Prezident jmenoval nové členy vlády, kabinet chce rozproudit ekonomiku, Gambrinus ligu provází korupční skandály

Přehled příspěvků

Hana Hikelová : Prezident republiky Václav Klaus jmenoval tento týden novou vládu. V osmnáctičlenném kabinetu Stanislava Grosse je 6 nováčků.

Nový kabinet chce rozproudit ekonomiku. Jak konkrétně, to by měl za chvíli prozradit vicepremiér Martin Jahn.

Policie stále šetří nedělní výbuch granátu v centru Prahy. Účty si prý vyřizovala izraelská mafie. Mluvit budeme o vlivu takových skupin v Česku a o jejich postavení.

Novou sezónu začala fotbalová Gambrinus liga. Tu ale provází korupční skandál. Po kauze Synot je tu ještě větší aféra spojená s dnes druholigovou Viktorií Žižkov.

To jsou některé události 32. týdne tohoto roku. Pohled na ně vám nabídneme v následujících minutách. Příjemný poslech Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu vám přeje Hana Hikelová.

Jaká bude naše ekonomika v dalším období

Hana Hikelová : První srpnový týden byla jmenována nová česká vláda. Týdny vyjednávání s koaličními partnery tak přinesly osmnáctičlenný kabinet pod vedením úřadujícího předsedy sociálních demokratů Stanislava Grosse. Podrobnosti dodává Dušan Valenta.

Dušan Valenta : Sociální demokraté se domluvili s lidovci a unionisty na vzniku nové vlády. Premiér Stanislav Gross je spokojen. Prezident Václav Klaus totiž jeho tým jmenoval. Ve vládě je 6 nováčků.

Host (Václav Klaus): Nových tváří zde tolik není, starých tváří moc neubylo. Já nicméně věřím, že tento tým s novým předsedou vlády, v novém seskupení se pokusí o něco nového a něco jiného.

Dušan Valenta : Premiér Stanislav Gross na Hradě slíbil, že jeho tým bude dělat maximum.

Host (Stanislav Gross): Myslím si, že všichni z nás vnímáme tento den jako skutečně významný den. Myslím si, že je to den, který může být důvodem k optimismu, protože skutečně to, s čím jdeme do této nové práce pro nás, je velká energie a elán a myslím si, že ani vás, ani občany této republiky nezklameme.

Hana Hikelová : Nová vláda si vytkla jako jeden z hlavních úkolů rozproudit českou ekonomiku. Právě proto si Stanislav Gross vybral do svého týmu Martina Jahna. Bývalý šéf agentury CzechInvest, vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn je teď hostem pořadu Týden v tahu. Hezký den.

Host (Martin Jahn): Dobrý den.

Hana Hikelová : Pane vicepremiére, odborníci, hlavně ekonomové váš vstup do vlády oceňují, považují vás za výborného ekonoma i manažera, pozastavují se ale tak trošku nad nepříliš velkými kompetencemi. Můžete vysvětlit teď, když už vláda byla jmenována, jaké kompetence vlastně budete mít a jaký prostor vám vytyčil premiér Gross?

Host (Martin Jahn): Tak z toho formálního hlediska bychom chtěli znovu utvořit hospodářskou radu vlády, což bude určité separátní setkávání ekonomických ministrů plus ministrů z těch resortů, které mají na ekonomiku také vliv, jako například spravedlnost nebo školství a také se toho zasedání budou účastnit, pokud budou chtít, předsedové ekonomických a hospodářských výborů Parlamentu a Senátu. To znamená, že ekonomická témata by měla být lépe koordinována a řekl bych odborně projednávána tak, aby vláda dostávala připravená rozhodnutí, případně varianty. To je tedy takový hlavní nástroj v té koordinaci hospodářské politiky. Také bych měl vést Radu pro vědu a výzkum a Radu vlády pro rozvoj lidských zdrojů, protože to jsou dvě oblasti, které jsou pro rozvoj konkurenceschopnosti České republiky a české ekonomiky do budoucna naprosto klíčové. Jsou to také záležitosti meziresortní, kde se jedná o zájmy resortů Ministerstva průmyslu, školství, práce, sociálních věcí a podobně. Takže je potřeba tyto zájmy zkoordinovat a k tomu by měly sloužit také tyto Rady.

Hana Hikelová : Co si má běžný posluchač představit pod pojmem zkoordinovat? Jaké slovo bude mít Martin Jahn v rámci například té hospodářské rady státu?

