Pomůže novela antimonopolního zákona, stojí eutanazie na úrovni vraždy, dohodne se EU o rozpočtu?

Přehled příspěvků

Štěpánka Čechová: Pomůže výrobcům a menším firmám novela antimonopolního zákona proti diktátu velkých odběratelů? V Duelu týdne uslyšíte názor předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martina Peciny a viceprezidenta Svazu obchodů Zdeňka Juračky.

Nový trestní zákoník by už neměl stavět eutanázii na roveň vraždy. Jak vnímají rozhodnutí politiků lékaři, zeptám se předsedkyně etické komise České lékařské komory Heleny Stehlíkové.

Dohoda o rozpočtu Evropské unie se zatím nedaří. Česko to může v krajním případě připravit o miliardy korun. Situaci vysvětlí ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák.

Těmto událostem jsme se rozhodli věnovat pozornost v následujících zhruba 50 minutách, příjemný poslech Radiožurnálu přeje Štěpánka Čechová.

Duel

Štěpánka Čechová: Poplatek za zavedení zboží do prodeje, za lepší místo v regálu nebo třeba odměnu za prodané zboží. Řádově desítky až stovky tisíc korun musí často platit super nebo hypermarketům výrobci, kteří chtějí dostat své produkty na jejich pulty. Pomoci by jim měla nová úprava zákona, kterou do Parlamentu předkládají poslanci ČSSD. Podporuje ji Antimonopolní úřad, který k předloze zpracoval připomínky. Slibuje si od ní, že zamezí, aby silní hráči na trhu dusili menší dodavatele. Silnějším se ale chystaná úprava nelíbí a upozorňují, že dosavadní taktika jim pomáhá udržet nižší ceny, když se jim část peněz vrací na poplatcích. Mohlo by to podle nich vést až ke zdražování a izolaci nových dodavatelů, od kterých by už nesměli přijmout peníze. Připomenu, že podobná úprava už jednou Sněmovnou prošla, ale zamítl ji Senát. V brněnském studiu Českého rozhlasu je na téma připraven diskutovat předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina, dobrý den.

Host (Martin Pecina): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: A do studia v Českých Budějovicích přijal pozvání viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka, dobrý den.

Host (Zdeněk Juračka): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Pane předsedo, já jsem tady uváděla příklad vztahu malý výrobce a hypermarket, antimonopolní zákon by ale znamenal úpravu vztahů obecně malých dodavatelů, třeba i služeb k velkým firmám, například ve stavebnictví. Udělejte lidem přesnou představu, co všechno chcete tou normou změnit.

Host (Martin Pecina): Ta novela by měla zařídit to, aby i soutěžitelé, kteří nejsou v dominantním postavení si na trhu, pokud jejich ekonomická síla je velmi velká, aby se na trhu nemohly dělat, co chtějí a vykořisťovat svoje dodavatele, odběratele, obchodní partnery, o to jde.

Štěpánka Čechová: Nebo-li, vezměme to postupně, co vše by měla odstranit. Je to takzvané zalistování, to znamená, že ty firmy by neměly platit za vstup svých výrobků do prodeje obchodních řetězců...

Host (Martin Pecina): Ano, je to, principiálně jde o to, aby ty obchodní vztahy byly jako mezi normálními obchodními partnery, to znamená, jestliže chci prodávat zboží nebo službu nějakému svému zákazníkovi, potom si stanovíme cenu, stanovíme si obvyklé obchodní podmínky a to zboží nebo službu dodáváme, tak funguje naprostá většina dodavatelsko odběratelských vztahů. Pokud si ten ekonomicky silný subjekt předem vyžádá nějaké peníze, ať se to jmenuje zalistování zboží nebo regálné nebo ať se to jmenuje třeba performens bond při dodávce nějakých stavebních prací, potom se ten slabší subjekt, který tyto peníze předem složil, dostává do značně nevýhodné situace a v okamžiku, kdy mu ten odběratel za měsíc, za dva měsíce řekne to, co jsme si domluvili sice platí, ale to vaše zboží už nebudeme prodávat tady u pokladny, ale převedeme ho někam ke skladu, pokud nám nezaplatíte další peníze za reklamu nebo pokud nám nesnížíte cenu zboží, tak ten dodavatel je v nápadně nevýhodné situaci, protože ty peníze, které jednou zaplatil, už mu nikdo nevrátí. Nechceme, aby dodavatelé zvyšovali ceny supermarketů a ty to přenášely na zákazníky, o tom to není. Chceme, aby se prostě prodávalo za standardních podmínek a aby nikdo nedával peníze předem a tím pádem nebyl vydíratelný.

Štěpánka Čechová: Pane viceprezidente, předpokládám, že nejen vy, ale i zástupci jednotlivých dotčených obchodních řetězců a firem, kteří by případně přišli o ty miliony ze zmíněných poplatků, chystáte mohutnou loby mezi zákonodárci proti něčemu takovému. Jakými argumenty je chcete přesvědčit, že ta omezení nejsou dobrá?

