Poslanec Výborný: Pokud chceme přibrzdit vlak a nejet hlavou proti zdi, konsolidovat musíme. Veřejnost ale tleskat nebude

Jak daleko jednání o konsolidačním balíčku pokročila?

Pokračujeme dál. Je to věc, která není na jedno, dvě nebo tři jednání. Včera jsme jednali více jak pět hodin, dneska v tom budeme pokračovat. Musím říct, že jsem optimista, protože to, co jsme si vytkli jako úkol pro naši vládu, tedy že chceme odpovědně přistoupit ke konsolidaci veřejných financí, samozřejmě v kontextu situace, kterou jsme si neurčili, určitě naplníme.

Čtěte také

Česká ekonomika stagnuje. Existují 3 kroky, jak snížit rozpočtový deficit o 212 miliard, tvrdí ekonom Musil

Kdy budete hotovi? Platí, že se budete snažit dohodnout do konce tohoto týdne?

Času není nazbyt, nemáme už žádné volné dny. Prostě budeme pokračovat na úrovni politického jednání, tedy zástupců všech pěti stran vládní koalice, kde jsme za každou stranu tři. Jednání budou pokračovat dnes, a pokud to nedokončíme, což si myslím, že se dnes ještě nestane, budeme pokračovat v dalších dnech.

Skutečně ale mohu potvrdit nejenom slova pana předsedy Jurečky, ale i pana premiéra, že chceme celý komplex opatření, a to jak v rámci konsolidačního balíčku, tak i jde-li o penzijní reformu, představit do konce příštího týdne nebo maximálně do poloviny měsíce května.

Státní rozpočet skončil v dubnu ve schodku 200 miliard korun. Jde o nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka. Akceleruje tento fakt vaše snahy o konsolidaci veřejných financí?

Minimálně se ukazuje to, že když jsme tady před měsícem a půl řešili přibrzdění valorizace důchodů, tak to mělo nějaké ratio. Kdybychom to neudělali, bude schodek v příštích měsících dramaticky hlubší, než je dnes. Takže to chci říci na obranu toho, z čeho jsme byli obviňováni opozicí.

Debata nad konsolidačním balíčkem ale samozřejmě není ovlivněna konkrétními čísly za duben. Víme, v jakém stavu veřejné finance jsou, a pokud nechceme nadále prohlubovat schodek státního rozpočtu, pokud chceme přibrzdit vlak a nejet hlavou proti zdi, a ne řešit příští vlády a generace našich dětí a dalších, tak s tím prostě něco dělat musíme, jakkoli jsme si vědomi toho, že půjde o nepopulární kroky. Neočekáváme, že nám za ně bude veřejnost ve většině tleskat, ale prostě udělat je musíme.

Čtěte také

iROZHLAS

Jak pomoci rozpočtu? Stanjura navrhuje snížit dotace o desítky miliard korun, například v zemědělství

Chci přitom zdůraznit tři věci. Jednak to není jenom o tom, že budeme někde hledat další příjmy do státního rozpočtu. První věc, kterou jsme udělali, bylo to, že jsme si na politické úrovni vzali to, kde jsme schopni uspořit. To znamená uspořit na provozu státu, na provozu jednotlivých ministerstev, kde není nutně nezbytné pracovat s národními dotačními tituly. Ať potkám kteréhokoli podnikatele, všichni říkají, že to nejhorší, co může potkat podnikatelskou veřejnost, jsou národní dotace, protože to křiví trh. A toto jsou přesně ty body, kde budeme velmi výrazně škrtat.

Nejdříve musíme ušetřit na provozu státu. Teprve pak máme legitimní právo podívat se na stranu příjmu

Teprve v okamžiku, kdy budeme schopni veřejnosti říci, že jsme ušetřili desítky miliard na provozu státu, pak teprve podle mě máme legitimní právo říct, že se musíme všichni podívat i na příjmovou stránku rozpočtu. Jsou to totiž dvě spojité nádoby.

Národní ekonomická rada vlády navrhla soubor 12 kroků na straně výdajů a 17 na straně příjmů. Celkem je to za 200 miliard korun. Všechny zatím zůstávají ve hře?

Materiál NERV samozřejmě máme k dispozici. Na druhé straně nejedeme vyloženě na jeho půdorysu. Máme přibližně 60 opatření, nad kterými vedeme debatu. Mnohé z nich už jsou v tuto chvíli uzavřeny v tom smyslu, že k nim nemáme potřebu se vracet, protože je tady nějaká koaliční shoda. Na druhé straně platí jedno základní pravidlo. Dokud nebude dohodnuto úplně všechno, není dohodnuto vůbec nic.

Na čem to zatím vázne?

V tomto bodě nechci být úplně konkrétní. Prošli jsme stranu úspor i stranu výdajů. Intenzivně se teď bavíme o stránce příjmové. Jednání pokračují, z čehož mám radost. Skutečně jsem optimista v tom smyslu, že jednání nejsou emotivně vyhrocená, nikdo nebouchá dveřmi, nikdo nekřičí, naopak u stolu sedí pět politických stran, premiér, předsedové stran, všichni jsme kandidovali s nějakým programem, máme nějaké priority a všichni jsme si vědomi toho, že chceme-li se dohodnout, ve finále budeme muset všichni někde ustoupit.

Čtěte také

Sociolog Prokop: Za vodné a stočné platí hodně i chudší domácnosti. Posun do vyšších sazeb DPH by se měl promyslet

A co je důležité, my nehledáme to, abychom potom mohli říkat, kdo kde prosadil nějakou svoji prioritu. My hledáme takový výsledek, který bude podepsán všemi pěti stranami. Bude to jeden výsledek jedné koaliční vlády.

NERV doporučuje návrat sazby daně z příjmu na výši před zrušením superhrubé mzdy, zrušení státní podpory stavebního spoření a některých daňových výjimek, například snížení počtu policistů, omezení dotací v zemědělství anebo zkrácení rodičovské. Nic z toho zatím nemůžete vyloučit?

Nechci opravdu komentovat žádnou z těchto položek. U řady položek jsme velmi blízko shodě. Někde naopak vedeme velmi vážnou debatu. Není to totiž jen o debatě u kulatého stolu. Je to také o nutnosti mít věci vyčíslené. Nejsme političtí hokynáři, kteří by se přetahovali a pak našli nějaký výsledek, kde bychom udělali uzel. My to prostě potřebujeme mít spočítané.

Proto tady musím trochu vyseknout poklonu ministerstvu financí, hlavně úřednickému aparátu, který pracuje 24 hodin denně sedm dní v týdnu a dopočítává všechna případná opatření. Je to tedy velmi náročné pro nás všechny. Je to ale nutné, jinak bychom se nedobrali takového výsledku, který potom budeme moci představit veřejnosti a u kterého nebudeme nijak směšní a bude jasně vidět, že cíl, který jsme si vytkli, chceme naplnit.

Dodrží vláda závazek nezvyšovat celkové daňové zatížení? Ministerstvo financí navrhlo stanovit dvě sazby DPH ve výši 14 a 21 procent. Bylo by to dobré opatření? Poslechněte si celý rozhovor.