Poradce premiéra: Rozpočet potřebuje ozdravnou kúru. Může dojít k úpravě valorizace penzí

Členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) jednali s premiérem Petrem Fialou (ODS) a zástupci ekonomických resortů o tom, jak konsolidovat státní rozpočet. Jaká opatření na základě doporučení NERVu vláda přijme? Dojde k úpravě valorizace penzí nebo výše výchovného? Vladimír Kroc se ptal Davida Havlíčka, poradce premiéra a koordinátora Národní ekonomické rady vlády.

Prvního února jste jako NERV jednali s premiérem a se zástupci ekonomických resortů o konsolidaci státního rozpočtu. V čem by ta hlavní opatření měla spočívat?

Bylo to jedno z témat, protože NERV už na podzim představila ministerstvu financí návrh sady opatření na výdajové i příjmové straně, jak konsolidovat státní rozpočet, protože ten potřebuje ozdravnou kúru.

Vytvořila určité menu, ze kterého si vláda může vybrat na straně výdajů i příjmů to, co bude politicky průchozí.

Vládní kabinet chce snížit rozpočtový schodek nejméně o 70 miliard. Jak? Budou se škrtat výdaje?

Ano, dá se předpokládat, že to bude určitý mix opatření. Bude to primárně na rozhodnutí vlády, respektive vedení koalice, jaký ten poměr ve finále bude. NERV připravil opatření vyváženě.

Čtěte také

Je logické, že pravicová vláda konvenuje spíše ke snižování výdajů, levicová vláda by zase konvenovala k navyšování příjmů, takže i z toho důvodu jsme se snažili to udělat v podstatě neutrálně.

Kde se dá šetřit na té výdajové straně?

Na úvod bych zmínil, že je důležité přijmout návrh jako sadu opatření, nikoliv vybírat z toho jeden bod po druhém.

V budoucnu by penze mohly růst odpovídajícím tempem, jaké si ekonomika může dovolit.

To znamená například, že valorizační mechanismus, který dnes počítá s tím, že se do toho promítá polovina růstu inflace plus polovina růstu průměrné mzdy, by se vrátil na původní schéma třetiny růstu průměrné mzdy. To může působit jako určitý detail, ale v dlouhodobém horizontu to může mít dopady v řádu desítek miliard korun.

Ministerstvo financí připouští omezení státního příspěvku na stavební spoření. To znamená, v jaké míře, že by se zrušil úplně?

NERV navrhoval úplné zrušení, ale záleží na vládě, jakou cestou se nakonec vydá. Institut stavebního spoření se do určité míry přežil, vznikal v době, kdy tady nebyl takový objem úspor, kdy bylo zapotřebí kumulovat finanční prostředky.

Dnes už jsme v jiné době. Navíc i úrokové sazby po započtení státní podpory na spoření jsou reálně záporné. Stát by neměl podporovat něco, co lidem snižuje jejich úspory.

Čtěte také

Další oblast, kde by ministerstvo financí chtělo šetřit, jsou úpravy tzv. výchovného. Ale toto všechno jsou spíš drobné výdaje, ne?

Výchovné nebyl drobný výdaj, byl to příplatek k penzi převážně pro ženy, které vychovávaly děti. V dlouhodobém horizontu jsou to desítky miliard korun. Může to působit jako relativně zanedbatelná položka, ale musíme se na ni dívat nejen optikou rozpočtu příštího roku, ale i tak, aby trend zadlužování pokud možno zpomalil, ideálně zastavil. Ale samozřejmě nemůže to být z roku na rok.

Zvýší vláda daně? Kde ještě může stát šetřit? A co obsahuje návrh speciálního režimu pro zvlášť zranitelné osoby? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , vpl

Související