Politologický pohled na kauzu Kořistka, nový zákon o zaměstnanosti, euroamerická petice proti Putinovi

Přehled příspěvků

Barbora Kroužková: Policie nejdřív zatkla a později zas propustila lobbistu Jana Večerka a poradce předsedy ODS Marka Dalíka. Oba čelí obvinění z pokusu o uplácení poslance Zdeňka Kořistky. Opozice postup policie kritizuje.

Asi stovka osobností z Evropy a Ameriky varuje před vývojem v Rusku. V dopise zemím NATO a Evropské unie signatáři kritizují poslední kroky ruského prezidenta Vladimíra Putina.

1. října začal platit nový zákon o zaměstnanosti. Zavádí přísnější postup vůči lidem, kteří se dlouhodobě vyhýbají práci, na druhou stranu se o něco zvýší podpora v nezaměstnanosti a nezaměstnaní si budou moci legálně přivydělat do výše poloviny minimální mzdy.

Mimo jiné tyto události přinesl téměř uplynulý týden. Podrobně o nich teď víc. Dobrý poslech přeje Barbora Kroužková.

Duel

Barbora Kroužková: Platí nový zákon o zaměstnanosti. Zakazuje diskriminaci, zpřísňuje pravidla pro vyplácení podpory a nově o podporu nemohou žádat absolventi škol bez praxe. Výrazně se také zpřísňují postihy za neplnění norem o zaměstnávání zdravotně postižených, mění se i zásady pro čerpání dovolené. Zakazuje se dětská práce. Zaměstnávání dětí je tématem i následujícího střetu. Ve studiu vítám Ladislava Jouzu z Ministerstva práce a sociálních věcí a je tu i režisér Zdeněk Zelenka. Dobrý den, pánové.

Host (Ladislav Jouza): Dobrý den.

Host (Zdeněk Zelenka): Dobrý den.

Barbora Kroužková: Platí nový zákon o zaměstnanosti a novela Zákoníku práce. Změny se týkají i zaměstnávání dětí. Práce dětí do 15 let je zakázána, výjimka je povolena pouze pro oblast uměleckou, reklamní a sportovní. Pracovní doba je ale omezená a dítě musí mít povolení úřadu práce. Tolik stručně. Pane Jouzo, co vše bude spadat do vyjmenovaných oblastí?

Host (Ladislav Jouza): Tak ještě zbývá jedna oblast, kulturní. My vycházíme z toho nového předpisu, který je součástí zákona o zaměstnanosti, správa Evropských společenství. Tuto oblast upravuje směrnice Evropských společenství 94/33, směrnice, která se nazývá Ochrana mladých lidí při práci. Říká, že členský stát Evropské unie může práci dětí zakázat. Nejedná se o práci dětí, ale jedná se o činnost dětí. Tady ten pojem činnost dětí je dán úmyslně.

Barbora Kroužková: Doplním, že dítě do 6 let věku bude moci pracovat maximálně dvě hodiny denně a celkem 10 hodin týdně. Děti od 6 do 10 let budou pracovat 3 hodiny denně a maximálně 15 hodin týdně, děti od 10 let do 15 let mohou pracovat 4 hodiny denně a maximálně 20 hodin týdně. Od 10 večer do 6 do rána nesmí pak děti pracovat vůbec. Pane Zelenko, jak to chodí v praxi, když se teď soustředíme na tu umělecko kulturní filmařskou oblast?

Host (Zdeněk Zelenka): Tak já nejprve chci říct, že považuju za správný, že je zakázaná práce dětí do těch 15 let, to je v pořádku, jo. Ale v oblasti kulturní považuju tento zákon za naprosto katastrofální a je pro mě jenom důkazem toho, že se z ty Evropský unie berou i hlouposti, bez ohledu na logiku věci. Podívejte se, tenhleten zákon je v podstatě proti dětem. K čemu vlastně dojde? Dejme tomu, že budeme dělat film, kde bude 30 natáčecích dnů a z těch 30 natáčecích dnů to dítě bude mít 20 natáčecích dnů. Protože tam bude moct být pouze polovinu té doby, se bude muset zvýšit počet natáčecích dnů, to znamená, že vlastně narostou náklady, dejme tomu, o dalších 10 milionů korun. Druhou variantou je, a ta když tak bude asi daleko horší, že se to natáčení bude muset stihnout za ty čtyři hodiny. To znamená, že to dítě bude vystavený do stresu a bude muset tu práci, kterou by normálně v klidu udělalo za těch 8 hodin, udělat za 4 hodiny, a třetí varianta bude, že když producent dostane scénář a uvidí, že vlastně tam má vystupovat teda dítě, tak ten film se prostě točit nebude.