Host (Zdeněk Juračka): Ten zákon se neprotiví jenom obchodním řetězcům, je ve velké nelibosti nebo ten návrh všech obchodníků a vysvětlím proč. Za prvé už z toho důvodu, že se zase obrací pouze na obchodníky a ten pojem, který je tam zaváděn, to je pojem ekonomické závislosti, který Evropa zná jenom velmi málo, se netýká jenom vztahů obchodníka a dodavatele, týká se dodavatelů mezi sebou, on to pan Pecina trošku zmínil například v tom stavebnictví. Za druhé chtěl bych jenom upřesnit, že podobný zákon už byl v Parlamentě a že zmizel po projednání v Senátu, který ho zamítl. On nezmizel jenom kvůli tomu, on zmizel zásadně z toho důvodu, že ten zákon v té době byl skutečně klasifikován jako nadbytečný, protože úplně stejný zákon, který prošel a byl schválen na Slovensku, přinutila opravit Evropská unie, protože jde nad rámec ochranných opatření Evropské unie a domnívám se, přestože pan Pecina při poslední diskusi říkal, že Evropská unie má trošku jiný pohled už na tento, na tuto záležitost, podle mých informací tomu tak přesně není a mé informace jdou přes organizace, jako je Eurokomerz nebo Ugal, což jsou organizace obchodníků při Evropské unii a že ten pohled je stejný a že by ten zákon dopadl stejně, jako dopadl na Slovensku, to znamená, že by neprošel. Mimo to, to je třetí důvod, který je taky důrazný, stávající platné zákonné normy, jako je například Obchodní zákoník nebo Zákon o cenách, řeší většinu těchto případů, ale bohužel není využíván z toho, že ti, kterých se dotýká, který by měli použít literu toho zákona, se bojí odvetných opatření, to znamená, ten slabší si nestěžuje na nedodržení Zákona o cenách nebo Obchodního zákoníku proto, že by se mu ten silnější pomstil nebo by ho úplně vymazal z těch dodavatelských pravidel. Mě aspoň potěšilo teda to, že poslanci se obrátili na Úřad pro hospodářskou soutěž, neboť tento úřad je pro mě známkou kvality a poslanci, který předkládají znám už roky, diskutuju s nimi o nich, jako s panem poslancem Skopalem a bohužel jim nemůžu vysvětlit, že tento přístup je absolutně nesystémový a neefektivní, navíc se obrábí přímo proti těm, které vlastně měl chránit nebo má chránit.

Štěpánka Čechová: Pane předsedo Pecino, vy jste slyšel, že zavedení pojmu ekonomické závislosti je problém, problém je postoj Evropské unie a zazněl i strach z odvetných opatření. Pojďme to vzít jednu tu výtku po druhé. Zastavila bych se především u toho strachu z odvetných opatření. Pane předsedo, znáte reakce těch, které chcete chránit, to znamená těch drobnějších podnikatelů?

Host (Martin Pecina): Ale přece právě proto ten zákon chceme nebo tu novelu právě proto podporujeme. My víme, že ty společnosti se dneska můžou chránit, pokud na ten řetězec nebo na toho silnější partnera podají žalobu a žádná z nich to neudělá, protože by je tento řetězec a ostatní řetězce rovněž nebo ostatní partneři prostě vymazali ze svých podnikatelských aktivit, a proto, proto vítáme tuto novelu, protože v případě, že bude přijata, potom to řízení bude moci být vedeno z moci úřední, z moci našeho úřadu a nikoli jako dvoustranná soudní žaloba. To, co říkal pan Juračka, s tím já ve většině případů, kromě toho mezinárodního srovnání, souhlasím. Určitě je to tak, že se mohou bránit i dnes, mají strach, a proto tady je novela, která by tu povinnost, zakročit v případě, že se něco takového děje a tu pravomoc zakročit, přenesla na náš úřad a nikoli na ty slabé subjekty.

Štěpánka Čechová: Pane Juračko, nepovede to k tomu, že pokud si bude některý z těch dodavatelů stěžovat nebo výrobců stěžovat na to, jak proti němu postupuje třeba dejme tomu supermarket, anebo jiná firma, abychom to nevztahovali stále jen na ty obchody, nebude to odvetné opatření ze strany té firmy nakonec stejné? Ano, vy jste si stěžovali, my jsme kvůli vám dostali pokutu, takže vy už nám dodávat nebudete?

Host (Zdeněk Juračka): Já se bohužel domnívám, že ano, bohužel ty vztahy mezi těmi podnikateli jsou dneska skutečně na hraně zákona a jsou velmi tvrdé a rozhodně odvetná opatření přijdou, ať si ten stěžovatel podá stížnost přes Úřad pro hospodářskou soutěž, anebo jestli ho podá přímo, protože takový je prostě trh, jako, mě se to taky nelíbí, já to prosím vás nehájím, jako ten trh je skutečně mnohdy za hranicí zákona. Normálně se o tom ví, nahlas se o tom nemluví, protože je těžko postižitelné ty věci. Mě to právě taky mrzí, že momentálně se nevyužívá stávající zákonnosti, aby se potřely nešvary na trhu, ale já se domnívám, že navíc ty nešvary jsou v podstatě úplně někde jinde, než je regálné a placení za místo v lifletu a takové to věci, takové taxativní věci, které jsou tam vyjmenované, tak to bylo první, která Evropská komise požádala slovenskou stranu, aby to vyškrtli, protože takzvaně stavějí bariéry obchodu, to je přesná definice Evropské komise a brání rozvoji obchodu, což se dá. Není to samozřejmě přímo a nepřímo tímto způsobem vyložit a museli je zrušit a neřešejí tu situaci.

Štěpánka Čechová: Vy se odvoláváte stále na to stanovisko Evropské komise, jakoby jste na ni spoléhal jako na nějakou krabičku poslední záchrany, co kdyby nám ta norma prošla naším schvalovacím procesem?

Host (Zdeněk Juračka): Ne, určitě ne. Prosím vás, jestli to takhle vyznělo, tak, opak je pravdou. Já jenom říkám fakta. Já to beru skutečně tak, že jsme v Evropské unii a všichni se snažíme o to, aby ten náš právní řád nebyl nad rámec Evropské unie. Protože každé opatření, které se udělá, tak ten trh komplikuje a zdražuje a dopadá na ty podnikatele negativně, čili já neberu prosím vás jako poslední opatření nebo já nevím, ještě poslední pomazání z Evropské unie, abych si zjednodušil život. Ne, ale jako musím se na to otáčet, protože taková je pravda a z rozhodnutí Evropské komise byl obdobný zákon na Slovensku zrušen.