Host (Martin Jahn): Moje slovo bude nebo můj hlas bude mít stejnou váhu, jako hlas všech ostatních ministrů. Já myslím, že ta koordinace je o určitém profesním dialogu a o tom, jestli ostatní kolegové ministři budou chtít tuto roli akceptovat a bude se jim zdát, že vede k tomu, že kroky jednotlivých ministerstev posilují ekonomickou výkonnost České republiky. Samozřejmě, že přestože jsem nebo povedu tato zasedání, tak nemám žádnou zvláštní pravomoc a je to spíše o tom, že ten tým, jak o tom pan premiér hovoří, bude chtít dát dohromady. Já nemohu nikoho k ničemu nutit. Vycházím zásadně z toho předpokladu, že tato vláda má zájem na úspěchu, že ten úspěch lze dosáhnout v průběhu dvou let, ale také ho bude možné velmi jednoduše hodnotit. Prostě za dva roky uvidíme jasně, jestli jsme ty zákony, které chceme přijmout, přihnuli a jestli je podnikatelská sféra hodnotí kladně. Uvidíme, jestli ty věci, které budeme dělat, povedou k lepší zaměstnanosti, k větší výkonnosti ekonomiky a to by měl být cíl všech.

Hana Hikelová : Jste mluvil o tom, že budete tu práci koordinovat, nicméně vybral jste si okruh už těch svých nejbližších spolupracovníků přímo v tom vašem úřadu, v Úřadu vicepremiéra pro ekonomiku?

Host (Martin Jahn): Zatím se seznamuji s těmi pracovníky, kteří zde jsou. Chtěl bych samozřejmě, aby ti dobří, kteří mají kvalifikační předpoklady a chtějí zde pracovat, tak aby zde zůstali. Musím zcela vytvořit nový tým pro ekonomické záležitosti a hospodářskou politiku, musím vytvořit nový tým pro legislativu, týkající se podnikatelského prostředí a tam začínám oslovovat lidi, kteří mají zkušenosti, kteří mají . .

Hana Hikelová : Můžete prozradit nějaká jména?

Host (Martin Jahn): Zatím nemohu. Já bych se rád vyhnul spekulacím. Myslím si, že to nebudou jména velmi známá. Já bych ty osobnosti, které jsou známé v české ekonomice spíše chtěl použít v určitých poradních funkcích, pro určité konzultace. Myslím, že na tu výkonnou práci není potřeba lidi, kteří mají super renomé, ale je to potřeba, aby to byli lidé, kteří ovládají cizí jazyky, kteří mají znalosti legislativy a ekonomiky a kteří hlavně mají chuť pracovat.

Hana Hikelová : Při vyjednávání koaličních stran se mluvilo o tom, že post vicepremiéra pro ekonomiku bude zastávat předseda lidovců Miroslav Kalousek. Ten v rozhovoru pro týdeník Ekonom řekl, že nemají-li křesťanští demokraté tu hodnotu, aby nesli odpovědnost za ministerstvo financí, jak řekl Stanislav Gross, jak by mohli mít tu hodnotu, aby koordinovali celou ekonomickou politiku. Nepřímo z toho vyplývá, že post ministra financí si sociální demokraté cení mnohem více, než toho postu vicepremiéra nebo to vnímáte jinak? Myšleno vnitrostranicky, protože samozřejmě to bylo téma Ústředního výkonného výboru ČSSD.

Host (Martin Jahn): To je samozřejmě politický pohled. Já myslím, že je možné, že pro politické strany mají ty resorty, kde opravdu je ministerstvo, kde se rozdělují peníze nebo dělají velká rozhodnutí, je důležitá, já myslím, že pro funkci tohoto vicepremiéra je to, že nemám resort, to, že nejsem v žádné politické straně do určité míry výhodou, protože nebo to může být výhodou, protože já se mám na věci ...

Hana Hikelová : Někteří tvrdí, že je to spíše nevýhodou.

Host (Martin Jahn): Může to být, já myslím, že z nevýhody se dá udělat výhoda. Můj úkol je, abych se na ty věci díval trochu svrchu, abych nebyl zatížen zájmy jednoho resortu, abych se na ně díval odborně. To se v podstatě podle mě ode mě očekává. Určitá do velké míry nezávislost. Já jsem s touto rolí spokojen.

Hana Hikelová : Vaším hlavním cílem je podpora podnikatelů, to jsme zmínil už v některých rozhovorech, které jste poskytl tento týden. To zní, jako krok správným směrem, jenže to už se tu slibuje dlouho. Předchozí vláda to měla také v programovém prohlášení, mnoho toho nepodnikla pro podnikatele, spíše naopak. V této vládě jsou ve velké míře stejná jména, jak chcete ostatní ministry přesvědčit, že podnikatelé se mají podporovat, když ti samí ministři a v podstatě i poslanci, kteří se také nezměnili, tak doteď příliš neuvažovali?