Barbora Kroužková: Co říkáte námitkám z řad filmařů a pan režisér Zelenka není první, který se už ohradil?

Host (Ladislav Jouza): Ano, já s názory pana režiséra Zelenky nesouhlasím, protože tento zákon je namířen na ochranu bezpečnosti a zdraví dětí. Když si vezmeme to dítě do 6 let, tak to může vykonávat tuto činnost dvě hodiny denně a u dětí, které jsou od 6 do 10 let, tam jsou tři hodiny denně a kdyby měl mít, kde by mělo mít to dítě čas na školu, výchovu, zájmy a tak dále. Konečně je tady zákon, který poprvé u nás zachraňuje děti před ohrožením bezpečnosti a zdraví toho dítěte.

Host (Zdeněk Zelenka): To je naprosto zmatený, to je naprosto zmatený, pane Jouza.

Barbora Kroužková: Určitě my to bereme v tomto smyslu, ve kterém to uvádíte, nicméně bych se zeptala na úplně konkrétní situaci na place. Co se třeba dá nebo nedá stihnout za dvě hodiny s pětiletým dítětem a pak se dostaňme k tomu, jak vznikaly ty lhůty, ty konkrétní výměry pro děti.

Host (Zdeněk Zelenka): Podívejte, my jsme zase papežštější, jak papež, jo. To znamená ve Francii třeba dítě může být na place pět hodin, v Anglii ještě dýl, jo, myslím že třeba Harry Pottera by asi nenatočili za dvě hodiny nebo za tři hodiny denně. Víte, ono se vůbec musí vyjasnit, jestli to dítě, když na tom place, jestli pracuje a zastávám naprosto přísnej názor, že se nejedná vůbec o práci. Dítě prostě to bere jako naprostou relaxaci a vůbec se nejedná o práci a hlavně ...

Barbora Kroužková: Nicméně asi namítneme, že když se točí v noci, tak to určité dopady má jak na psychiku ...

Host (Zdeněk Zelenka): Já bych uvítal zákon, který by zakázal práci dětí v noci. Pak bych uvítal zákon, který by vymezil, že třeba dítě se nesmí zúčastnit natáčení sexuálních scén, vypjatých dramatických scén, násilnických scén a tak dále, to bych naprosto bral, ale toto je omezování práv dítěte. Vy mu vlastně zakazujete věnovat se tomu, co chce.

Barbora Kroužková: Mluvili do návrhu zákona odborníci? Jak vznikaly ty časové lhůty, které tam teď stojí?

Host (Ladislav Jouza): Já, paní redaktorko, ještě se vrátím, než odpovím na vaši otázku, vrátím k názoru pana režiséra. On hovořil o zájmové činnosti dítěte. V tomto případě by se zákon na ně nevztahoval. Tento zákon se vztahuje na dítě, kdy se jedná o komerční záležitost, kdy za to dostává to dítě nebo jeho zákonný zástupce honorář, odměnu, ale taková ta zájmová aktivita, umělecké soubory, anebo to natáčení třeba zdarma a tak dále, bez těch komerčních cílů, tak samozřejmě na to se zákon nevztahuje.

Barbora Kroužková: My se ale bavíme o filmování.

Host (Zdeněk Zelenka): Podívejte, tak já se domluvím s tím dítětem, že to udělá zadarmo a pak může točit třeba deset hodin denně, podle vás. To dítě v tom filmu chtít hrát bude, jo, takže já když se s ním domluvím a řeknu, dobře, budete to dělat zadarmo, tak potom už se na to nevztahuje ten váš zákon? Podívejte se, je to neuvěřitelný, že vůbec něco takovýho se dává do běhu, jo? Víte vůbec o těch důsledcích, co bude? Zmiznou hlavní hrdinové dětští z pláten kin, obrazovek, spousta firem přijde o práci, protože už se nebudou zadávat zakázky tady našim firmám. Vlastně se dává prostor teda dětem, aby potom místo na dětský filmy koukaly na americký krváky a tak dále, takže je to absurdní, absurdní situace.

