Přírodní národy pohltí globální svět, pokrok nezastavíte, míní cestovatel Petr Jahoda
„Kdo jednou jel do Afriky, musí se tam vracet,“ říká cestovatel, fotograf a prezident Českého klubu cestovatelů Petr Jahoda, pro kterého se africký kontinent stal srdeční záležitostí. Pravidelně tam jezdí za přírodními národy, jako jsou Masajové, Samburové, Turkanové nebo Surmové.
„Člověk by měl cestovat, aby se naučil nové věci a mohl porovnávat, jak se žije u nás a jak v jiných částech světa. Lidé pochopí, že se tady máme skvěle,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou.
K přírodním národům v Africe není jednoduché se dostat, u takových etiopských Surmů to téměř nejde – jsou izolovaní, vzpurní, bojovní a na jejich území si netroufnou ani vojáci. „Když jsem byl u nich poprvé, tak se tam dalo dostat pouze letadlem, a od letiště na jejich území to bylo ještě několik dní cesty,“ vysvětluje.
Po 20 letech, co jezdí k přírodním národům, tak poznal, že misionáři mají pozitivní i negativní vliv na jejich život. „Mění jim jejich způsob života a zabíjí veškeré jejich tradice, ale například na Papui díky misionářům kmeny přestaly mezi s sebou válčit,“ podotýká.
Co je ale nevyhnutelné, to je pokrok, který nelze zastavit, a všechny přírodní národy nakonec pohltí globální svět. Přesto nám podle něj závidí náš život a chtěli by se nám a misionářům přizpůsobit. „Myslí si, že když se obléknou, tak se budou mít dobře, a pak jim dlouho nedochází, proč se dobře nemají, když jsou oblečení,“ nastiňuje.
Stále také organizuje expedice na Papuu za Korowaji a Kombaji, kteří žijí stále tradičním způsobem života. „Když si plánuji expedice, kde jsem ještě nikdy nebyl, tak to třeba trvá rok nebo dva, protože o těchto destinacích mnoho informací není,“ popisuje.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Analytička: V politice narůstá vulgarizace, voliči se dělí na moralisty, idealisty, realisty a reformátory
-
Kauza bitcoiny: v peněžence nebyly 3 miliardy, ale 12. Informace ministerstva o výši prostředků mají trhliny
-
‚Dceři z babyboxu vysvětlujeme, že má dvě maminky,‘ popisují adoptivní rodiče šestileté Venduly
-
‚Chtějí nás vyhladovět.‘ Nový maďarský zákon se chystá umlčet občanskou společnost