Před 600 lety zemřel Jan Žižka. „Byl to neporazitelný vůdce, kterého podřízení ctili,“ říká odborník
Dnes je to přesně 600 let od smrti husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. Zemřel při obléhání Přibyslavi 11. října 1424. Nezemřel v boji, ale na lůžku. Historici se shodují, že to byl geniální vojenský stratég. „Dokázal se rychle a razantně rozhodovat ve chvíli, kdy se bitva někam směřovala, kdy bylo potřeba něco změnit, jít do akce. Byl schopen odhadnout, kdy by příliš zbytečně riskoval,“ přibližuje ředitel Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka.
Jak osobnost Jana Žižky vnímáte vy, když jste jím prakticky obklopen?
Hodně se inspiruji nejnovějším výzkumem Petra Čorneje a výsledky jeho bádání. S kolegy se snažíme Žižku představovat trvale v naší stálé expozici. V současné době máme i střednědobou výstavu, která trvá až do června příštího roku. Je určena přímo pro děti, aby pochopily Žižkovu dobu.
Čtěte také
Snažíme se ho vnímat jako významnou, možná jednu z nejvýznamnějších osobností našich dějin a zároveň v kontextu a významu, v jakém vstoupil do historie – jako neporazitelný vojevůdce, kterého v tomto smyslu ctili podřízení jeho armády. Snažíme se rozumět i Žižkovu mýtu nebo celé řadě mytologií a instrumentalizací, které přišly v moderních dějinách.
Pojďme si trochu zaspekulovat. Jak by husitské hnutí a naše dějiny v 15. století vypadaly, kdyby se do čela husitů Jan Žižka nepostavil?
Pravděpodobně by se ubíraly jiným směrem. Ačkoliv byla v husitských válkách celá řada velice schopných hejtmanů, pravděpodobně by v první fázi husitských válek nedošlo k takové řadě úspěchů. Husitský Tábor by možná padl hned v roce 1420, tím pádem by tahle radikální základna husitství nebyla dostatečně silná.
Zikmund Lucemburský by se nejspíš stal mnohem dříve českým králem a nedošlo by k žádnému výsledku, kterým byla basilejská kompaktáta, která v oslabené podobě zprostředkovala program čtyř pražských artikulů.
V čem spočívala Žižkova skvělá vojenská strategie, že žádnou bitvu nikdy neprohrál? To asi nebylo jenom o charismatu...
Bylo to především o velkých zkušenostech a jasnozřivosti. Dokázal se dostatečně rychle a razantně rozhodovat ve chvíli, kdy bitva někam směřovala, bylo potřeba něco změnit a jít do akce. Zároveň byl schopen rychle odhadnout, kdy by riskoval příliš zbytečně. Nepouštěl se do střetnutí, u kterých dopředu věděl, že by neměl šanci. Tím pádem se vyhnul porážkám.
Čtěte také
Na Jana Žižku se musíme dívat hlavně v souvislostech doby, ve které žil. Povězte, které otázky kolem něj stále nejsou zodpovězeny nebo uspokojeně zodpovězeny?
Je to celá řada záležitostí, protože jeho život neznáme bez mezery. V době před husitskou revolucí na přelomu 14. a 15. století nám mizí z obzoru na 15 až 20 let. Tady vzniká jedna velká otázka. Předpokládá se, že získával vojenské zkušenosti v zahraničí, nevíme však, na jakých bojištích.
Další velkou otázkou je, jakým způsobem došlo k obratu, kdy byl Žižka nejprve služebníkem Jindřicha z Rožmberka, poté mu vyhlásil nepřátelství. Další otázkou je i operování lochkovské družiny Matěje vůdce, jímž byl členem.
Také nevíme, do jaké míry se zúčastnil polsko-litevské války proti řádu německých rytířů. Víme, že tam byl a byl po boku Jana Sokola z Lamberka. Nedokážeme však uspokojivě a stoprocentně doložit, že by bojoval přímo v bitvě u Grunwaldu, přestože to můžeme s velkou pravděpodobností předpokládat.
Související
-
Byl Jan Žižka padouch, nebo hrdina? Spory o husitského vojevůdce shrnuje v eseji historik Čornej
K analýze sporů, které se vedou o Žižku, zvolil Čornej chronologický přístup. Přehledně mapuje, jak se na Žižku dívali jeho současníci i další generace až po dnešní dobu.
-
Téměř každý šlechtic měl lapkovskou družinu. Přepadání měli za legální, usmívá se archeolog Belcredi
Archeolog a šlechtic Ludvík Belcredi 20 let prozkoumával hrad Skály. „Výzkum hradu se stal jedním z největších nejen u nás, ale i v Evropě,“ popisuje.
-
Na místě, kde se údajně narodil Jan Žižka, byl mohutný dub, pak kaplička. Dnes tam stojí pomník
Nejprve dub, potom kaplička a nakonec kamenný pomník. I tak by se ve stručnosti dalo charakterizovat místo údajného narození Jana Žižky z Trocnova.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.