Před 80 lety se národ loučil s Masarykem. Poslechněte si záznam nejslavnějšího pohřbu republiky
Před osmdesáti lety se Československo loučilo s Tomášem Garrigue Masarykem. První československý prezident zemřel 14. září 1937. Týden nato následoval jeho pohřeb - zřejmě nejslavnější v historii země. V ulicích se proměnil v jakousi manifestaci národní jednoty. V přímém přenosu jej celé republice zprostředkoval Československý rozhlas.
Z Pražského hradu, ulicemi hlavního města a vlakem do Lán. Přesně tudy vedla poslední cesta prezidenta Masaryka. „Prezidente Osvoboditeli, odkazu, který jste vložil do našich rukou, věrni zůstaneme!” prohlásil tehdy jeho nástupce v úřadu Edvard Beneš.
Šlo o nejslavnější pohřeb v historii naší země. První československý prezident zemřel 14. září 1937. Jeho pohřeb o týden později se proměnil v manifestaci národní jednoty. Trval celých 10 hodin a Československý rozhlas ho celý vysílal v přímém přenosu.
„Masarykův pohřeb prožívala celá republika. Byl zároveň rozhraním dvou dob - pozitivnější první republiky a nastupujícího nacismu. Všichni to podvědomě cítili,” říká ředitelka Muzea TGM v Rakovníku Magdalena Elznicová Mikesková. „Všechny odkazy v tisku byly v tuto dobu veskrze pozitivní. A to i v zahraničí,” dodává.
Reportéři si tehdy zjistili přesnou trasu smutečního průvodu a na klíčových místech stáli reportéři, kteří dění komentovali. „Zástupy lemují boky pohřební družiny. V očích lidí žal a stesk,” znělo například z rozhlasu.
Veškeré dění se zaznamenávalo i na takzvané zvukové fólie. Díky tomu si i dnes můžeme pohřeb prvního československého prezdienta připomínat: na speciálním masarykovském Rádiu Retro.
Masaryk jako Žid i vrah dělníků
Samozřejmě ne všichni Masaryka milovali. „Nejhorší atmosféru přinesla hilsneriáda s velmi ošklivými články proti Masarykovi a jeho karikaturami. Masaryk byl tehdy vnímaný velice negativně,” říká ředitelka muzea.
Na konci 19. století, tehdy ještě vysokoškolský profesor Tomáš Garrigue Masaryk označil tvrzení o rituální vraždě Anežky Hrůzové za pověru a pozadí procesu s údajným vrahem Hilsnerem za antisemitismus. Vysloužil si tak nenávist veřejnosti.
„V době nacismu dokonce vycházela v tisku osočení, že Masaryk byl Žid,” říká Magdalena Elznicová Mikesková. A přidává další masarykovský mýtus.
„Někteří říkali, že Masaryk nechával střílet do dělníků. To byla oblíbená mantra období komunismu. V současné době vznikla řada studií, které ukázaly, že k tomu nikdy nedal pokyn Masaryk, naopak ho to velmi mrzelo a hnal k odpovědnosti ministra vnitra. Dnes už víme i to, že stávky, o které šlo, byly provokované komunisty.“
Titán moderních dějin
Pro pamětníky první republiky zůstává Tomáš Garrigue Masryk milovaných tatíčkem. „Byl to ten nejlepší tatíček, nepovyšoval se, neurážel, byl moudrý,” říká Dagmar Evaldová.
Historik Martin Kovář považuje Masaryka za nejvýznamnější osobnost moderních československých dějin: „Za Masaryka první republika - kromě hospodářské krize, se kterou se úspěšně vyrovnala - neprošla vážnější krizí. Masaryk tak zůstává titánem moderních českých dějin i proto, že léta jeho vlády byla léty úspěšnými.”