Štěpánka Čechová: Pane předsedo Pecino, teď jste slyšel od pana Juračky, že to, co vy považujete za hlavní argument, tedy ten strach z odvetných opatření, to zřejmě pravděpodobně neodstraní.

Host (Martin Pecina): To zcela určitě odstraní. Jak už jsem řekl, já s tím souhlasím, co říkal pan Juračka, ale, jak již jsem řekl, prostě je to o tom, aby ty společnosti se nemusely proti těm silným partnerům domáhat spravedlnosti samy, ale aby tam nebyl náš úřad, který také může dostat anonymní podnět, že někdo zneužívá hromadně své ekonomické síly, své ekonomické pozice a potom náš úřad půjde i na tento anonymní podnět, když někdo bude mít strach to oznámit, půjde a bude zjišťovat, jestli se tam vybírají nepřiměřené poplatky, jestli se tam prostě nutí dodavatele, aby měnili smlouvy v průběhu smluvního vztahu. Žádné nebezpečí té firmě, v případě, že pošle třeba anonymní oznámení, hrozit nebude a ...

Štěpánka Čechová: Nebo-li to, na co spoléháte, je anonymita.

Host (Martin Pecina): Není to jenom anonymita. Je to o tom, že ty konkrétní firmy se nebudou muset pouštět do soudních sporů s těmi řetězci, které si samozřejmě zase nebo s těmi silnými partnery, které zase budou mít lepší právníky, které budou mít lepší pozici k tomu, aby si vypracovali expertízy, ale utkají se s naším úřadem podle této právní normy. Souhlasím s tím, že by se dneska mohli bránit podle jiného práva, ale pouze dvoustranně, jako David proti Goliášovi, takto ty síly budou vyrovnány.

Štěpánka Čechová: Ještě tady zazněla několikrát z úst pana viceprezidenta připomínka postoje Evropské unie k tomuto problému. Nepouštíme se tímto do schvalování něčeho, co nám nakonec evropské právo stejně zatrhne?

Host (Martin Pecina): No, kdyby to tak bylo, tak by proti tomu ze strany právě těch silných subjektů nebyl takový odpor, že jo, prostě jestli to tak skutečně je, no tak ten zákon můžeme pustit do legislativního procesu, uvidíme, jak se nám z něho, jak se nám k němu Evropská unie vyjádří a v tom případě bychom skutečně neměli o čem diskutovat, ale já bych chtěl říct, že v řadě členských států Evropské unie velmi podobné zákony platí, což nebyla pravda ještě před třemi lety, ale dneska například ve francouzském právu je zakázáno vykořisťování, zneužíváním ekonomické závislosti, v německém právu je zakázáno nekalé bránění obchodu silnými soutěžiteli vůči soutěžitelům malým a středním a tak dále a tak dále, Portugalsko, Slovensko už tady bylo zmíněno. Pochopitelně, můžeme se bavit o tom, jestli to změní zákon a tak jako pan poslanec Skopal předložil, jestli je v pořádku, jestli je v souladu s evropským právem a pánové z Bruselu se nám zcela určitě k tomu vyjádří, ale brát si to jako důvod, proč bysme jsme se o tom vůbec neměli bavit, nepovažuji za správné.

Štěpánka Čechová: Obraťme ten postoj, pane viceprezidente Juračko, pokud by skutečně zákon prošel naším schvalovacím procesem, budete se vy obracet na evropské právo, iniciovat ten dozor Evropské unie nad tímto zákonem?

Host (Zdeněk Juračka): Pokud projde v této podobě, tak určitě. Jenomže já bych k tomu chtěl říct ještě jednu věc, aby to nevypadalo, že jsme v nějakém zásadním rozporu, tím myslím Svaz obchodu a cestovního ruchu a Úřad pro hospodářskou soutěž, naopak, my spolupracujeme už tři roky na přípravě jiných legislativních norem, které by řešily lépe tuto situaci.

Štěpánka Čechová: Počkejte, tak vám tady jde o peníze, vy hájíte zájmy firem, kterým jde o peníze a vy nejste v rozporu?

Host (Zdeněk Juračka): My tvrdíme, že tento postup, my uznáváme to, že ten trh, který momentálně je, panuje v České republice, je nemocný a potřebuje léčit, ale léčit ho způsobem této novely, jo, považujeme za skutečně nadbytečné a zcela neefektivní. Ale chceme se bavit o tom, jakým způsobem, jo a já se domnívám, že ta diskuse je nastartovaná a byla nastartovaná ...

Štěpánka Čechová: A jak byste tedy léčil jinak, než takovými opatřeními vůči těm, kteří takto vlastně tahají peníze řečeno laicky z kapes drobnějších dodavatelů a výrobců?

Host (Zdeněk Juračka): Dobře, pojďme ke konkrétním věcem.

Štěpánka Čechová: Ano.

Host (Zdeněk Juračka): Například je tam, v tom návrhu je zákaz používání nebo tahání peněz, když to řeknu lidově, z dodavatelů na umístění v lifletu, znamená, to je v tom propagačním letáku u dodavatele.

Host (Martin Pecina): To tam prosím vás není, proti tomu jsme se ohradili taky, je tam, jsou tam body a až f, jako zneužití ekonomické závislosti a je to pouze o tom, o přímé či nepřímé požadování peněžních či nepeněžních plnění za vstup do evidence soutěžitele v postavení odběratele, potom za zařazení zboží do prodeje, neodůvodněné přímé nebo nepřímé požadování dodatečných změn v již uzavřené smlouvě, přímé nebo nepřímé požadování dodatečných bezplatných služeb k již dohodnutému uskutečněnému plnění a potom jediný sporný bod u zboží, které rychle podléhá zkáze splatnost do 15 dnů a poslední je vyžadování složení trvalé finanční zálohy před první dodávkou zboží na peněžní účet a tak dále, čili jenom peníze napřed a jediný sporný bod, u kterého si upřímně řečeno taky nejsem jistý, jestli by to tak mělo být nebo ne, je požadování krátké splatnosti u rychle se kazícího zboží. Ale ty liflety, potom nějaký prodej za podnákladové ceny, to jsme odmítli taky a v tom návrhu, který poslanci předkládají po konzultaci s náma už tyto věci nejsou. Jde jenom o peníze předem.

