Pomoc poskytujeme nejen romských uprchlíkům z Ukrajiny, říká Nikola Taragoš z Romodromu. Zajišťujeme hlavně překlady, potravinovou pomoc a vzdělávání dětí
Na Mladoboleslavsku, Karlovarsku a dalších místech České republiky pracují koordinátoři organizace Romodrom. Pomájí s registrací ukrajinským romským ženám a dětem, zaváží potravinovou pomoc nebo jim vyhledávájí lékařskou pomoc.
„Momentálně se jedná o desítky míst. Obsluhujeme více než 200 romských Ukrajinců, pracujeme ale i s ostatními Ukrajinci,” říká Nikola Taragoš, výkonný ředitel organizace Romodrom, který je v kontaktu se Správou uprchlických zařízení. Dále organizace reaguje na potřeby starostů:
„Pokud se vyskytnou uprchlíci z Ukrajiny, kteří jsou zároveň Romové, přirozeně se hledá romská organizace, která nemá problém s nimi komunikovat. Proto jsme teď hodně vyhledávaní, nebo se obrací na naše kolegy na jiných místech.”
Podle Taragoše je primárním problémem jazyková bariéra:
„Snažíme se domluvit romsky. Samozřejmě ale máme i překladatele, kteří mluví ukrajinsky i rusky. Pak následují základní potřeby – mít kde složit hlavu, v teple, a zajistit jídlo. Na to se hlavně soustředíme. Komunikace je ale základní. Pokud se ti lidé mohou domluvit, hned pookřejí, protože mají propojení.”
Podporu poskytneme, dokud jí bude třeba
Jak dále říká provozní ředitelka Romodromu Michaela Cinová, nově byly zřízeny i telefonní linky pro uprchlíky v ukrajinštině. Kontakt je k dispozici na facebookových stránkách Romodromu.
„Navázali jsme spolupráci s Katedrou romistiky tak, aby bylo zapojeno co nejvíce lidí, kteří by mohli tlumočit a překládat, případně na ta místa dojíždět.”
Romodrom pravidelně spolu s dalšími proromskými spolky dováží potravinovou pomoc do konkrétních míst. Využívají potravinových bank, nebo lokálních humanitárních sbírek, které vznikají z občanských iniciativ.
„Celá situace se odvíjí od válečného konfliktu. Jakým způsobem bude vypadat, jak dlouhý bude. My se budeme snažit podporovat tak dlouho, jak bude potřeba.”
Mezi uprchlíky je spousta dětí bez zákonných zástupců
Mezi ženami, které uprchly z Ukrajiny, jsou i ženy v pokročilém stadiu těhotenství.
„Už jsme řešili i urgentní situace. Maminka potřebovala pomoct, museli jsme zapojit naše pracovníky, aby se intervence zrychlila. Žena porodila, všechno je v pořádku. Samozřejmě je důležitá pomoc s OSPOD, protože ne všechny děti tu jsou se svými zákonnými zástupci, ale s tetami, sestrami, atd.”
„Dále řešíme i oblast vzdělávání. Ve Slaném jsme zřídili malotřídku pro ukrajinské děti. Funguje od 8 hodin do 13 hodin. Učí je ukrajinská paní učitelka, využívají i služeb naší dětské skupiny.”
Pro uprchlíky máme předjednáno na 600 soukromých bytů. Čekáme jen na zprovoznění systému
Nikola Taragoš říká, že pokud bude válečný konflikt nadále pokračovat, je potřeba uvažovat v delším horizontu ohledně bydlení.
„Proto bychom měli přemýšlet nejenom o ubytovnách či tělocvičnách, ale i o standartním bydlení. Tady je prozatím mezera v systému. Romodrom na situaci reagoval, začali jsme připravovat kapacity. Máme přislíbeno přes 600 bytů, které by mohli uprchlíci využít. Bohužel ale na to ještě není nastaven systém. Jednotlivci, kteří mají své volné byty, do něj ještě nemohou volně vstupovat tak, aby jim bylo proplaceno alespoň oněch 180 Kč. A i tuto částu považuji za naprosto základní proto, aby mohla vyhovovat a aby akcelerovala strategii bydlení.”
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.