Host (Martin Jahn): Já bych to uvedl možná trochu na pravou míru. Hlavním cílem mého snažení bude zvyšování ekonomické výkonnosti České republiky, to znamená, snažíme se rozvíjet nebo zlepšovat podnikatelské prostředí pro to, aby měla ekonomika větší výkonnost, což povede k větší prosperitě České republiky a ke zvyšování životní úrovně. To je hlavní úkol. Není mým úkolem podporovat podnikání pro podnikání, ale pro to, aby se zvyšovala životní úroveň v České republice. A já si myslím, že Česká republika má velký potenciál a to, že se, že nebylo možné ho lépe využít v minulosti bylo právě tím, že se mnoho věcí nedotahovalo do konce, ale také to je o tom, že některé věci nebyly možná dobře prezentovatelné. Ono se v současné době hodně hovoří o tom, že podnikatelské prostředí je velmi špatné, že na tom jsme hrozně zle, ale když se podíváte na čísla, tak reálná mzda poměrně slušně stoupá, produktivita práce stoupá, průmyslová výroba roste nepřetržitě po poměrně hodně dlouhou dobu. Inflace je poměrně nízká, měnový kurs je stabilní, HDP v letošním roce poroste více, než se čekalo, takže já myslím, že to s tím podnikatelským prostředím není až tak špatné. Jako neříkám, že je dobré, v žádném případě, ale když uděláme několik kroků, tak si myslím, že to bude lepší.

Hana Hikelová : Vraťme se k těm podnikatelům. Do křesla vicepremiéra pro ekonomiku jste ale usedl v týdnu, kdy oficiálně statistický úřad oznámil úbytek podnikatelů ve srovnáni s loňským rokem o 26 tisíc a to zásadní číslo, které je asi zajímavé, je těch deset tisíc podnikatelů, kteří byli zároveň zaměstnavateli, to znamená ti, kteří vytvářeli pracovní místa. Prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek tvrdí, že je to důkaz toho, že se zhoršují podmínky pro podnikání. Ani tato čísla vás nepřesvědčila v návaznosti na tu odpověď na předešlou otázku, o tom, že se skutečně ty podmínky zhoršily nebo zhoršují?

Host (Martin Jahn): To je v každém případě alarmující signál, je potřeba mít nějakou lepší analýzu, ze které zjistíme, jestli je to odumírání pouze určitých, řekl bych, mrtvých schránek nebo jestli opravdu události posledních měsíců měly negativní vliv na podnikatele. Samozřejmě se hodně hovořilo o takzvané dani ze ztráty, o jiných věcech, takže napřed potřebuji vědět, jestli opravdu nějaké kroky vlády z minulosti vedly k tomuto úbytku. Já sám osobně vím o několika podnikatelích, kteří opravdu díky této v uvozovkách dani, museli ukončit své podnikání, což je samozřejmě škoda, ale kvůli několika případům není možné jaksi měnit celkový systém, který byl zaveden, takže bohužel mohu říci jenom to známé otřepané, uděláme si analýzu a podle toho budeme postupovat. Já jenom, když už se bavíme o statistickém úřadu, statistický úřad také nedávno zveřejnil upřesněná data o výši hrubého domácího důchodu na hlavu, kde se ukázalo, že jsme na tom mnohem lépe a že ten náš předstih před ostatními zeměmi, přistupujícími k EU, včetně Maďarska je poměrně značný.

Hana Hikelová : Já se přesto ještě vrátím k tomu úbytku podnikatelů a použiji znovu slova prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drápka. Ten tvrdí, že za velmi krátké období byly na podnikatele uvaleny změny, které k jejich prosperitě rozhodně nepřispěly. Zvýšily se odvody na sociálním a zdravotním pojištění, zaveden byl institut minimální daně, v platnost vstoupil kontroverzní zákon o DPH a přibylo státních regulací, které ale nebyly vykompenzovány žádnými opatřeními, které by to podnikání v České republice usnadnily. Souhlasíte s některým z těch opatření, že skutečně i bez té analýzy, kterou jste říkal, že necháte zpracovat, mohly vést k tomu úbytku podnikatelů nebo zkomplikování toho podnikatelského prostředí?

Host (Martin Jahn): Já nemohu než s panem prezidentem Drápkem souhlasit. Všechny ty věci, které vyjmenoval, do určité míry mohly vést právě k úbytku podnikatelů. Možná bych se s nim lišil jenom v tom pohledu, jak drastický ten vliv byl, minimální daní samozřejmě nikoho nepotěší, možná jiné věci, na druhou stranu stát musí také vybrat nějaké daně a stát musel bojovat s tím, že ne všichni podnikatelé byli poctiví, takže je potřeba to vidět i z té strany jaksi příjmů státního rozpočtu. Daň z přidané hodnoty, to přijetí zákona, jeho forma i načasování bylo nešťastné. Tady by mělo myslím dojít k nápravě a nový zákon o DPH se v současné době připravuje a projednává a ta nová podoba by měla být pro podnikatele mnohem příjemnější a snesitelnější. Na druhou stranu se poslední době výrazně zkvalitnil systém podpory podnikání. Dnes jsme zahájili čerpání strukturálních fondů, což jsou samozřejmě podpory, které směřují pouze na určitý výsek podnikatelů, netýkají se všech, ale byl bych dalek toho říkat, že se podnikatelské prostředí pouze zhoršuje a že se nic nezlepšilo. Myslím, že samotný vstup do Evropské unie a odbourání celních bariér zvýšil možnosti vývozu a zvýšení možnosti kooperací pro české podniky. Rozhodně bych to neviděl tak negativně.

