Příliš dlouhá příjmení

Některé kombinace německých příjmení jsou opravdu smrtící. Zvlášť pokud je navíc v češtině musím opatřovat koncovkou "-ová".

Nerad si například beru do úst bývalou spolkovou ministryni spravedlnosti Sabine Leutheusserovou-Schnarrenbergerovou. Na potvoru byla právě tato politička liberální FDP v diskusi kolem maximální přípustné délky příjmení velmi aktivní.

V Německu jsou příjmení žen složená ze dvou částí výrazem emancipace dotyčné osoby. Zubařka Frieda Rosemarie Thalheimová ale měla pocit, že po svatbě s advokátem Hansem-Peterem Kunzem-Hallsteinem by dveřím její ordinace slušel řetězec tří příjmení. Soudy nižších instancí ale vysněnou kombinaci Frieda Rosemarie Thalheimová-Kunzová-Hallsteinová zatrhly.

1. Senát ústavního soudu jim teď poměrem hlasů 5 : 3 dal za pravdu. Příjmení složená maximálně ze dvou jmen skýtají podle soudců v Karlsruhe dostatek možností pro vyjádření vlastní identity. Soud tak potvrdil zákaz příliš složitých příjmení, který v Německu platí od roku 1994.

Jeden ze soudců Brun-Otto Bryde však stěžovatelku politoval a prohlásil, že "to, co dvěma lidem připadá rozumné, se ještě nemusí zakazovat proto, že by s tímto pravidlem někdo jiný mohl naložit nerozumně." Soudce dodal, že dlouhé řetězce jmen jsou někdy jednoznačnější, než ty krátké.

Kolegové z časopisu FOCUS nelenili a rychle vypátrali majitele zvláštních dvojkombinací příjmení, které podle mého názoru o identitě dotyčné osoby skutečně prozrazují ledacos. Posuďte sami.

Na univerzitách v severním Německu učí pedagožky Ilse Dröge-Modelmog, Mechthild Busch-Stockfisch a především Olga Jaumann-Graumann. Pomyslnou hitparádu ale vede dlouholetá autorka svátečního "slova na neděli", luteránská teoložka Oda-Gebbine Holze-Stäblein.

Z Berlína, Jiří Hošek-Hošek, Český rozhlas