Štěpánka Čechová: Pane Juračko, teď jste slyšel, že to, co vám vadilo, tam pravděpodobně nebude, ale slyšel jste také to, co tam bude, tak se vyjádřete k těm dalším věcem, které jmenoval pan předseda Pecina.

Host (Zdeněk Juračka): Dobře, já se zase pokusím být konkrétní, abychom to zkrátili. To jsou všechno věci, které se bohužel, teďko říkám prosím vás bohužel, dají vždycky obejít. Ten silný je vždycky obejde. Dám konkrétní příklad. Splatnost 15 dní původně v tom zákoně byla 30 jako, ten odběratel, který je silný, teďko bude obchodní řetězec, abychom teda se bavili konkrétně o obchodu, že toto je typický případ, jo. Řekne dodavateli, ano, jestliže chceš ke mně dodávat, já ti budu platit za 90 dní, zákon říká 30, tak mi podepíšeš 60 dní, že mě nebudeš penalizovat a to je úplně totéž a ten dodavatel mu to určitě udělá a teďko to obraťme. Ale bude odběratel, slabší obchodník nějaký živnostník na nějakým venkově, který řekne tomu dodavateli, víte, jako já vám to nemůžu zaplatit do 30 dnů, já prostě nemám peníze a myslíte, že ten dodavatel mu vyhoví? Určitě ne, protože tady ten poměr je úplně jinej, on vyhoví jenom tomu silnému, kterému dělá velké odběry, čili abychom se pochlubili, o čem já mluvím. Já chápu, že musí nastat nějaká změna na trhu, preferuji to, ať se využívají stávající zákony, anebo preferuji to, ať se tyto návrhy dají skutečně koncepčně dohromady, toto jsou návrhy, které se budou obcházet, které vzbudí další korupční prostředí, bohužel.

Štěpánka Čechová: Nebo-li to, co říkáte je, že zákon nezákon, obchodní vztahy si budou fungovat jak ony budou chtít.

Host (Zdeněk Juračka): Bohužel jako, protože ta regulace obchodních vztahů je velmi složitá a zasahovat do nich je mnohdy horší a ten, a neefektivnější, než je nechat tomu volnému běhu, ale já se nebráním jakýmkoliv ...

Štěpánka Čechová: Ano, pane předsedo, má teda v tomto prostředí, které nastínil pan viceprezident Juračka, vůbec smysl nějaký zákon opravovat, když jak slyšíte, oni si ti obchodníci stejně poradí?

Host (Martin Pecina): Oni ti obchodníci si neporadí, protože když budou vymýšlet podobné věci, o kterých pan Juračka hovořil, tak náš úřad zasáhne, ale já bych se vrátil k tomu, co říkal pan Juračka. Prostě on sám uznává,že ta situace není v pořádku a říká řešme to stávajícími zákony, ono to stávajícími zákony se to už tady řeší několik let, ta situace se nelepší, ale ti dodavatelé budou přece v úplně jiné pozici. Představte si někoho, kdo chce dodávat mléko, oni mu řeknou ano, tady nám zaplatíte 200 tisíc za to, že se vůbec dostanete k nám do prodejny a my to mléko budeme kupovat za deset korun a za měsíc mu řeknou, tak, jako 200 tisíc, které jste nám zaplatil, ty už jsou prostě pryč, ty mu nikdo nevrátí a to mléko nám budete stejně prodávat za 8 korun nebo za 9 nebo budete platit další poplatky, jinak vás prostě přesuneme do regálu někde úplně dozadu. O tom to je. V okamžiku, kdy dáte peníze předem, prostě ten silnější partner vás má potom v hrsti a jestliže toto jednání odbouráme, tak to samozřejmě není definitivní řešení situace, ale je určitě aspoň krok správným směrem, ovlivníme alespoň něco a ti dodavatelé získají jakousi zbraň proti tomu nekalému jednání, které tady je a všichni to uznáváme a strkáme před tím hlavu do písku.

Štěpánka Čechová: Pane viceprezidente Juračko, znělo vám to rozumně?

Host (Zdeněk Juračka): Podívejte se, pokud vzniknou jakékoliv rozumné návrhy, které trošku upraví to tržní prostředí v Česku, který je skutečně na pokraji velkých konfliktů, ať už zákonných či nezákonných a ty konflikty se dějí buďto veřejně nebo neveřejně, já nebudu souhlasit akorát s panem předsedou, že to oni teda takhle celkově vyřeší, protože já když vím, že oni vstoupí do jednání, kde se doví, že někdo požadoval peníze expos, což je teda skutečně levárna a to já, kdyby se to dalo nějakým způsobem řešit a potlačit, budu jeden z prvních, který pro to zvedne ruku, aby se to řešilo, ale nevyřeší to tímto způsobem, protože všechny tyto věci se budou muset legalizovat, bude konkrétní viník a bude konkrétní stěžovatel a vždycky se to vrátí na začátek, protože vždycky je silný a slabý, ale říkám pokud z toho, z novely zákona od pana poslance Skopala za péče ÚHOSU vznikne něco dobrého, které pomůže tomuto trhu, my bychom byli poslední, který by byli proti tomu.

Štěpánka Čechová: Pane předsedo, kdy by zhruba ten zákon mohl být předložen k nějakému hlasování a kdy by se ho případně mohli ti utlačovaní dočkat?