Barbora Kroužková: Já se, promiňte, pane režisére, přece jenom vrátím ještě k tomu, jak vznikaly ty lhůty.

Host (Ladislav Jouza): Já se vrátím tedy k té otázce, co jste, paní redaktorko, nastolila.

Barbora Kroužková: Protože jak jsme slyšeli, tak v jiných zemích Evropské unie je to jinak.

Host (Zdeněk Zelenka): No samozřejmě, tam může být pět hodin dítě, šest hodin.

Host (Ladislav Jouza): Tento zákon vznikal po dobu několika let. Účastnily se přípravy některé odborové svazy, třeba Konfederace umění a kultury, byl tento zákon nejdříve jako samostatný zákon, před třemi roky, vyjadřuje se k tomu rovněž připomínková místa, potom byl tento zákon nebo část zákona součástí zákona o sociální ochraně dětí a mládeže a konečně v té poslední fázi na základě rozhodnutí vlády se stal tento zákon součástí zákona o zaměstnanosti.

Barbora Kroužková: Musím se zeptat. Ptali jste se filmařů, co se třeba dá stihnout za dvě hodiny s pětiletým dítětem?

Host (Zdeněk Zelenka): Ale víte, já vám něco řeknu, ještě pětiletý dítě, to je výjimka ve filmování. Když se pracuje s dětmi, tak nejčastější je to okolo těch 12, 13 let a když se třeba točí film o prázdninách, tak já vůbec nevím, co kterýmu ministerstvu je do toho, co to dítě o prázdninách dělá.

Barbora Kroužková: To znamená dítě od 10 let do 15 let čtyři hodiny, prosím o vyjádření ...

Host (Zdeněk Zelenka): No jistě a teď si vemte, že tady čtu, pardon, promiňte, tady čtu, že to dítě, když bude chtít hrát ve filmu, tak musí jít na úřad práce rodiče, musí žádat o povolení, praktickém lékař se musí vyjádřit, no prosím vás, to je něco nevídaného.

Barbora Kroužková: K tomu se ještě dostaneme. Komunikovali jste s filmaři, prosím?

Host (Ladislav Jouza): My jsme komunikovali s Konfederací umění a kultury a s ministerstvem kultury, takže předpokládáme, že tato místa jsou oficielními připomínkovými místy, která se vyjadřují k návrhům, předpisu k návrhům zákonů, takže i názory Konfederace umění a kultury ještě před těmi dvěma roky byly brány v úvahu a jsou v tomto zákonu zohledněny. Je věcí tedy té Konfederace, jakým způsobem ona si ty připomínky shromažďovala a také vyřizovala.

Barbora Kroužková: Dobře, pojďme nyní k těm procedurám. Pan režisér už řekl, že bude muset existovat povolení úřadu práce. Úřad práce si vezme maximálně 30 dní na rozhodnutí a ještě před tím budou muset rodiče s dítětem k lékaři, aby přinesli na úřad práce lékařskou prohlídku. Pojďme si říci, pane režisére, jaké jsou třeba honoráře, pokud jde o kompars ve chvíli, kdy zmiňujeme to, že zdravotní prohlídka je potřeba, zdravotní prohlídka se platí a podobně.

Host (Zdeněk Zelenka): Tak já chci hlavně říct, že když dítě hraje ve filmu, tak hraje proto, že hrát chce. Dítě nenapadne, že by si takhle mohlo vydělávat, ani ty rodiče to nedávají na první místo.

Barbora Kroužková: Nicméně ten proces budou muset podstoupit.

Host (Zdeněk Zelenka): Budou muset podstoupit, protože jak říkám, tento naprosto nesmyslný a skandální zákon vstupuje v platnost a jestli je toto výsledkem činnosti teda jako Ministerstva práce, tak opravdu se ptám, co tam na tom dva roky takhle jako koumali.

Barbora Kroužková: Co se bude prověřovat během maximálně těch 30 dní, kdy se bude úřad práce rozhodovat, zda vydá, anebo nevydá povolení pro práci a účast dítěte například na filmování?

