Pracují, pomáhají, chodí do školy. Jak si na život v Česku zvykají „naši“ Ukrajinci?
Do války to krásně fungovalo, říká kadeřnice ze Záporoží. Teď si otevřela salón v maringotce v Řevnicích
Dvaatřicetiletá Aňa je nezdolná žena. Ze Záporoží, které leží pár kilometrů od válečné linie na jihovýchodě Ukrajiny, utekla s matkou a čtyřmi malými syny. Dostala se do Řevnic u Prahy, kde bydlí všichni v malé turistické chatce v kempu a protože je kadeřnice, chtěla hned pracovat. To se jí podařilo díky majiteli kempu, který sehnal sponzory a v solidní maringotce vytvořil kadeřnický salón.
Štefan Oršos pro Aňu s pomocí dárců pořídil do maringotky kadeřnictví. Má tu čtyři malé děti, od začátku chtěla pracovat a má to srovnané.
Čtěte také
Dvaatřicetiletá Aňa je štíhlá světlovlasá žena, která utekla ze Záporoží, z města na východě Ukrajiny pár kilometrů od frontové linie. V chatce se tísní se čtyřmi malými syny a svojí matkou. Ten nejmenší tříletý sedí u stolu a obědvá těstoviny s rybou z konzervy.
Malého si bere Aňa do postele, ostatní spí ve svých. Víc lůžek než pět se do chatky stejně nevejde. „Takhle to vypadá u nás,“ ukazuje Aňa na mobilu bombardované části města.
Kadeřnice i vizážistka
K chatce přichází Štefan Oršoš, v jedné ruce nese umyvadlovou baterii s trubkou, v druhé kufřík s nářadím. Aňa už ví, o co jde, bere si materiál a odchází do maringotky. „Potřebuju zprovoznit myčku na vlasy. To vyměním sama, to my šikovné ženy z Ukrajiny umíme,“ rozesměje se, ale myslí to vážně. Odpoledne ji čeká první zákazník.
„Jsem kadeřnice a vizážistka, doma jsem měla salón, až do války to krásně fungovalo.“ Energická žena znovu bere telefon a ukazuje fotografie salónu a také účesy svých klientek, které už řadu týdnů neviděla a netuší, kdy a jestli je všechny zase uvidí.
V rukou profesionála
Druhý den ráno odemyká Aňa maringotku, připravuje si náčiní na práci a bere zástěru s logem firmy, která do kadeřnictví darovala vybavení. Dnes už je Aňa nalíčená a obarvila si vlasy na blond. „Musela jsem vyzkoušet, jak mi to tady půjde.“
Na devátou hodinu přichází žena z vedlejšího městečka. Jmenuje se Alena, o kadeřnictví se dozvěděla od známých a těší se na výsledek.
„Domluvíme se snadno, melír je mezinárodní slovo, a viděla jsem její práci,“ podívá se do zrcadla na Aňu, která se soustředěně pouští do práce. „Nebojte se, je v rukou profesionála,“ usměje se kadeřnice ze Záporoží.
Související
-
„Peníze by měly chodit do tří dnů.“ Jak žádat o příspěvek na ubytování pro uprchlíky?
Pokud jste u sebe nabídli ubytování ukrajinským uprchlíkům, můžete od pondělí žádat o solidární příspěvek. Stát bude vyplácet tři tisíce korun na jednu ubytovanou osobu.
-
Nebude to krátké ani jednoduché. Co všechno byste měli vědět, než ubytujete uprchlíky z Ukrajiny?
Uvažujete o tom, že byste ve volném pokoji nebo části domu ubytovali třeba matku s dítětem z Ukrajiny? Připravit byste se měli na celou řadu věcí.
-
Svědectví z Luhanské oblasti: „Před raketou neutečete. Sedíte a čekáte, až přijde řada na vás“
Ruské síly pokračují v útocích, teď se soustředí hlavně na ofenzivu na východě Ukrajiny. S lidmi, kterým se odtamtud podařilo uprchnout, natáčel zpravodaj Martin Dorazín.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