Host (Martin Pecina): Teoreticky by bylo možné, že se to zvládne do konce volebního období, spíše však já si myslím, že by měl platit od 1.1.roku 2007.

Štěpánka Čechová: Mohl by tenhleten zákon, o kterém hovoříme, vyřešit třeba i případ prodeje reklamy, který teď šetří váš úřad, jde o to, že mediální zastoupení televize Nova mělo dát zadavatelům reklamy odlišné varianty nabídek v případě, že budou inzerovat jenom na Nově, anebo když se rozhodnou umístit svou reklamu i do konkurenčních televizí, je to i tento případ, který by ten zákon řešil?

Host (Martin Pecina): Není to tento případ, protože tento případ je sice obdobný, ale tento případ my můžeme řešit už podle stávajícího zákona. My jsme zahájili šetření a televize Nova je v dominantním postavení, bezesporu dominantním postavení na trhu televizní reklamy, a proto my toto jednání, o kterém se bavíme, můžeme začít řešit i v rámci stávajících zákonů, protože postavení dominantního soutěžitele nám to umožňuje. Myslím si, že konkrétní výsledky bychom měli znát někdy na začátku měsíce ledna, je tam velké množství subjektů a také to postavení televize Nova nebo firmy, která je mediálně zastupuje, nebylo ze začátku pro úřad zcela průhledné, čili pracujeme na tom případu a myslím si, že během začátku měsíce ledna budeme mít nějaký výstup.

Štěpánka Čechová: Pane viceprezidente Juračko, teď jsme slyšeli příklad toho, na co už fungují současné zákony a na co Antimonopolnímu úřadu stačí, každopádně, pokud by se stalo, že by zákon v současném volebním období ještě stihl projít schvalovacím procesem, skutečně budete protestovat?

Host (Zdeněk Juračka): Za prvé neznám tu poslední verzi zákona, zná ji asi jenom pan předseda Pecina. Určité části toho zákona, které budou, nechci předvídat, které budou ve prospěch toho trhu, tak my určitě podpoříme, já hájím jenom ne zákon za každou cenu, ale zákon, který skutečně přinese nějakou nápravu, kterou ten trh potřebuje.

Štěpánka Čechová: Pozvání do studia přijali předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina a viceprezident Svazu obchodu a cestovní ruchu Zdeněk Juračka. Pánové, děkuji vám za váš čas. Na slyšenou.

Host (Zdeněk Juračka): Taky děkuji.

Host (Martin Pecina): Děkuji, na slyšenou.

Štěpánka Čechová: Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, Týden v tahu. Na řadě je nejčerstvější přehled zpráv, po něm se budu ptát na postoj lékařů k volnějšímu přístupu zákona k eutanázii a také na problémy, které může pro naši zemi znamenat oddalování dohody o rozpočtu Evropské unie.

Nový trestní zákoník a pojem eutanázie

Štěpánka Čechová: Další vlnu diskusí o eutanázii vyvolalo tento týden rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Ta schválila nový trestní zákoník, který už nestaví eutanázii na roveň vraždy. Rozdíl proti současné právní úpravě vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.

Host (Petr Dimun): Ten zákon nový jako takový je dosti v některých oblastech liberální, on odlišuje trestnost asistované sebevraždy na vlastní žádost od vraždy jako takové dnes a fakticky stávající trestní zákon nezná pojem vraždy se souhlasem dané osoby a ten nový posun je v tom, že nová skutková podstata v rámci nového trestního zákona rozlišuje právě vraždu se souhlasem dané osoby a tam je ta horní hranice trestní sazby 6 let. Jinak by to byla samozřejmě vražda a právě smysl tohoto nového trestního zákona je odlišit to jednání, ta vražda ze soucitu podle názoru zákona jaksi má být mnohem níže v úrovni trestání.

Štěpánka Čechová: Ostře proti takové úpravě byli především poslanci KDU-ČSL. Jejich předseda Miroslav Kalousek upozorňuje, že zákon zavádí možnost beztrestnosti eutanázie, a to znamená téměř legalizaci. Společnost podle něj otevírá Pandořinu skříňku a hraje si s rizikem, jehož konce nemůže dohlédnout. Jak se na celou věc dívají odborníci? Na to se ptám předsedkyně etické komise z České lékařské komory doktorky Heleny Stehlíkové, dobrý den.

Host (Helena Stehlíková): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Kdo ze soucitu usmrtí nevyléčitelně nemocnou osobu, která trpí somatickou nemocí, na její vážně míněnou a naléhavou žádost, bude potrestán odnětím svobody až na 6 let. Tak zní v předloze část toho kontroverzního paragrafu. Paní doktorko, jak se díváte na samotnou definici eutanázie v trestním zákoníku a fakt, že je odlišena od vraždy. Vítáte takovou úpravu zákona?

Host (Helena Stehlíková): Já ji samozřejmě vítám, protože jsem nesmírně ráda, že se v našem trestním zákoně objevuje vůbec pojem eutanázie a že jsme vlastně vůbec tuto diskusi otevřeli. Myslím si, že pokud chceme patřit do moderní demokratické Evropy, tak musíme nazývat věci správnými jmény a skutečně eutanázie je něco jiného, než vražda. Já sama osobně předesílám dopředu, že rozhodně nejsem zastáncem eutanázie, takže aby nebyla moje slova chápána nějak nesprávně, nicméně se domnívám, že ten trestní zákoník z roku 61, který skutečně jakoby s asistovanou sebevraždu nebo vraždu ze soucitu kladl na roveň té vraždě sprosté, jak já říkám tomu, že ubodají někde někoho v lesíku, anebo ze zištných důvodů a podobně, tak já si myslím, že tam ten rozdíl obrovský je. Záleží samozřejmě na vyspělosti společnosti, jak bude schopná a ochotná s těmito pojmy dále pracovat.

