Pozor na šmejdy v psychologii, v mnoha případech lidem uškodí, varuje klinický psycholog
O psychiku je potřeba se starat. Stejně tak, jak si myjeme ruce nebo se staráme o své tělo. Říká to klinický psycholog Radek Ptáček, podle kterého náš mozek potřebuje vědět, kdy pracuje a kdy odpočívá. A když se nám to nedaří, je důležité nebát se a vyhledat pomoc. „Včasná návštěva odborníka může být zcela rozhodující pro naše psychické i fyzické zdraví a sociální pohodu,“ doporučuje. Jak ale rozeznáme správného odborníka, zejména když je jich nedostatek?
Takzvaných psychologů z lidu přibývá, odborné vzdělání často nemají. Jsou to šmejdi, ke kterým se upnou lidé v nouzi, šmejdi, kteří mají třeba překrásné webové stránky, na kterých deklarují, že vystudovali vysokou školu života. Co s tím?
Čtěte také
Tohle je obrovský problém a jsem rád, že o něm mluvíte, protože dneska vzrůstá potřeba odborníků na duševní zdraví, lidé potřebují někoho, s kým potřebují něco probrat. A kde je poptávka, tam je nabídka. Takže tak jako v jiných oborech lidské činnosti se toho chopí šmejdi různého charakteru. Uvědomí si, že systematické uvažování je důležité, udělají si hezké stránky, začnou se propagovat, lidé na ně letí, protože oni řeknou, že mají takové a makové kurzy, zkušenosti, dobrý marketing. Je to jednoduché takhle lidi sbalit a v mnoha případech jim uškodit.
Doplácíme v Česku na to, že psychologové, obecně odborníci na duševní zdraví, nemají silnou lobovací pozici. V řadě států mají zákony v psychologických službách, my nemáme komoru, nejsme centrálně organizovaní. Druhá věc je mít zákon, který řekne, kdo smí vůbec používat slovo psychologie, psychologické služby.
Vyvarujte se léků na úzkost, jsou to největší zabijáci naší psychiky
Radek Ptáček
Je tady v současné době velký boj i v užívání termínů psychoterapie, což už odkazuje k nějaké léčbě. Ani tady nemáme jasně stanoveno, kdo smí používat tento pojem. Řada lidí vystudovala humanitní školu, udělali si psychoterapeutický výcvik, a teď se chtějí nazývat psychoterapeuti. A s tím máme trošku problém.
A jak se v tom vyznat? Podle čeho poznám, že ten člověk je opravdu kvalifikovaný?
Čtěte také
Jestliže hledám psychologickou pomoc, měl by ten člověk mít psychologické vzdělání, to znamená magisterský titul z oboru psychologie, ten může být jednooborový i dvouoborový. Pro iniciální psychologickou službu je to jedno, jde o to, aby ten člověk studoval na univerzitě, která nabídla toto vzdělání. Dále je výhodou, když ten člověk má nějaký psychoterapeutický výcvik, u kterého si ještě napíše, že je certifikovaný.
Pak existují různé asociace – třeba Česká asociace pro psychoterapii, která uvádí seznam akreditovaných výcviků, eventuálně členů, kteří jsou vázáni etickými pravidly. A tohle by mělo být základní pravidlo při rozhodování – člověk má psychologické vzdělání a psychoterapeutický výcvik.
Slovo je tím nejsilnějším prostředkem a psychoterapie je velmi účinná a nebezpečná metoda – stejně tak jako můžeme pomoci, můžeme i ublížit.
A když vzdělání není?
Jakmile psychologické vzdělání není, tak bych se díval, jestli ten člověk má nějaký psychoterapeutický výcvik, který je certifikovaný podle nějaké odborné společnosti. Ve chvíli, kdy zvolíte někoho, kdo má nějaký bakalářský, inženýrský titul z národohospodářství a udělal si k tomu koučovací výcvik, může vám skutečně uškodit.
Slovo je tím nejsilnějším prostředkem a psychoterapie je velmi účinná a nebezpečná metoda – stejně tak jako můžeme pomoci, můžeme i ublížit. A každý by si toho měl být vědom, člověk, který tyto služby používá, nebo je nabízí. Jsem často šokován, co lidé bez vzdělání nabízí, aniž by si uvědomili, jakou paseku a škodu v životě jednoho člověka, ale třeba i jeho blízkých, mohou udělat.
Jak poznáme, že se blíží syndrom vyhoření? A co nás ochrání před jeho nástupem? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Psychiatr Praško: Pohyb snižuje napětí, pravidelné cvičení je skoro stejně účinné jako antidepresiva
Berounská nemocnice otevírá nové Centrum duševní rehabilitace. Součástí týmu je stal psychiatr a psychoterapeut Ján Praško. Jak bychom měli pečovat o duševní zdraví?
-
Výzkum depresí a úzkostí u dětí odborníky překvapil. Jak poznat, že je s dětmi něco v nepořádku?
Čtyřicet procent žáků devátých tříd vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 % má problém s úzkostmi. To ukázal výzkum Národního monitoringu duševního zdraví dětí.
-
V průměru 900 Kč za hodinu. V Praze seženete psychoterapeuta do týdne, jinde je to horší
Covidová pandemie i současná ekonomická krize se podepisují na duševním zdraví Čechů. Některé pojišťovny i proto nabízejí příspěvky na soukromou psychoterapii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.