Hana Hikelová : Vy už jste mluvil o tom, že vaším cílem je zvýšit růst HDP, dokonce jste v ČTK byl citován ze současných 3 procent na 4 procenta. Nicméně ministr dopravy Milan Šimonovský řekl, že ten výkon ekonomiky je jediný zdroj k tomu, aby se dalo více rozdávat. Ekonomové tvrdí růst ekonomiky se má využít k rychlejšímu snižování schodku rozpočtu a ne k dalšímu rozdávání. K čemu se kloní ekonom Martin Jahn? Teď v roli vicepremiéra?

Host (Martin Jahn): Já myslím, že je potřeba omezovat výdaje státu, které nejsou prorůstového charakteru. Všichni ekonomové se shodnou na tom, že dopravní infrastruktura je klíčová, to znamená dostavba těch hlavních koridorů a hlavních dálničních tahů prostě pro doplnění na Ostravu, napojení na z Prahy směrem na Drážďany. Vzhledem k tomu, že jsme vstoupili do Evropské unie provoz přes Českou republiku bude stoupat, to znamená, na kvalitu dálnic to bude mít také vliv, které se budou muset více opravovat, prostě investice do dopravní infrastruktury jsou naprosto, naprosto klíčové. Pak jsou tady prorůstové programy podpory podnikání, které prokázaly svou opodstatněnost a prokázaly své výsledky. Takže nemůžeme říci, že zvýšené prostředky pouze jaksi použijeme na snižování schodku, i když jsme se zcela jasně zavázali, že splníme Maastrichtská kritéria. Chceme vstoupit do Eurozóny někdy kolem let 2009, 2010, takže je potřeba odbourávat ty výdaje, které nejsou prorůstové a byla by strašná škoda na těch prorůstových šetřit.

Hana Hikelová : Ekonom Jan Švejcar tento týden v BBC řekl, že považuje za chybu, že vláda podle koaliční dohody zachová daňovou kvótu na stávající úrovni. Podle Švejcara by růstu naší ekonomiky snížení daňové kvóty výrazně pomohlo. Proč se podle vás ta daňová kvóta alespoň podle té koaliční smlouvy v nejbližších dvou letech snižovat nebude?

Host (Martin Jahn): Já myslím, že to celé souvisí i s tím, s tou snahou snížit schodek státního rozpočtu. Prostě, pokud toho chci dosáhnout, tak výrazně snížit daňovou kvótu je asi komplikované. Je tady snaha odbourat to daňové zatížení u podnikatelských subjektů a přesunout ho více do spotřebních daní nebo do DPH, což je celosvětový trend a já si myslím, že to je správně. Je potřeba ekonomiku rozhýbat a vybírat ty daně spíše na spotřebě, ale když se podíváme na daň z příjmu právnických osob, prostě od roku 2006 budeme mít dvaceti čtyřprocentní daň, zrychlené odpisy, efektivní zdanění firem bude na stejné úrovni jako na Slovensku, kde mají 19 procent rovnou daň a jinou odpisovou politiku. Já si myslím, že to zdanění firem je na rozumné míře tak, aby byly uspokojeny zájmy jak firem, tak i státu.

Hana Hikelová : Pane vicepremiére, poslední otázka, vy jste od roku 99 byl generálním ředitelem CzechInvestu, je už teď něco, co vám chybí, když jste vicepremiérem, na rozdíl od toho, když jste byl generálním ředitelem?

Host (Martin Jahn): Já jsem vicepremiérem takovou chvilku, že jsem se nestačil ani moc rozkoukat, co mi bude určitě chybět, budou kolegové z CzechInvestu a ten pravidelnější styk s investory a s firmami vůbec, protože jsme se v poslední době zabývali i podporou malého a středního podnikání a připravovali jsme programy na strukturální fondy a měl jsem tedy možnost se setkat s velkou řadou velmi progresivních středních českých firem, nakonec i z těchto setkání pramení můj optimismus, protože jsem viděl, že je v České republice minimálně několik set firem, které mají šanci se stát evropskými hráči, které mají jak výrobní procesy, tak i výrobky, které jsou na špičkové úrovni a kteří opravdu mohou přispět k tomu, že česká ekonomika nebude tažená pouze zahraničními investicemi, ale i domácími podniky a chtěl bych říct, že vláda samozřejmě může a musí udělat hodně v oblasti legislativy, v oblasti přímých podpor, ale podnikání je hlavně o lidech, o podnikatelích a pokud bychom neměli schopné podnikatele, lidi s odvahou riskovat, lidi s dobrými nápady, tak nám nepomůže ani nulová daň, ani stoprocentní podpory v podnikání, takže je to hodně o lidech a já jsem se přesvědčil o tom, že ti schopní podnikatelé v České republice jsou.

