Povodně 2024: Jaká je situace v zasažených městech a obcích a jak teď postupovat?

Nejhorší je záplava pro dům z nepálených cihel. Bez kontroly odborníkem do domů nevstupujte, varuje statik

Statici varují před neuváženým vstupem do vodou zasažených domů a dalších staveb. Také voda ze studní by se po záplavách nebo povodních neměla používat jako pitná. Doporučuje se likvidace všech potravin nebo plodin, které velká voda zasáhla, včetně těch balených nebo v konzervách. Poslechněte si rozhovor s Robertem Špalkem, předsedou České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Pokud můj dům zaplavila voda, jak postupovat při návratu, kdy do něj nedoporučujete vstupovat?

V každém případě, když dům zaplavila voda nebo byl vystaven prudké povodňové vlně, nedoporučoval bych do něj vstupovat bez toho, že bude zkontrolován odborníkem. Naše komora sdružuje 32 tisíc stavebních inženýrů a strojních inženýrů. Z tohoto počtu máme cca 1200 statiků a tisíc statiků, kteří se zabývají mostními konstrukcemi, kteří v tomto případě také můžou vstoupit do akce, takže myslím si, že jsme schopni pokrýt potřebu kontroly objektů. V každém případě bez kontroly nedoporučuji do těch budov tomu vstupovat.

Je rozdíl, když voda zaplaví zděný dům, anebo dřevostavbu?

Ty rozdíly jsou poměrně značné. Asi tak „nejlepší“ situace je, když voda zatopí železobetonový skelet nebo železobetonový dům, protože tam ty škody většinou jsou nejmenší. Může samozřejmě také dojít třeba k podemletí základů, ale to právě posuzuje příslušný odborník.

Je třeba počítat s tím, že části budovy, které byly zaplaveny vodou, budou dlouho neobyvatelné a je to běh na dlouhou trať.

U zděných objektů musíme rozlišit dvě roviny. Nejhorší je, když voda zaplaví zděný dům z nepálených cihel – v tomto případě jde  prakticky vždycky ten dům potom k zemi, protože ty cihly po té záplavě nejsou schopné udržet tu budovu pohromadě.

U pálených cihel, když je budova zaplavena, je zapotřebí potom, když ta voda opadne, přijmout určitá opatření – otlouct omítky, větrat, anebo zase na druhou stranu odvlhčovat, kdy prostor uzavřeme, odvlhčujeme, spustíme k tomu větráky a tu vlhkost odvádíme.

V každém případě je třeba počítat s tím, že škody jsou značné a že ty části budovy, které byly zaplaveny vodou, budou poměrně dlouho neobyvatelné a že to je běh na dlouhou trať.

U dřevostaveb je situace zase jiná, protože tu dřevěnou konstrukci vyplňuje tepelná izolace, kterou je potom potřeba zapotřebí odstarnit a nahradit novými. A tu konstrukci musíme nechat vysychat u těch cihelných i dřevěných staveb. Musí se to omýt, musí se to dezinfikovat. Těch postupů je celá řada a je dobré se spojit s odborníkem, aby se něco nezanedbalo, protože to, co ušetříme v té první fázi, se nám poté vrátí zpětně jako bumerang a není to nic příjemného.

autoři: Jan Pokorný , agn
Spustit audio

Související