Štěpánka Čechová: On je tam ale dost podstatný moment. Zákon neříká, že by eutanázie musela být provedena lékařem nebo za jeho odborné asistence. Není to chyba, není možná právě to tím zámkem Pandořiny skříňky, o které hovoří lidovci?

Host (Helena Stehlíková): Já osobně mezi tím žádný rozdíl, mezi tím, jestli eutanázii provede lékař, zdravotní pracovník nebo blízká osoba, tomu umírajícímu vždycky je to ukončení života rukou člověka, nikoli vývojem nebo nemocí, prostě někdo asistuje, pomůže zemřít, takže pak si myslím, že by nemělo být činěno rozdílu mezi tím, jaká je jeho profese nebo jaký je jeho vztah k té umírající osobě. To si myslím, že je správné, že to tam není rozděleno.

Štěpánka Čechová: Zákon také nedefinuje spodní hranici trestu za eutanázii. Na misce vah tak stojí na jedné straně například snaha pomoci ukončit trápení blízkému člověku a na druhé otevřená možnost pro soudy trestat, anebo netrestat. Z pozice lékařů očekáváte, že budou třeba vaši kolegové ochotnější pomoci ukončit život na žádost trpícího pacienta, pokud budou mít před sebou vyhlídku, že je soud za to neodsoudí?

Host (Helena Stehlíková): Já si myslím, že to je spekulace v tuhletu chvíli a domnívám se, že tomu tak rozhodně nebude. Ono vždycky to zůstane trestným činem, vždycky ten, kdo to vykoná, bude trestně stíhán, bude souzen. Já bych v podstatě přivítala to, že tam je možnost, tam není vlastně udělena ta dolní hranice trestu. Vím, že to jsem v rozporu se zástupci KDU-ČSL a některými poslanci, ale viděla bych to jako pozitivní krok ne z toho, že bych se bála, že tady obecně budeme všichni provádět eutanázie, ale protože vlastně to dává mnohem širší možnosti našemu soudnictví a soudcům. Já bych tady citovala možná ne úplně přesně názor pana profesora Vojtěcha Cepla, emeritního ústavního soudce, který vždycky říkal, že v našem systému bohužel ti soudci jsou víceméně jenom takovými prováděcími orgány, přesně definovaný zákonu. Tady v podstatě se otvírá soudci mnohem větší možnost skutečně soudit a vykonávat svou soudcovskou profesi. Já se skutečně nedomnívám, že ve fungujícím systému soudnictví, ve fungující demokracii by mohlo dojít ke zneužití tohoto nebo že by ti soudci byli tak úžasně benevolentní, že vlastně by to jako každému odpustili, já se domnívám, že ne, že ne, ale že budou mít prostě možnost. Bude každý mít právo být souzen a posouzen.

Štěpánka Čechová: Když pomineme dejme tomu těžkou úlohu soudců v rozhodování o oprávněnosti či neoprávněnosti eutanázie, nedostane to třeba i lékaře do těžké pozice dokazování toho zda smrt toho člověka byla z lékařského hlediska opravdu nevyhnutelná, jestli pacient skutečně trpěl a tak dále?

Host (Helena Stehlíková): Já si myslím, že ten problém si musí zvážit ten člověk, který se k takovému činu odhodlá a skutečně my se setkáváme s tím, že vlastně při výzkumu, kterou prováděl vlastně Ústav lékařské etiky Masarykovy univerzity v Brně se v podstatě ukázalo, že značná část obyvatel víceméně sama říká, že by o eutanázii požádali. Lékař se tak dostává do velice svízelné situace, ale on si musí zvážit nebo i ten jiný zdravotnický pracovník nebo blízká jiná osoba si musí zvážit to, co chce udělat. Já osobně to vidím asi v té rovině, že bychom se měli zamyslet, pokud ten člověk žádá, jestli jsme skutečně někde třeba neselhali a jestli v tuto chvíli poskytujeme tu péči takovou, na takové úrovni, abychom vlastně to přijetí na druhý břeh tomu člověku umožnili důstojně, humánně, šetrně, s největší láskou a péčí. Přesto, jak říkám a předesílám, nejsem zastáncem eutanázie, v tomto směru jistě dávám za pravdu Matce Tereze, že je třeba o lidi pečovat a pečovat o ně tak, aby přechod na druhý břeh byl důstojný, bezbolestný, bez utrpení a aby je někdo v tu chvíli držel za ruku a řekl jim, že je má rád, tak si přesto myslím, že v některých opodstatněných případech, pokud k tomu dojde, stane se to, by ten člověk neměl být, který to pomůže nebo udělá, neměl být posuzován jako vrah.

Štěpánka Čechová: Předsedkyně etické komise České lékařské komory doktorka Helena Stehlíková. Díky, na slyšenou.

Host (Helena Stehlíková): Na shledanou.

Jednání o rozpočtu EU

Štěpánka Čechová: Dohoda o příštím rozpočtovém výhledu Evropské unie je stále vzdálená. Ani premiéři středoevropských zemí takzvané Visegrádské čtyřky na pátečním jednání s britským premiérem Tony Blairem neposunuli problém ke konečnému vyřešení. Předsedové vlád České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska už upozornili Tonyho Blaira i otevřeným dopisem, že pokud prosincový summit Evropské unie dohodu nenalezne, podkope to důvěru v akceschopnost rozšířené unie. Připomeňme si průběh pátečního jednání v Budapešti, na místě ho sledoval reportér Vít Pohanka.

