Proč je lípa českým národním symbolem? Porazila totiž dub!

02959154.jpeg
02959154.jpeg

Napadlo vás někdy, proč je lípa český národní strom? Lípa se stala pro svou vůni, půvabnou korunu i vlídný stín symbolem ochrany, pomoci a lásky. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek.

Objevený záznam prezidenta Masaryka: ‚Řemeslné politikaření nestačí.‘ Poslechněte si projev z 28. října 1931

Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1934

Dosud byly známé pouze čtyři zvukové záznamy prvního prezidenta Československa. Nově objevený projev Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1931 Český rozhlas digitalizoval a nyní si ho můžete celý poslechnout. Na záznamu vystupují také předseda poslanecké sněmovny Jan Malypetr (od 0:00), předseda senátu JUDr. František Soukup (od 0:55) a předseda vlády Jan Udržal (od 4:09). Samotný projev TGM začíná ve 4:45.

Lípa patřila mezi jeden ze dvou stromů, které indoevropské kmeny od nepaměti uctívaly. Asi nebudeme daleko od pravdy, když připustíme, že volba padla na lípu právě proto, že naše předky udivovala svou mohutností a dlouhověkostí.

Druhým takovým stromem byl dub. Dohromady s lípou tvořily silnou významovou dvojici. Dub v ní zastával roli mužského prvku, lípa ženského. Tuto symboliku přijali za svou v pozdějších dobách Slované, Baltové a Italici.


Lípa je rozšířená po celém mírném pásu severní polokoule, kde se vyskytuje asi 30 až 40 druhů. V České republice jsou původní jen dva druhy: lípa velkolistá a lípa malolistá neboli srdčitá.

V době národního obrození ale doznala symbolika stromů významných změn. Ve středoevropském kontextu byl dub stále více spojován s německým národem, zatímco lípa se slovanským.

Vše vyvrcholilo na Všeslovanském sjezdu v Praze roku 1848, kde se lípa stala stromem Slovanů i oficiálně. Od té doby ji za svůj národní strom považují i Češi.