, že naše výstavba našich domů trvá cca šest měsíců, šest a půl měsíce a když to začneme spolu počítat dohromady, tak než vlastně ten katastr nám to zapíše, tak je to pět měsíců. A my vlastně celou dobu, celou tu nemovitost financujeme ze svého. Samozřejmě, všechny firmy, jako je moje firma, jedeme na úvěr, na vysoký úvěr a vlastně těch pět měsíců co nám to trvá, tak to pořád financujeme, financujeme z našich vlastních prostředků.

Moderátor (Vladimír Kroc): Ona je tu ještě možnost, pokud vím, podat žádost o urgentní vyřešení, to má být vyhověno nějak do dvou měsíců, nevím, jestli to říkám správně, protože tam nenacházím logiku, urgence dva měsíce, běžná lhůta třicet dní.

Host (Karel Večeřa): Tak to je určité mimořádné opatření, které se týká asi těch pěti katastrálních úřadů v České republice, kde ty lhůty zákonné vlastně nejsou zcela dodržovány, na Katastrálním úřadu Praha město právě proto, že s jeho nové vedení od října letošního roku nově jmenovaný ředitel sou si vědomi toho, že v řadě případů by mohly vzniknout škody tím dlouhým vyřizováním návrhů na vklad, tak samozřejmě, když je podána písemná urgence s vysvětlením důvodů, jaké škody by vznikly, tak prostě se tato urgence zúřaduje tak, že ten návrh na vklad, pokud tomu nebrání nějaké jiné okolnosti, tak se prostě udělá o něco dříve, než je ta průměrná lhůta, myslím, že tak v tom, kolem těch šedesáti dnů u těch urgovaných návrhů, že se ta lhůta pohybuje.

Moderátor (Vladimír Kroc): V minulé roce byly případy, že ke vkladu docházelo třeba do deseti dnů, tady se nabízí otázka, jestli se tímto způsobem nevytváří korupční prostředí. Proslýchá se, že některé firmy si už dávaly do smlouvy částku, která měla sloužit jako úplatek katastrálnímu úřadu. Nejprve se zeptám, pane Boroši, vy máte s tím nějakou podobnou zkušenost?

Host (Antonín Boroš): Já bych se nerad k tomu vyjadřoval.

Moderátor (Vladimír Kroc): Dobře. Pane předsedo, ono se o tom samozřejmě mluví, máte nějaký způsob nebo snažíte se kontrolovat, jestli na vašem úřadu nebo úřadech nedochází k uplácení?

Host (Karel Večeřa): Tak, máte samozřejmě pravdu v tom, že i já sem, že se o tom povídá, tak i já sem o těchto případech slyšel a snažil sem se jaksi v minulosti mnohokrát přesvědčit ty osoby, které mě o tom informovaly, aby jaksi byly ochotny sdělit větší podrobnosti, abychom do toho, do těch procesů na Katastrálním úřadě Praha město, že toho se to asi nejvíce týkalo, mohly nějak více vstoupit. Musím říct, protože se mi to bohužel, takové podrobnější informace nikdy získat nepodařilo, pamatuji si v posledních letech asi tři nebo čtyři případy, které šetřila Policie České republiky, bohužel se tam nepodařilo prokázat, že by tam došlo k nějakému uplácení, ale musím říct, že to korupční prostředí je vždycky tam, kde je určitý nedostatek. A tady , když je ten nedostatek reprezentován těmi dlouhými lhůtami, tak samozřejmě se tady vytváří atmosféra, která takovému jednání nahrává. My se to snažíme řešit právě v tom posledním půl roce tím, že sme provedli rozsáhlé vnitřní organizační změny na katastrálním úřadě, že tedy s cílem, aby právě nemohlo bez řádného odůvodnění a rozhodnutí odpovědného pracovníka dojít k nějakému upřednostňování vyřizování těch jednotlivých návrhů. A já si myslím, že to funguje a že v tom posledním čtvrtletí právě určitý rozruch kolem těch lhůt na Katastrálním úřadu Praha město je větší, než dřív proto, že se někteří navrhovatelé nemohou domoci toho, aby jejich podání bylo vyřízeno v nějaké extrémní krátké lhůtě.

Moderátor (Vladimír Kroc): Lze nějakým způsobem kontrolovat průběh vlastně toho procesu, protože slyšel sem opět, že je třeba běžné, že to podání leží tři týdny na podatelně, než se vůbec dostane vlastně někam dál.

