Práce průvodců zahraničních turistů

Po návratu k volné živnosti volají především zástupci zahraničních cestovních kanceláří, kteří v tom vidí vytvoření volného konkurenčního prostředí. Praxi zrodu nových průvodců skrze průvodcovské školy a jejich kurzy naopak nepříliš kladně hodnotí Stanislav Voleman, šéf Asociace průvodců České republiky.

Stanislav Voleman: Vznikly desítky školících zařízení a různých kurzů pro průvodce, které na úrovni značně různé připravovaly lidi za poplatek, stala se z toho vlastně taková komerční záležitost a neexistoval ani řádný centrální úřad nebo dohled nad těmito kurzy. Ta situace vlastně dostoupila takového vrcholu koncem devadesátých let, kdy současně s mírným poklesem příjezdového cestovního ruchu ubylo pracovních příležitostí, ale několikanásobně se zvýšil počet osob, které vykonávaly průvodcovskou činnost.

Jaká bude dál situace na trhu práce průvodců a jak se na českém území porovnají tuzemští a zahraniční průvodci, to je otázka, kterou může do značné míry zodpovědět konečné vyznění novely zákona číslo sto padesát devět o cestovních ruchu. Na té v současnosti pracuje tým na Ministerstvu pro místní rozvoj. Není to lehký úkol, protože je zde snaha nechat vyznít kvality průvodců tuzemských, ale zároveň je třeba postavit se čelem k legitimním požadavkům liberalizace podnikání. Stav k dnešku komentuje mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Petr Dymun.

Petr Dymun: Důležitým aspektem je úprava podnikání, respektive živnosti průvodců, protože v případě vstupu České republiky do Evropské unie v rámci volného pohybu služeb by v případě praktikování průvodcovské služby cizinci byla pouze ohlašovací povinnost, zatímco český průvodce má za povinnost skládat zkoušky, je ta živnost vázaná, je pod velmi velkým profesním dohledem, ta by právě cizincům, respektive průvodcům z Evropské unie tato povinnost nevyplývala ze současného zákona.

Zpřísňování podmínek pro průvodce je proti rozvoji cestovního ruchu, trvá na svém Tomijo Okamura, šéf největší japonské cestovní kanceláře v Česku.

Tomijo Okamura: Jakýkoliv další zpřísnění legislativy vlastně přivede problémy tisícům lidí v těch regionech, ale i České republice, to znamená restauracím, hotelům a spousty dodavatelů, kteří jsou na tom ekonomicky závislí. Naopak vlastně ty zájmy těch průvodců, to jsou zájmy malé hrstky lidí, kteří přinášejí ekonomický prospěch pouze sami sobě.

Host na telefonu ve Vašem tématu je ekonomický publicista Jaroslav Novák, který tento obor dlouhodobě sleduje. Přejeme dobré odpoledne.

Jaroslav Novák: Dobré odpoledne.

Pane Nováku, dá se to, co jsme teď slyšeli, interpretovat jako střet dvou tendencí? Spíše se v tomto druhu podnikání uzavírat před světem a naopak snahy o co nejširší liberalizaci?

Jaroslav Novák: Já teda pokud jsem poslouchal pana Volemana, má z jedný strany pravdu. Skutečně tady přibyde konkurence, ale nemá pravdu v tom, že by ten trh nějak klesal, ale do budoucna musíme čekat to, že těch turistů naopak přibyde. To znamená, že je to přesně opačný trend. Určitě ta kapacita turistická, příjezdová, není v Český republice vyčerpaná. To je k tomu panu Volemanovi. To, co říkal Tomijo Okamura, to má taky svoji logiku. Je fakt, že ti turisti, kteří se dřív třeba spokojili, a teď mluvíme o těch jazykově okrajových destinacích, jako jsou Číňané, Korejci, Finové, Dánové a tak dále, se dříve spokojovali s tím, že s nima průvodce mluvil, komunikoval anglicky. Problém je, že u nás, k nám jezdí starší klientela, která neumí anglicky a chce průvodce ve svým rodným jazyku a teď už to považují jako samozřejmost. To znamená, že potřebujou, chcou průvodce, kteří jsou jejich rodilí mluvčí, protože znají jejich zvláštnosti, specifika, jejich prostě potřeby, který třeba neumí až zas tak naplnit ten Čech, bohužel.

Vy sám za sebe, vy jste byl zastáncem spíš liberalizace?

Jaroslav Novák: Já jsem osobně zastáncem liberalizace, takže k tomu samozřejmě nejsem nezaujatej.

Ministerstvo pro místní rozvoj teď zpracovává novelu zákona o cestovních ruchu. Jakou roli by měl podle vašeho názoru stát hrát při zachování nebo zasahování do tohoto druhu podnikání?

Jaroslav Novák: Tak z mýho pohledu samozřejmě minimální, protože tam, kde je otevřená ekonomika, a to nesouvisí s průvodcema, to souvisí vlastně s jakoukoliv formou podnikání. Tam, kde se ten stát otevře tý vnější konkurenci, která tak jako tak jednou přijde ve všech oborech podnikání, tak tím dřív bude připravenej jak ten trh, tak ti podnikatelé, protože ty průvodci jsou samozřejmě podnikatelé, budou připraveni na tu mezinárodní konkurenci a já bych to obrátil. Jestliže recipročně budeme přes průvodcovský svazy tlačit, aby se i ostatní země Evropy otevíraly, protože já jsem sledovat ty příspěvky, třeba v tý Itálii nebo i v Řecku, v jiných zemích, skutečně tam jsou drasticky omezování cizí průvodci. Tak pokud naši průvodci zase dostanou možnost pracovat jinde, jezdit jinam, získávat zkušenosti, tak je to tím líp pro ně. To znamená já bych byl pro to, aby se ten svět otevíral. Já bych byl proto, aby průvodci se nažili lobbovat třeba v zemích Evropské unie, aby právě oni mohli provádět taky jinde, aby si mohli dělat za nějakých rozumných podmínek ty zkoušky.

Jak vy sám byste odpověděl posluchači, který vlastně inicioval dnešní Vaše téma a má obavy, že pracovní příležitosti se pro průvodce po vstupu do Evropské unie, tedy pro tuzemské průvodce, zmenší, že to pro ně bude horší a ty podmínky těžší.

Jaroslav Novák: No, takhle, pro kvalitního průvodce, který je specialistou ve svém oboru, se určitě nezmenší. To by vám asi potvrdil pan Okamura nebo lidi z jiných cestovních kanceláří, kteří najímají český průvodce, předjímají specialisty na nějaký jazyky a ty kvalitní a dobrý samozřejmě angažujou i dnes a budou i nadále angažovat. V tomhle problém není. Problém je samozřejmě v tom, že bude větší výběr. Bude větší výběr a tam samozřejmě bude větší tlak na tu kvalitu, bohužel.

A to je dobře pro klientelu.

Jaroslav Novák: A to je dobře pro klientelu, bohužel je to horší pro průvodce, kteří třeba, dejme tomu, mluví jenom anglicky nebo mají omezený možnosti, je to těžší situace pro ně určitě.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.