Před Miladou a Klinikou byla kavárna Slavia. V roce 1993 ji obsadili squatteři
Jedním z nejslavnějších pražských podniků je kavárna Slavia. Ta byla v 90. letech dlouho uzavřená, a to navzdory slibům americké realitní firmy HN Gorin, která symbol pražské kultury získala v roce 1989.
8. listopadu 1993 proto takzvané Sdružení přátel kavárny Slavia, zastoupené například Markem Gregorem, Stanislavem Pencem či Ludvíkem Vaculíkem, tuto kavárnu na Národní třídě protestně obsadilo. Ten samý den ji aktivisté otevřeli veřejnosti.
Tehdejší prezident Václav Havel se nedlouho předtím nechal slyšet, že trvající uzavření kavárny je „zločinný útok na duchovní život města Prahy“. Kavárna fungovala až do 19. listopadu, i když v omezeném režimu: nepodával se alkohol a všechno bylo za dobrovolný příspěvek.
Aktivisté nakonec Slavii vyklidili
K obsazení by zřejmě nedošlo bez podpory Glena Emeryho, Kanaďana, který v Praze v té době provozoval několik podniků. Ten tvrdí, že čtrnáctidenní provoz kavárny ho stál půl milionu korun.
Událost vzbudila pozornost zahraničních médií, psal o ní dokonce The Wall Street Journal.
Aktivisté nakonec Slavii po dohodě vyklidili. Vynutili si alespoň to, že Akademie múzických umění vypověděla společnosti HN Gorin nájemní smlouvu. Na otevření legendární kavárny si ale Praha musela počkat až do roku 1997.
Pikantní je, že na akci se podílel i Ladislav Provaan, vlastník menšinového podílu v oné americké společnosti. To on umožnil členům sdružení vstup do podniku, což ho stálo místo pražského zástupce realitky.
