Před deseti lety Češi řezali hraniční závory. Vstup do Schengenu je pevně spojil s Evropou
Přesně před deseti lety se Česká republika stala součástí schengenského prostoru. Hranice tehdy nově otevřelo také Polsko nebo země v Pobaltí. Vstupem do takzvaného Schengenu zanikly i kontroly na hranicích mezi Českem a Slovenskem.
Češi a Slováci symbolicky přeřízli hraniční závoru, která jejich země u Starého Hrozenkova oddělovala. Znovu nabitou jednotu pak slavili i s celníky, kteří zájemcům naposledy razítkovali pasy.
Dnes přejezd přes hranice poznáme už jen podle značek na kraji silnice. Podle europoslance Pavla Svobody z KDU-ČSL bychom si důležitost této změny měli dodnes připomínat. „Bylo to velmi citelné připojení k Evropě, kdy jsme opravdu na vlastní kůži, nohy a vozidla mohli pocítit jaké to je být v Evropě bez hranic,“ říká.
Jak Svoboda dodává, Schengenský prostor se brzy ještě rozšíří o Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. Třeba Chorvatsko ale poukazuje na slabiny otevřeného prostoru, které se projevily při migrační krizi v roce 2015.
Šest členských zemí kvůli ní kontroly na hranicích částečně obnovilo. Tohle opatření je oficiálně dočasné, země ho ale i kvůli řadě teroristických útoků postupně prodlužují.
Schengen je vinařská vesnička v Lucembursku na břehu řeky Mosely. Bydlí tam ani ne 500 obyvatel. Je kousek od lucembursko-francouzsko-německého trojmezí a 14. června 1985 tam podepsali smlouvu o postupném rušení kontrol na společných hranicích
Návrat celníků si nedokáží představit
Velký den si připomínají například lidé z polského a Českého Těšína – vyrazí na most Družby a zavzpomínají na časy, kdy museli kvůli nákupům nebo při cestě za rodinou procházet přes celnici.
„Dřív jsme nemohli přejít, aniž by nám nekontrolovali kdeco všecko,“ říká například paní Eva, která si návrat celníků do budek na hraničních mostech nedokáže představit.
Provázanost celého území, která má kořeny v dávné minulosti, kdy existoval jediný Těšín, se v posledních letech znovu zvýšila. „Dnes je hodně Čechů na polské straně, hodně Poláků na české, když někdo přijede ze zahraničí, možná si neuvědomuje, která strana je která,“ potvrzuje českotěšínský starosta Vít Slováček z KDU-ČSL.
Zrušení hranic přineslo klady i zápory. Jak se za uplynulých deset let změnil život v Železné Rudě na Klatovsku? „Jako problém vnímám rozdílnou ekonomickou úroveň Čech a sousedního Bavorska, respektive Evropy, bohužel za deset let se nepodařilo Česku postoupit v tom, aby ekonomická a sociální úroveň byla na stejné úrovni,“ říká starosta Michal Šneberg z ODS.
Nepodařilo se také otevřít dvojjazyčné třídy v železnorudské škole pro děti z Čech a Bavorska. „V bavorské Železné Rudě přibývá stálých českých obyvatel, česká populace je schopná adaptovat se i na německé straně, negativum ale je, že se rodí méně dětí,“ dodává.