Hana Hikelová : Říká vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Já vám děkuji a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Martin Jahn): Děkuji, na slyšenou.

Mafie u nás?

Hana Hikelová : No a v něm budeme za chvíli mluvit o mafiích, které se zabydlely v České republice, a to nejen o izraelských, které si v neděli v centru Prahu vyřizovaly účty. Řeč bude také o fotbale, začátek nové ligové sezóny je, jak určitě z vysílání Radiožurnálu víte, poznamenán obrovskou korupční aférou. Nad ní se zamyslel ve svém pravidelném fejetonu i Jan Pokorný. Příjemný poslech vám přeje Hana Hikelová.

Policie stále pátrá po útočníkovi, který v neděli hodil odjištěný granát v pražské ulici Na Příkopech. Podle policejního prezidenta Jiřího Koláře šlo zřejmě o pokus o nájemnou vraždu izraelského podnikatele, majitele kasina Assifo Abutbula konkurenčním klanem. Také izraelská policie si myslí, že za útokem je boj izraelského podsvětí. Domnívá se, že za ním stojí rodina Abergillů, která stejně jako Abutbulovi provozuje v Izraeli kasina. Přímo z Izraele pokračuje blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Janev.

Jaromír Janev : Samotná rodina Abutbulových ale tvrdí, že majitel Royal Kasina Assif Abutbul nebyl cílem útoku, i když jeho otec zemřel v důsledku atentátu právě v Praze přede dvěma lety. Právník rodiny řekl pro izraelskou televizi, že Assif Abutbul byl pouhý náhodný chodec a že on sám nechápe, kdo by mu chtěl ublížit. Nový šéf izraelské policie Moše Karabí řekl, že není pochyb o tom, že v této věci existuje propojení na izraelské podsvětí. Izraelská policie soudí, že šlo o pokus o atentát, který mířil na Assifo Abutbula.

Hana Hikelová : U mikrofonu je teď se mnou Martin Sejb z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Hezký den.

Host (Martin Sejb): Dobrý den.

Hana Hikelová : Klan Abutbulů prý patří k nejobávanějším mafiím v Izraeli, takové rodinné klany jsou tam podle informací velvyslance Michala Žantovského čtyři, no a v Praze si prý, podobně jako před nedávnem v Německu, dva z nich vyřizovaly účty. Jak je vůbec ta izraelská mafie činná v České republice, respektive v hlavním městě Praze?

Host (Martin Sejb): Jako z výzkumného hlediska, to znamená podle zprostředkovaných informací, které máme od pracovníků policie, tak sledujeme už od roku 1993 různé zahraniční organizované skupiny a jejich míru složení tady v České republice. A Izraelci se tam poprvé objevili až v roce 2002, do té doby tam vůbec registrováni nebyli, a to na velice nevýznamném místě, asi tak jako Italové, Němci, Slováci, prostě na těch posledních místech, takže naprosto nevýznamných.

Hana Hikelová : Na těch čelních místech existuje nějaký žebříček, kdo je na těch čelních místech, když říkáte, že Izraelci, podobně jako Němci, Italové, jsou na v podstatě nevýznamných pozicích?

Host (Martin Sejb): Existuje naprosto nejvíce Ukrajinců, potom jsou Rusové, těch Ukrajinců je teda podstatně víc, než Rusů ještě, pak byli Číňané a Jugoslávci, Jugoslávci s rozpadem Jugoslávie se začali rozpadat taky, takže se to rozpadlo na více národností, Číňané také začali ustupovat, ale jsou pořád asi na pátém místě. Před Číňany jsou Vietnamci.

Hana Hikelová : Vy jste, co se týká těch zahraničních, říkal, že na prvních místech jsou Ukrajinci a Rusové, to znamená ze zemí bývalého Sovětského svazu. Mluví se právě o tom, že i v případě té izraelské mafie nejde tak úplně o Izraelce, mluví se právě o tom, že jsou to také bývalí občané Sovětského svazu.

Host (Martin Sejb): No, v tom roce 2002, kdy jsme zaznamenali je, tak jako trošku stopově, tak to byli právě bývalí občané Sovětského svazu. Ale netýká se to jenom Izraele, protože pokud zase po mírně málo někde byli zadrženi, třeba Angličané nebo Holanďané, tak měli dost často ruská jména. A měli občanství jako těch zemí.