Host (Karel Večeřa): Průběh procesu kontrolován je, protože od loňského září pracujeme s novým informačním systémem, kde vlastně každá operace je vlastně s tím spisem je vyjádřená, jak osobou, která s tím spisem manipuluje, tak vlastně datem, okamžikem, kdy s ním ta manipulace probíhá. To, že ten spis zůstane třeba tři týdny nebo měsíc na podatelně katastrálního úřadu, to je prostě realita, která vyplývá z těch dlouhých lhůt, protože pokud nemá docházet k upřednostňování návrhů, tak samozřejmě ti pracovníci, kteří rozhodují o vkladech do katastru nemovitostí ten spis dostanou tehdy, když na něj přijde řada.

Moderátor (Vladimír Kroc): S novelou příslušného zákona, který by měl urychlit celou proceduru, se počítá, pokud vím, někdy kolem roku 2005. To se zdá být pozdě. Nesnažíte se třeba jako podnikatelé iniciovat projednání návrhu podstatně dříve?

Host (Antonín Boroš): Já si myslím, že ten prostor tady pro nás, jako pro podnikatele není. Já sám ani osobně prostě si nejsem vědom, jak bych vůbec do toho mohl zasáhnout, takže ani, ani z okruhu svých, svých známých, který se zabýváme prostě touto činností, tak , myslím si, že nikdo z nás neví, jak bysme do toho mohli zasáhnout a , a vylepšit, vylepšit ten stav, jaký, jaký současně je.

Moderátor (Vladimír Kroc): Ono zákon je jedna věc, praxe je často věc jiná, pane řediteli nebo pane předsedo, promiňte, co , co vlastně se snažíte udělat v tom, aby katastrální úřady vyšly lidem vstříc v tomhle směru?

Host (Karel Večeřa): Vy ste zmínil ten návrh nového katastrálního zákona, já bych s tím novým katastrálním zákonem až tolik nespojoval nějaké podstatné změny v průběhu toho celého procesu vkladu do katastru nemovitostí, ten nový katastrální zákon si klade za cíl především zvýšit jaksi bezpečnost těch operací na realitním trhu, poskytování v podstatě větší garance pro ty, kdo vycházejí ze zápisu v katastru nemovitostí , protože to taky samo o sobě není vůbec jednoduchá záležitost , dneska se docela dobře stále ještě může stát, s ohledem na těch uplynulých čtyřicet let, kdy to vlastnictví nic neznamenalo, že se třeba na nějakém pozemku vystaví budova a pak se zjistí, že ten pozemek vlastně nebyl koupen od řádného vlastníka nebo vykoupen od řádného vlastníka, takže to je ta problematika, kterou má řešit hlavně ten nový katastrální zákon. Co se lhůt týká, tak tam já si myslím, že ten prostor je jednak asi na naší straně v té rychlosti té reakce na ty zvyšující se počty návrhů na vklad, jenom pro informaci, za posledcích vlastně deset let, co katastrální úřady existují, tak se počet těch převodů nemovitostí zvýšil dvaapůlkrát ve srovnání s rokem devadesát tři a na Praze město pětkrát. Takže to svědčí o velice, veliké dynamice na tom trhu s nemovitostmi, takže na jedné straně sou to ty opatření řídící na straně našeho úřadu, který vlastně rozděluje prostředky státního rozpočtu schválené parlamentem na tenhleten účel mezi jednotlivé katastrální úřady a má tedy, byť omezenou, ale určitou, možnost přesouvat ty kapacity a na druhé straně sou to potom některé kroky těch dalších účastníků na trhu s nemovitostmi. V posledním roce se objevila celá řada zpráv, že banky poskytují nebo umožňují čerpat úvěry ještě před zápisem zástavního práva do katastru, já si myslím, že tahle ta služba se začíná daleko více využívat a je to naprosto správné , je to prostě postup, který se běžně používá v zahraničí, protože, pokud je ta smlouva dobře připravena, tak ta pravděpodobnost, že ten návrh na vklad bude zamítnut, je velmi malá a pohybuje se v promilích, ani ne v procentech. Takže si myslím, že tady sou tady sou také ty cesty k tomu, jak ten problém trošičku zmenšit.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tak můžeme být o něco většími optimisty pane Boroši, po tom, co sme slyšeli?

Host (Antonín Boroš): Já tuto informaci můžu jenom, jenom přivítat a pokud to takhle ze strany bank bude fungovat, tak myslím si, že všichni, co se zabýváme výstavbou, budeme jenom spokojeni.

Moderátor (Vladimír Kroc): Bylo to krátké, třeba někdy příště. Hosty Duelu Radiožurnálu byli Antonín Boroš z developerské společnosti Uniga-cz a Karel Večeřa, předseda Českého zeměměřičského a katastrálního úřadu. Díky, na shledanou.

Host (Antonín Boroš): Na shledanou.

Host (Karel Večeřa): Na shledanou.

Moderátor (Vladimír Kroc): Příjemnou sobotu a příjemný poslech Českého rozhlasu jedna Radiožurnálu přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.