Host (Ladislav Jouza): No bude se rozhodně zkoumat vyjádření lékaře, který musí stanovit, zda to dítě je schopno po stránce zdravotní, psychické i fyzické, tu danou činnost vykonávat. Musí být vyjádření zákonného zástupce, provozovatele činnosti a provozovatele, čili té agentury nebo toho subjektu, který bude tuto činnost vykonávat.

Host (Zdeněk Zelenka): Pane Jouzo, ale prakticky, podívejte se. Poslouchejte mě dobře teďka, jo. Obsadím třináctiletého chlapce, který má hrát syna Viktora Preisse, jo? Myslíte, že na úřadu práce jakási paní je schopna posoudit, jestli ten člověk, to dítě, jestli je schopno hrát si na Viktora Preisse ve hře, kterou připravuje teďko?

Host (Ladislav Jouza): To ne, to bude posuzovat ...

Host (Zdeněk Zelenka): Co tam bude posuzovat?

Host (Ladislav Jouza): Ze zdravotních důvodů je to možno vykonávat a zda tedy vy, jako producenti nebo režiséři vytvoříte podmínky k tomu, aby to dítě neutrpělo újmu na zdraví a bezpečnosti.

Barbora Kroužková: Co to prakticky znamená, budou muset filmaři předkládat natáčecí plány nebo scénáře, části scénářů, scény, ve kterých dítě figuruje?

Host (Zdeněk Zelenka): To je naprosto formální zákon, kterej nevychází z praxe, nezlobte se, přece ...

Host (Ladislav Jouza): Pane režisére, podívejte se, je to v celé Evropě. Vy jste nemluvil docela pravdu. Například ve Francii, ve Švédsku a v Belgii je ta úprava jiná. My jsme se touto úpravou zabývali a také jsme ji studovali. Například všechny země Evropské unie mají tuto úpravu a jihoevropské země, Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko zaujímají negativní postoj k dětské činnosti a zaměstnávání dětí do 15 let je zakázáno absolutně.

Barbora Kroužková: Co budou muset filmové produkce poskytnout úřadu práce, aby ten mohl zodpovědně rozhodnout o povolení?

Host (Ladislav Jouza): No hlavně se bude jednat o vyjádření lékaře, který posoudí, zda tu danou roli v tomto případě je dítě schopno vykonávat.

Barbora Kroužková: Ano, lékař bude muset ale vědět, o jakou jde roli.

Host (Ladislav Jouza): Ano, samozřejmě.

Barbora Kroužková: To znamená, že určitým způsobem bude muset nahlédnout do ...

Host (Zdeněk Zelenka): Čili lékař bude číst scénář?

Host (Ladislav Jouza): Nebude číst scénář, on bude zkoumat, kdy a za jakých podmínek a v jakém časovém horizontu se to bude vykonávat. Tento postup je nutný, protože směrnice Evropských společenství říká, že k této činnosti je nutné povolení kompetentního státního orgánu, to říkám jasně.

Host (Zdeněk Zelenka): No víte, já znovu a znovu říkám, je to katastrofální zákon. To je mi sympatičtější, co tady řekl teďko pan Jouza, že třeba Řekové naprosto striktně zakázali tu práci, která, pokud se jedná teda o práci, pokud se to vykládá vůbec jako práci, ta hra, to hraní.

Barbora Kroužková: Jak ale teďko z toho ven, pane režisére.

Host (Zdeněk Zelenka): V tomto státě, kdo opravdu tvrdě pracuje, jsou děti, když jdou v 8 hodin do školy tam se musejí do dvou hodin tvrdě soustřeďovat na práci, takže pokud se ...

Barbora Kroužková: Je řešení v tom, že by děti nebraly za role ve filmech, seriálech, dabingu peníze vůbec?

Host (Ladislav Jouza): No, to určité řešení je, ale potom by se to muselo provádět podle jiných právních předpisů, podle jiné smlouvy, třeba autorská smlouva nebo podle občanského zákoníku a tak dále. Ale vy jste se ještě, paní redaktorko, ptala na ten způsob získávání těch informací. Ta žádost o to povolení činnosti dítěte má ovat druh činnosti, potom popis činnosti a charakteristika pracovních podmínek a charakteristiku pracoviště. To nebude vyplňovat nebo zjišťovat úřad práce tím, že by četl scénář a hodnotil, zkoumal, to napíše vlastně ten, kdo bude o to žádat. Ten zákonný zástupce dítěte, anebo ten provozovatel, jak se v zákoně říká, to znamená ta agentura...