Hana Hikelová : Tady to vypadalo, že ten organizovaný zločin sem přišel do České republiky začátkem těch devadesátých let a že se ta situace, dá se říci, stabilizovala. Že si mezi sebou vyřídili účty a podobně a v podstatě že jsou rozdány karty. Mohou třeba ti Izraelci, kteří se teď objevují nebo ty skupiny z bývalého Sovětského svazu, kteří se sem dostanou třeba právě přes Izrael, být nějakým rizikem novým, do budoucna, do té blízké budoucnosti nebo ten incident v centru Prahy v neděli byl skutečně ojedinělou akcí?

Host (Martin Sejb): Z hlediska toho minulého vývoje byl ojedinělou akcí, z hlediska budoucího vývoje si myslím, že mohou být rizikem, protože situace se sice stabilizovala, tak jako dejme tomu v polovině devadesátých let, protože stabilizovala znamená, že i z hlediska jejich, těch skupin. Ty skupiny si musí vytvořit určité kontakty na určité osoby, musí si vytvořit způsob, jakým získávají doklady, seženou si dejme tomu nějaké právní poradce, informatiky, obchodní kontakty, mají třeba i na legální obchodování, do kterého potom perou peníze a tak, či je to vytváření té stability je přece jen určitá, dlouhodobější záležitost. Ale do toho se občas mohou vnášet určité rizikové prvky. Například ruskojazyčné skupiny v podstatě nikdy nepašovaly drogy. V momentě, kdy se jim naskytla příležitost, že měly takzvaný bílý heroin k dispozici z těch asijských zemí ze Střední Asie, tak začaly ty drogy pašovat a tím vzniká riziková situace, protože oni jaksi narazí na ty skupiny, které tady jsou v těch drogách jaksi etablovány. Zrovna tak ty izraelské skupiny se dá předpokládat, protože jejich rozpínavost pochopitelně, žádná ta skupina nemůže být orientována pouze na tu zem, ve které je, aby se jim to vyplatilo, tak musí jaksi expandovat do zahraničí, takže se dá předpokládat, že ti Izraelci budou expandovat do Evropy a pokud to tady pro ně bude snazší, tak mohou expandovat sem.

Hana Hikelová : Já se vrátím ještě přece jenom k té neděli. Je normální, aby si lidé z podsvětí, lidé z organizovaného zločinu takto na veřejnosti vyřizovali své účty?

Host (Martin Sejb): Aspoň v našich podmínkách to zatím naštěstí je naprosto výjimečné a svědčí to i do značné míry o neprofesionalitě té skupiny, pokud k tomu dojde. Pokud vím, tak u nás nějak asi před 5 lety byla nějaká přestřelka údajně čečenských skupin, což vypadá na to, že to byla taková méně organizovaná skupina, protože ty skupiny na té vyšší úrovni se snaží, aby k tomu nedošlo. Oni se snaží vypadat naprosto seriózně, nechtějí vyvolávat konflikty s obyvatelstvem, nechtějí zbytečně vyvolávat konflikty se státní mocí a dokonce nechtějí mít ani konflikty, jaksi takovéto otevřené konflikty mezi sebou. Protože tím přicházejí o to nejdůležitější, o co jim jde, a to jsou obrovské zisky. A v momentě, kdy oni se dohodnou, tak si ty zisky nepřekazí, v momentě, kdy se nedohodnou, tak o ty zisky přicházejí. V momentě, kdy si vytvoří nějaké jaksi proti sobě negativní veřejné mínění, tak se jim ty zisky mohou taky snížit a mohou si tím způsobit jenom potíže, takže oni se tomu snaží vyhnout, nějakým ozbrojeným konfliktům.

Hana Hikelová : Vy říkáte, že je nezvyklé, aby si takto násilnicky vyřizovaly účty, čím jsou tedy nejvíce společensky nebezpečné ty mafie nebo ty gangy, které jsou na našem území?

Host (Martin Sejb): Nejhůř jsou, nejvíc jsou nebezpečné tím, že vlastně narušují společenský systém tím, že se snaží pronikat do státních institucí, tak vlastně narušují důvěru v ty státní instituce, velice často ani ten představitel, který s nimi jedná netuší, že třeba ten, s kým jedná, je představitelem organizovaných zločineckých skupin, narušují ekonomiku, protože vlastně do toho vnášejí, do toho ekonomického systému praktiky zločinného podsvětí, narušují v podstatě sociální strukturu, protože ti představitelé dosahují vysokého společenského postavení, vlastně na základě nelegální činnosti, tím se jaksi narušují hodnoty, které existují v té společnosti a hlavně nepoužívají pokud možno to násilí, ale používají kontakty a používají peníze, protože ony mají z toho zločinu obrovské zisky a ty zisky zase zpátky vracejí do nějaké další nelegální činnosti nebo do legální činnosti, anebo je používají právě na to, aby si koupily cokoliv, takže ony třeba vyděračské skupiny ukrajinské a ruské mají přesné informace o tom, kolik který podnikatel, jaký má obrat, o jeho minulosti, o jeho rodině, prostě ony si koupí všechno.

