Pražské quadriennale udělilo své ceny

Hlavní cenu neboli Zlatou trigu vybojovala v konkurenci mezi dalšími zhruba 70 zeměmi Brazílie. Jde o nejlepší expozici v soutěžní sekci, kterou máte stále až do 26. června možnost vidět na rozsáhlé výstavě ve Veletržním paláci.

„Letošní quadriennale se snaží chápat scénografii nikoli jako nějakou dekorativní záležitost v uzavřeném divadelním prostoru, ale jako vnímání konceptu prostoru. V tomto smyslu se rozhodla pro Zlatou trigu pro brazilskou expozici, protože je tam zřejmý proud vycházející z jejich vlastních kulturních kořenů až do současných forem bourajících jednotlivé kategorie,“ vysvětluje za mezinárodní porotu slovenský režisér a ředitel divadelního studia farma v jeskyni Viliam Dočolomanský.

Různorodost forem, které bourají jednotlivé umělecké kategorie v svém projektu potvrzuje za brazilský tým i Antonio Grassi, který za všechny umělce Zlatou trigu převzal:

„Náš projekt ukazuje různorodost divadelní a umělecké produkce v brazílii. Jde o to ukázat rozmanitost kreativity našich umělců.“

Na výstavě ve Veletržním paláci se prezentují desítky zemí a zlaté medaile v kategoriích jako jsou nejlepší scénické řešení, kostým či realizace inscenace si odnesly týmy například Chorvaté, Novozélanďané, Řekové, Maďaři nebo Mexičané.

Porota udělila kromě devíti oficiálních cen ještě jednu zvláštní. Ta putovala do rukou dvou britských zvukových designérů.

Zlaté medaile dostali také studenti a to Lotyši za nejlepší expozici a nejvýraznější talenty objevila porota mezi studenty ze Švédska a Kanady. Všechny expozice ze soutěžních sekcí si můžete prohlédnout ve Veletržním paláci do 26. června.

Viliam Dočolomanský byl také hostem ve Světě o osmé, kde letošní přehlídka zachytila expanzi tvůrců nejen do městského prostoru, ale i politických souvislostí.
Za výjimečnou označil také práci designerů z Chorvatska, kteří do scénografické studie vnesli nové možnosti materiálů.

Česko i Slovensko své prezentace uchopily naprosto různorodě. „Zatímco Česko jakoby svým kurátorským konceptem hovořilo o deziluzi, korupci a ironii, Slovenská republika je letos více konzervativní, zaměřila se na inscenační týmy, vztahy mezi scénografem a režisérem převážně v mainstreamových divadlech,“ poznamenal Dočolomanský.