Barbora Kroužková: Dobře, ale rodič si to bude muset zjišťovat ...

Host (Zdeněk Zelenka): To je neuvěřitelná byrokracie, skutečně. Podívejte se, já pracuju v tom oboru 30 let, opravdu to říkám zodpovědně, nikdy nedošlo k žádné újmě psychické či fyzické dítěti, naopak těm dětem to vždycky nesmírně pomohlo, že přišly do jiného prostředí, že mohly jednat s lidmi, kterých si vážily, který měly rády z obrazovky a tak dále.

Barbora Kroužková: Bylo by řešením zavést nějaký dohled psychologa nebo bezpečnostního technika ...

Host (Zdeněk Zelenka): Ale proč, pro Kristovy rány, copak to je nějaká nebezpečná práce, tohle to, jako hraní? Vemte si, že to dítě hraje. .

Barbora Kroužková: Ale hraje v určitých scénách.

Host (Zdeněk Zelenka): Hraje v určitých scénách, hraje no dobře, ale v nebezpečných myslíte nebo tak? Takový scény samozřejmě nejsou. Ne, podívejte se, mluvíme úplně zbytečně, protože od této chvíle producenti nebudou prostě filmy s dětmi natáčet, to je jednoduchý.

Host (Ladislav Jouza): K tomu ještě musím říci, vy to vidíte ze svého hlediska, ale vžijte se také do situace tvůrců zákonů nebo vlády České republiky. Že ta byla neustále kritizována Evropskou unií, že to je jediná oblast našeho sociálního práva, která není upravena. My jsme byli neustále kritizováni. Byli jsme neustále jak se říká v uvozovkách honěni v Evropské unii, že tuto oblast, ve smyslu směrnice nemáme zapracovánu.

Host (Zdeněk Zelenka): Dobře, ale v práci dětí do 15 let, mluvíme o práci dětí, to je naprosto v pořádku a jedině to podpisuju... .

Host (Ladislav Jouza): Ano, ta je zakázána absolutně, práce dětí...

Host (Zdeněk Zelenka): Ano, ale hraní, hraní divadla, hraní ve filmu, není pro děti práce, na tom trvám. Jo?

Barbora Kroužková: A ve chvíli, kdy dostává peníze, jde o co?

Host (Zdeněk Zelenka): No dobře, ale copak honorář, jako rozhoduje, jestli to je práce nebo ne? Tak když mu honorář nedám, tak jako v tom okamžiku to je zábava, a když mu ho dám, tak je to práce? To přece vůbec není ve hře.

Barbora Kroužková: Slabá místa v zákoně jsou, protože jak se při filmování pozná, kdy se pracuje a kdy se dítě baví? Co je práce, co je zábava?

Host (Ladislav Jouza): My jsme byli svědky, když jsme se touto otázkou zabývali v jednom pařížském divadle, kde přišel inspektor, který kontroloval tuto činnost, přišel třeba po desáté hodině a zjistil, že to dítě tam pracuje, vykonává tu činnost, tak pokuta. Stejný postup bude i u nás, protože bude vystaveno toto povolení a přijde Inspektorát bezpečnosti práce, anebo úřad práce kontrolovat to. Když bude tedy vystaven...

Barbora Kroužková: Ale co když rodiče řeknou v 10 hodin, moje dítě nespí, protože nemusí spát, já mu to dovoluji tady bdít a dívat se na filmový štáb . .

Host (Ladislav Jouza): To je zakázáno, povoleno to bude do těch 22,30 pouze v den, který bude předcházet sobotě, neděli nebo svátku nebo o prázdninách, kde dítě nepude druhý den do školy, takže to povoleno bude.

Barbora Kroužková: A když na sebe zodpovědnost vezmou rodiče?

Host (Ladislav Jouza): To možné není.

Barbora Kroužková: Ve studiu byli režisér Zdeněk Zelenka a Ladislav Jouza z Ministerstva práce a sociálních věcí. Díky za účast v debatě.

Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál a pořad Týden v tahu. Za chvíli ve studiu přivítám bývalého velvyslance v Moskvě Luboše Dobrovského a mluvit budeme o euroamerické petici, kritizující ruského prezidenta Vladimíra Putina. S politoložkou Vladimírou Dvořákovou probereme poslední vývoj kolem vyšetřování případu poslance Zdeňka Kořistky a chybět nebude ani fejeton Jana Pokorného o odposleších.

Výhrady světových osobností k politice prezidenta Putina

Barbora Kroužková: Ve studiu už je náš bývalý velvyslanec v Rusku Luboš Dobrovský. Dobrý podvečer.

Host (Luboš Dobrovský): Dobrý večer.

Barbora Kroužková: Rusko se pořád vyrovnává s beslanskou tragédií a po svém na ni zareagoval také ruský prezident Vladimír Putin. Výhrady k jeho politice má zhruba stovka osobností z Evropy i Spojených států. Dopis, který napsaly, je formulován velmi ostře, kritizuje Putina, že využívá tragédie v Beslanu k podkopávání demokracie a že prosazuje opatření, která v zemi posunou blíže k autoritativnímu režimu. Co se v Rusku podle vás děje?

Host (Luboš Dobrovský): No, řečeno stručně. Děje se bohužel to, co je popsáno v tom dopise a já jsem přesvědčen, že ten dopis přichází takříkajíc na poslední chvíli. Ten dopis není tedy žádnou peticí, jak jste to zformulovala na začátku, to je výraz obav stovky signatářů, kteří si všímají, na rozdíl dejme tomu pana prezidenta Klause toho, co se v Rusku skutečně stalo. Není to jenom urychlení toho procesu oslabování demokracie, ke kterému prezident Putin přistoupil po Beslanu, ale to začalo druhou čečenskou válkou, kterou inicioval pan prezident Putin ještě v době, kdy byl premiérem ruské federální vlády.

Barbora Kroužková: To znamená, vy si stojíte za tím, že je v Rusku ohrožena demokracie, čím se to dá dokázat?

Host (Luboš Dobrovský): V Rusku je demokracie oslabovaná, všechny ty protodemokratické instituty a instituce, které začaly postupně fungovat, jsou návrhy pana prezidenta Putina oslabovány. To rozhodující například je, že jeho návrh na změnu volebního systému bude znamenat omezení nezávislosti a samostatnosti budoucích poslanců státní Dumy, jeho návrh na změnu celého soudního systému tak, že ti, kteří budou rozhodovat o soudcích, budou nějakým způsobem tedy, budou jmenováni prezidentem, to znamená hrubý zásah do soudní nezávislosti. To, že nebudou přímo voleni gubernátoři znamená tedy hrubý zásah do demokratického principu, který v Rusku už v tomto ohledu začal fungovat. To, že sledujeme jakýsi zvláštní proces nacionalizace rozhodujících podniků, zejména tedy těžebních podniků, jako je Jukos, sledujeme zatčení a souzení Chodorkovského, vyhnání některých jiných kapitalistů ruských z Ruska, to všechno jsou známky a svědectví toho, že cosi není v Rusku v pořádku.

Barbora Kroužková: Ale například německý kancléř Gerhard Schröder Putina dokonce podpořil, jeho kroky prý vedou k zajištění vnitřní i vnější bezpečnosti.

Host (Luboš Dobrovský): Ano, to se dalo čekat, ale kvůli tomu právě ten dopis byl napsán, ten dopis má své adresáty, to je 25 hlav států a premiérů členských zemí Evropské unie a signatáři se pokouší přimět tyto lidi k tomu, aby už nepoklepávali na rameno prezidentu Putinovi i tehdy, když dělá věci, s kterými by se oni ve své zemi nepochybně nemohli ztotožnit, neboť jsou to demokraté.

Barbora Kroužková: To znamená i Gerhard Schröder.

Host (Luboš Dobrovský): Gerhard Schröder je do značné míry závislý na tom, o čem se tady také hovoří. Bude-li stabilita Ruska tak mohutná a tržní systém bude tak oslaben, jak se o to pokouší prezident Putin, pak bude německý průmysl ohrožen možností vypnutí dodávek dejme tomu, dodávek energetických surovin a podobně. Stabilita ...