Hana Hikelová : U nás v médiích se v podstatě v poslední době vžilo, že všem těmto skupinám se říká mafie. Já jsem si všimla, že vy jste slovo mafie za celý náš rozhovor nepoužil ani jednou, ony to v podstatě nejsou v tom pravém slova smyslu mafie, tak jak to známe z toho italského pojetí.

Host (Martin Sejb): Ano, v pravém slova smyslu ta italská, klasická mafie je dnes už jenom v Itálii, tam podle odhadu asi tak z 80 procent. To, co jsou ty skupiny, ty ruskojazyčné a i ty balkánské a tak, to jsou v podstatě zločinná seskupení nebo někdy se říká i podniky organizovaného zločinu. To skutečně je založeno na takovém bezohledném podnikání, bez jaksi nějakých liberálních pravidel a liší se to i od těch klasických mafií i těmi vnitřními vztahy, které v těch skupinách jsou. Například v těch klasických mafiích existovala určitá solidarita a vlastně byly založeny na pomoci těm menšinám, těm italským, irským menšinám, v podstatě i ty staré mafie ve středověku v podstatě vždycky vznikaly jako na základě pomoci někomu. Buď pomoci vězňům na Sicílii nebo v Číně a v Japonsku pomoci jako pomoc potulným hercům a těm lidem, kteří teda nebyli chráněni těmi hradbami těch městských opevnění a vždycky někomu slabšímu. A tohle to byla vlastně ta italská a irská mafie, že pomáhaly vlastně v rámci toho etnika těm slabším. Dnes to naprosto není žádná pomoc slabším, tam je zcela horizontálně neprostupná třístupňová struktura, kde to vrchní vedení si osobuje všechnu moc, všechny peníze hlavně, například ten veškerý ten tok peněz jde jenom přes tu nejvyšší strukturu, ta nejvyšší struktura má ochranku, má poradce právní, informační, všechno a to ostatní jsou v podstatě najatí, z poloviny i externisté, kteří ani nevědí, kdo tu skupinu vede, kteří tam nemají vůbec žádná práva, natož privilegia a kteří kdykoliv by došlo k nějaké nepředvídané události, tak by byli obětováni. Velice často jsou obětováni i úmyslně, aby se odvedla pozornost od někoho, kdo má třeba propašovat daleko větší zakázku.

Hana Hikelová : Říká Martin Sejb z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Já vám za tyto zajímavé odpovědi a názory děkuji a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Martin Sejb): Na slyšenou.

Korupční aféra v našem fotbale pokračuje

Hana Hikelová : Fotbalová Gambrinus liga začala dnes novou sezónu. V úvodním utkání nového ligového ročníku překvapivě prohrál doma Baník Ostrava s Teplicemi jedna dva. V těchto chvílích bojují ve druhém zápase v Praze Sparta se Slováckem, o jeho průběhu budeme ve vysílání Radiožurnálu mluvit za několik minut. Úvod nového ligového ročníku je ale spojen s probíhajícím korupčním skandálem, který nabral v posledních dnech další obrátky. Po kauze Synot je tu ještě větší aféra, spojená s dnes druholigovou Viktorií Žižkov. Poslední události nám připomene Miroslav Bureš.

Miroslav Bureš : Ve středu si na poště vyzvedlo obálku s nečekaným a nepříjemným dopisem hned 17 lidí, kteří se dozvěděli, že jsou obviněni z uplácení, či braní úplatků. Manažer Viktorie Žižkov Ivan Horník, čtyři legáti rozhodčích Českomoravského fotbalového svazu a hned 12 rozhodčích. Mezi nimi i dva bývalí, Amler a Liva a 10 současných. Byť se všeobecně očekávalo, že po kauze Synot přinese policie důkazy i proti dalším klubům a osobám, 17 nových obvinění bylo těsně před startem ligy opravdu dost. Průšvih je to především pro rozhodčí a velká nesnáz pro komisi rozhodčích, která rozděluje sudí pro jednotlivá utkání 1. a 2. Gambrinus ligy. Nová komise v čele s Jaroslavem Melicharem stanovila jasná pravidla. Ligu nebude pískat nikdo, kdo bude do korupční aféry jakkoli namočen. A už po případu Synot Melichar uznal, že nemá lidí nazbyt. Listinu hlavních rozhodčích pro novou sezónu zúžil o tři jména na 20 mužů a teď mu z ní vypadli další 3 rozhodčí. Zápasy prvních kol obou nejvyšších soutěží pro tento týden obsadil, ale co dál? To bude komise rozhodčích řešit hned na začátku nového týdne, řekl nám Jaroslav Melichar.

