Pracují, pomáhají, chodí do školy. Jak si na život v Česku zvykají „naši“ Ukrajinci?

Pracuji ráda. A děti už chodí do školy, usmívá se Tonja. V bistru točí pivo a hosté si ji pochvalují

Před nedávnem se dvě ukrajinské maminky s dětmi ubytovaly v prostorách obecního úřadu v Rymicích na Kroměřížsku. Teď už obě pracují a učí se česky. Jednu z mladých maminek zaměstnal obecní úřad v místním bistru jako obsluhu.

Paní Tonja zručně natáčí pivo a odnáší ho hostům. „Je snaživá, příjemná, usmívá se, takže si myslím, že to nebyl špatný nápad ji sem vzít,“ říká jedna z místních návštěvnic bistra.

Čtěte také

Tonja kromě točení piva uklízí a umývá nádobí, a jak říká, pracuje ráda. Před útěkem na Moravu byla v domácnosti, starala se o děti.

U stolu sedí také druhá obyvatelka obecního bytu, paní Dáša. Ta už si našla práci v kuchyni restaurace v nedalekém Holešově. Ale v Rymicích jsou už skoro jako doma a na malé vesnici se jim líbí. Dcera paní Tonji už také chodí do školy, zvykla si.

Starosta Martin Bártík pomohl mladým Ukrajinkám nejenom s prací, ale stará se také o další potřeby. „Děti už jsou nemocné, takže jsme jezdili po doktorech. Ukázal jsem jim obchody, v bance jsme byli, co potřebují, tak si řeknou a snažíme se vše zařídit,“ popisuje.

Teď ještě například shání koberec do chodby úřadu, kde si děti také hrávají.

 

autoři: Roman Verner , prh
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.