Vít Pohanka: Britský premiér Blair v Budapešti připustil, že se jeho vláda možná vzdá části úlevy na příspěvcích do unijního rozpočtu, takzvaného rabatu. Ovšem jedině za předpokladu, že tyto peníze půjdou na ekonomický rozvoj chudších, nových členských zemí ve střední a východní Evropě Jedním dechem ale dodal. V žádném případě se neptáme rabatu, pokud se podstatně nezmění také společná zemědělská politika. Uvedl Tony Blair v narážce na dosavadní odpor Francie, jejíž zemědělci dostávají z unijních fondů nejvíc peněz. Premiéři nových členských zemí ovšem upozorňují, že má-li se někdo při čerpání unijních peněz omezovat, pak by to měly být všechny členské země, nejenom ty nové. Český premiér Jiří Paroubek.

Host (Jiří Paroubek): To východisko, které z této situace je, je podle mého názoru hovořit o řekněme nutných obětech, ale pro všechny, to znamená nejen pro ty nové členské země, ale také třeba pro Británii, pokud jde o rabat, o Francii, pokud jde o společnou zemědělskou politiku s tím, že bychom rádi hovořili také o tom, co je podle našeho názoru nezbytné učinit všechno pro to, aby ty podmínky pro čerpání byly co nejflexibilnější.

Vít Pohanka: Nicméně žádných hmatatelných výsledků premiéři Visegrádské čtyřky s premiérem Blairem na budapešťském setkání nedosáhli. Znamená to tedy, že Blairova přesvědčovací mise byla zbytečná, jak soudili mnozí komentátoři? Britský ministerský předseda si to nemyslí. Z jednání si podle svých slov odnesl především přesvědčení, že je v zájmu všech členských zemí unie, aby k dohodě o budoucích financích dospěly. Ani premiér Paroubek nepovažuje budapešťskou schůzku za ztracený čas.

Host (Jiří Paroubek): Myslím, že tahle schůzka byla nesmírně důležitá pro to, abychom poprvně vlastně po pěti měsících slyšeli jasné stanovisko britského předsednictví, to tady v tuhle chvíli chybělo a ta čísla, která dostaneme předpokládám příští týden, tak nám to dokreslí a můžeme se připravit na ta jednání v Bruselu a myslím, že by bylo předčasné nějak si zavírat dveře v tuhle chvíli, myslím, že ta situace nebude tak horká, jak to vypadá.

Vít Pohanka: Je ovšem skutečností, že se klíčový prosincový summit blíží a zatím nejsou žádné náznaky, k jakému kompromisu nebo zda vůbec by mohli předsedové vlád členských zemí unie v Bruselu za dva týdny dospět.

Štěpánka Čechová: O důsledcích britské váhavosti při tvorbě unijního rozpočtu teď více s ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů, docentem Petrem Drulákem. Dobrý den.

Host (Petr Drulák): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Pane řediteli, ministr zahraničí Cyril Svoboda vyjádřil zklamání nad vývojem a také uvedl, že pochybuje o tom, zda pro Británii je opravdu dohoda o rozpočtu na roky 2007 až 2013 prioritou, tlačí vůbec něco premiéra Blaira, aby problém urychleně řešil?

Host (Petr Drulák): Já myslím, že ta obava, že rozpočet není britskou prioritou, je poměrně opodstatněná, protože Velká Británie ani v minulém půlroce za lucemburského předsednictví nevystupovala příliš konstruktivně. Byla to dokonce ona, kdo zablokovala celá jednání a samozřejmě všichni čekali, co předvede za svého předsednictví, a to co jsme viděli tedy je, že britský postoj není příliš konstruktivní, nejedná se o hledání kompromisu a pokud tedy Británie se pokouší něco najít, tak je to kompromis spíše na úrovni té staré patnáctky na úkor deseti nových členských států.

Štěpánka Čechová: Ty případné škrty v rozpočtu unie, o kterých se hovoří, musí podle premiéra Paroubka snášet všechny členské země evropské pětadvacítky a nejen hlavně nováčci. Naznačil, že v břímě škrtů by měly naopak nést zejména bohatší země unie, protože podle něj je v zájmu celé unie, aby se ekonomická úroveň těch chudších států přiblížila úrovni zemí dřívější evropské patnáctky. Myslíte si, že bude Británie na takové argumenty slyšet?

Host (Petr Drulák): Toto je argument, na němž je postavena evropská integrace, jeden ze základních principů evropské integrace je princip solidarity a Evropská unie přijímá to, že chudší by měli dohánět bohatší, protože není v zájmu nikoho, ani v zájmu evropské stability, aby byla Evropa rozdělena na chudší a bohatší. Z tohoto hlediska lze tedy ten náš požadavek formulovat jako obecní argument, který je v duchu evropské integrace a který je výhodný pro všechny.

Štěpánka Čechová: Premiér také prohlásil, že pokud se chceme dobrat nějakých závěrů, tak asi budeme muset k nějakým ústupkům přistoupit všichni. Na jedné straně tedy Britové nebo Francie a na další straně třeba i Česká republika nebo Slovensko. Myslíte si, že ale máme skutečně takovou pozici, abychom mohli tímto způsobem vyjednávat, anebo de facto nezbývá nám čekat než jak to dopadne?

Host (Petr Drulák): Ten finanční rámec musí schválit všichni, to znamená náš souhlas je proto nutný, nejsme v té věci sami, jsou tu další nové členské státy, to znamená, jsme skutečně jednacími partnery a není to o nás bez nás.

Štěpánka Čechová: A jak může do celých jednání zasáhnout Německo? Angela Merkelová.

Host (Petr Drulák): Angela Merkelová zatím neřekla jasně, jakou pozici zaujímá. Řekla, že ta pozice bude konstruktivní a z jejich předchozích výroků, kdy několikrát opakovala, že Německo chce za jejího vedení mnohem intenzivněji konzultovat se svými menšími sousedy, tak z těchto vyjádření se nám naskýtá určitý optimismus, že Angela Merkelová bude brát v úvahu zájmy států, jako je Česká republika, Polsko a další sousedé a nebude se soustředit pouze na tu dohodu s Francií a s Londýnem.