Host (Jaroslav Melichar): Obsazení bylo provedený a bylo předáno na Fotbalový svaz, co se týká teď tohoto víkendu, soboty, neděli a pondělního utkání. A příštího týdne, to já nemohu v tomhle tom momentě sdělit.

Miroslav Bureš : Bez třech hlavních rozhodčích a sedmi obviněných asistentů se bude muset liga obejít delší dobu. Vyšetřování se může táhnout i několik měsíců. Předchozí případ Synot řešila fotbalová disciplinárka dva měsíce, teď ještě nemůže ani začít, protože všichni obvinění v kauze Viktoria Žižkov se mohli odvolat. A jelikož všichni tvrdí, že nic neudělali, dá se očekávat, že takové možnosti využili, měli na to tři dny. Třeba Evžen Amler se proti obvinění odvolal okamžitě, jak řekl Radiožurnálu.

Host (Evžen Amler): Prohlašuji, že jsem žádný úplatek nikdy nepřijal, ani jsem nepřijal žádnou nabídku k úplatku a to obvinění se hluboce dotýká mé profesní, profesionální i občanské cti.

Miroslav Bureš : Zatímco Amlerovo jméno mezi obviněnými veřejnost možná překvapilo, málokdo se pozastavil nad tím, že v aféře figuruje sportovní ředitel Viktorie Žižkov Ivan Horník. Také on ale jakoukoli vinu odmítá.

Host (Ivan Horník): Tak já to moc komentovat jako nechci, ani nemůžu, ale můžu vám říci jenom, když jsem převzal policejní obvinění, že je to pro mě po sestupu Viktorky do 2. ligy další těžká životní chvíle a že samozřejmě jsem nebyl informovaném o tom, že mám 10 měsíců 24 hodin odposlouchávanej telefon, takže určitě jsem napovídal spoustu nesmyslů do toho telefonu, ale rozhodně odmítám jakékoliv podplácení.

Miroslav Bureš : Zatím musíme ctít presumpci neviny. Vyšetřování 17 lidí, obviněných pro uplácení, spojené se zápasy Viktorie Žižkov v loňském ligovém ročníku, bude nějakou dobu trvat, a to prý jsou připravena ještě další obvinění, spojená s dalšími ligovými a druholigovými týmy.

Fejeton Jana Pokorného

Hana Hikelová : Nad nejvyšší fotbalovou soutěží přemýšlel i můj kolega Jan Pokorný. A jak ji podle jeho fejetonu ovlivní úplatkářský skandál?

Jan Pokorný : "Přestávku mezi dvěma ročníky nejvyšší fotbalové soutěže vyplnila tedy korupční aféra. Změnila mnohé. Především vztah rozhodčích a funkcionářů k mobilním telefonům. Dá se taky očekávat, že prodejnost rozhodčích přinese změnu slovníku fanoušků na tribunách. Mnozí kritičtí fandové dosud viděli v sudím maximálně divočáka, máme-li tak rozumět pokřikům o černých sviních. V právě započatém ligovém ročníku se můžeme nadít rozšíření živočišného názvosloví.

Bude stačit jedno chybné rozhodnutí sudího na to, aby tribuny burácely sborovým kapr, kapr, kapr. Ve zřejmé narážce na to, že u úplatných rozhodčích byl termín kapr šifrou pro tisícikorunu. To ovšem za předpokladu, že bude mít vůbec kdo naši ligu pískat. Co když se okruh podezřelých a obviněných ještě rozšíří? Bude opravdu v českém národním zájmu žádat rozhodčí z Rakouska, či Slovenska, aby zaskakovali za místní úplatné kolegy? I Českomoravský fotbalový svaz bude spíš pro to, abychom si sami snědli, co jsme si navařili.

Jsou přeci jen aspoň dvě možná řešení. Buďto těch pár neúplatných rozhodčích, kteří zbydou, zvládne po jisté úpravě herního plánu třeba tři, čtyři zápasy denně, anebo podle pravidla když do lodi teče, musejí všichni k pumpám, nabídne své rozhodné síly i vedení Českomoravského fotbalového svazu. Pravidla fotbalu znají dobře, takže se jen obléknou do černého, vezmou píšťalku, hodinky, žluté a červené karty a už vedou mužstva k zápasu. Prostě šéfové českého fotbalu by to měli odpískat."

Hana Hikelová : Takové byly alespoň některé události, které nás zaujaly v tomto týdnu.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.