Štěpánka Čechová: A tím vlastně tlačit britského předsedu k tomu, aby ta dohoda byla vůči novým členským zemím mírnější a spravedlivější.

Host (Petr Drulák): Ano.

Štěpánka Čechová: Velvyslanec České republiky v Evropské unii Jan Kohout Radiožurnálu řekl, že oddálení rozpočtů by mohlo ohrozit naše čerpání peněz z evropských fondů daleko víc než sama naše nepřipravenost takových možností využít. Nepovede ta kombinace obou faktorů nakonec k tomu, že Česko a možná i další nové členské země se stanou jakýmsi otloukánkem unie, že vlastně se dostanou do velice nevýhodné a v podstatě nějakým rychlejším způsobem pro ně neřešitelné situace? Ono je asi dobré připomenout, že Česku jde ročně o miliardové dotace.

Host (Petr Drulák): Česká republika v posledních letech tu svoji absorpční schopnost zvýšila, to znamená jsme na tom lépe, než v době, kdy jsme vstupovali, to znamená v současnosti a domnívám se jsme schopni absorbovat ty peníze, které jsou pro nás připravené. To zpoždění peněz by pro nás bylo velmi nevýhodné, protože právě v tom roce 2007 má dojít k značnému skoku, kdy se má rapidně zvýšit příliv prostředků z Bruselu, takže já se obávám toho zpoždění, nebojím se tolik o tu absorpční kapacitu, na které jsme dost zapracovali.

Štěpánka Čechová: Takže to zpoždění skutečně může fakticky ohrozit ty peníze, které by kompletně měly přijít do České republiky?

Host (Petr Drulák): Může.

Štěpánka Čechová: Předseda Evropské komise José Barroso prohlásil dokonce, že Británie vlastně chce ve svém návrhu rozpočtu Evropské unie chudým členských zemím brát a bohatým dávat. Je toto gro problému, vyjádřil to podle vás precizně?

Host (Petr Drulák): Myslím si, že je to docela vhodná metafora, vystihuje to ten britský přístup.

Štěpánka Čechová: A máme teď vlastně šanci na to, že to všecko ještě dobře dopadne, anebo očekáváte na tom konečném summitu zhruba za dva týdny, že Británie se svými návrhy neprojde a skutečně se rozpočet oddálí?

Host (Petr Drulák): Já myslím, že je možné, že britský návrh neprojde, ovšem to ještě není konec hry, protože rozpočtová jednání, jednání o rozpočtovém rámci patří v Evropské unii k těm nejtěžším a když se podíváme na předchozí rozpočtová jednání, tak ta také byla ukončena až v roce 1999, to znamená několik měsíců před tím, než nastalo to období 2000 až 2006. Z tohoto hlediska si lze představit, že i tato rozpočtová perspektiva bude dotažena až za rakouského předsednictví. Bylo by lepší, kdybychom to dotáhli za britského předsednictví, ovšem pokud se nám to podaří uzavřít za rakouského předsednictví, tak to také není katastrofa.

Štěpánka Čechová: To znamená, že ještě stále se s tím dokážeme vyrovnat a načerpat peníze z evropských fondů tak, abychom na tom zásadně neutrpěli, jako Česká republika?

Host (Petr Drulák): Domnívám se, že ano.

Štěpánka Čechová: Odpovídal docent Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů. Díky, na slyšenou.

Host (Petr Drulák): Děkuji, na shledanou.

Fejeton Jana Pokorného

Štěpánka Čechová: A závěrem ještě oblíbený fejeton Jana Pokorného, tentokrát ho napsal o lidech, kterým Vánoce příliš nevoní.

Jan Pokorný: "Kus romantiky v tom je. Jdete zasněženou krajinou, vůkol se třpytí ticho, šlépěje v čerstvě napadaném sněhu, v duši předvánoční klid a mír, pod bundou pilku. Idylka ví jen to, že jdete krást vánoční stromek. Jsou ale místa, kde to není jenom tak. Přijít, vyhlédnout si smrček, jedličku nebo borovičku, obezřetně se rozhlédnout, pár tahů pilou a rychle domů. Jsou totiž místa v republice, kde člověk může pocítit, že kradl.

Například na Pardubicku. Tam v tomto týdnu postříkali mnohde stromky odpuzujícím přípravkem. Když takový stromeček přinesete do teplé místnosti, začne, no prostě smrdět. Představte si to, v kuchyni na Štědrý den voní cukroví, v pokoji františek a vy jdete s dětmi ozdobit vánoční stromeček. Ten byl do té doby na balkoně nebo v kůlně, takže nikomu není nic podezřelého. V pokoji už je připraven stojánek, zvonečky a další ozdoby, nezbytná hvězda do špičky, svíčky, manželka sice trochu hudrá, že letos taťka tedy ukradl stromek křivý jako paragraf, jenže ještě než se pověsí první ozdůbka, stromek v pokojové teplotě dá zřetelně najevo, že je to právě on, postříkaný speciálním přípravkem. Náhle panuje úplně jiná atmosféra než ta vánoční. No taťko, dá najevo svou nelibost mamka, děti si neberou servítky a pobledlé rodiny se zmocní nechutenství. Jistě, je to představa, která může být trochu přitažená za vlasy, ale třeba se do ní dokážete vcítit a jedličku, smrček nebo borovičku si půjdete koupit, protože uznejte, že výše popsaný vánoční stromek vám může být ukradený."

Štěpánka Čechová: Fejeton Jana Pokorného uzavřel scénář dnešního Týdne v tahu. Nad událostmi následujících sedmi dnů se s hosty Radiožurnálu zamyslíme opět příští sobotu po 17 hodině. Na slyšenou se těší Štěpánka Čechová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.