Barbora Kroužková: Navažme i na tu dimenzi, která se týká změny zahraniční politiky Ruska, ta se právě podle toho dopisu stále více vyznačuje zastrašováním sousedů, hrozbou evropskému energetickému zabezpečení, tak jak o tom mluvíte, ale také návratem militaristické a imperiální rétoriky. Sdílíte tyto obavy?

Host (Luboš Dobrovský): Já nejenom, že sdílím, ale já jsem na ně dávno a dávno před tímto dopisem upozorňoval ještě v době, kdy jsem ...

Barbora Kroužková: Co to pro Evropu může znamenat?

Host (Luboš Dobrovský): Co to pro Evropu může znamenat. Pro Evropu to znamená, že tady vzniká obrovský vojenský, ekonomický potenciál, který není řízen demokratickými pravidly, anebo nebude řízen demokratickými pravidly. A ten dopis je podle mého názoru chybně charakterizován jako kritika Putina. Ten je zejména charakterizován tím, že oslovuje ty své adresáty, aby si všimli toho, co samozřejmě vědí, a co panu prezidentu Putinovi tolerovali. Jde o to, aby panu prezidentu Putinovi takoví lidé, jako je jeho intimus Gerhard Schröder řekli včas, pane prezidente nebo Vladimíre Vladimíroviči, dejte pozor. To, co děláte, vede k nešťastnému vývoji.

Barbora Kroužková: A jak hodnotíte postoj Česka k tomu ostrému dopisu? Náměstek ministra zahraničí mluvil o tom, že náš postoj k Rusku je teď po Beslanu výrazně solidární a že hodnotit kroky a opatření Putina je z hlediska diplomacie v podstatě předčasné.

Host (Luboš Dobrovský): Ten náměstek je můj dobrý přítel, přesto musím říct, že se ukvapil. Neměl se vyjadřovat vůbec, protože ministerstvo zahraničních věcí není adresátem tohoto dopisu, a proto bylo zbytečné říkat, že česká diplomacie nebude nic hodnotit. Ovšem, vyslovil se také pan prezident Klaus a tím, co řekl, že nemá dost důkazů o tom, že se v Rusku děje to, co je popsáno v tomto dopise, svědčí o jediném. Že nedává pozor.

Barbora Kroužková: Co teď očekáváte od Evropské unie a Severoatlantické aliance, představitelé členských států právě dopis oslovuje.

Host (Luboš Dobrovský): Já se obávám, že ten dopis v takové té první fázi a v tom prvním kroku nebude mít valný výsledek, že nezaznamenáme v prvním okamžiku nějaké politické kroky ze strany těch současných adresátů. Já vidím spíš to, že žurnalisté, mnozí politici, sami za sebe, mnozí intelektuálové, jako je Adrej Glüksmann nebo Adam Michnik nebo já nevím, kdo ještě všechno to podepsal, Fukuyama a tak dále, budou dál pokračovat v této tendenci a budou vytvářet jistou atmosféru, která by měla přimět politiky, zatím podporující cokoliv Putin udělá, k určité selekci a ti politici měli by podporovat jenom to, co také rozvíjí v Rusku demokracii. Doufejme, že se to stane.

Barbora Kroužková: Ano, poslední věc. Jak na ten vývoj bude reagovat ruská veřejnost, co ji čeká?

Host (Luboš Dobrovský): Zatím reaguje ruská veřejnost různým způsobem. Co to je ruská veřejnost? Některé sdělovací prostředky ruské přijímají tento dopis s jistým zadostiučiněním, Kreml odpoví samozřejmě velmi odmítavě, budou to velmi rozhodné věty, které to odmítnou a bude se hovořit o nezbytnosti stability. Jde jenom o to, jaká to bude stabilita. Bude-li to stabilita nedemokratická, nebude k prospěchu ani Rusku, ani Evropě. Rusko bylo nejstabilnější za Stalina.

Barbora Kroužková: Říká Luboš Dobrovský, bývalý český velvyslanec v Rusku. Děkuji vám za návštěvu, na shledanou.

Host (Luboš Dobrovský): Na shledanou.

Kauza Kořistka, Dalík a Večeřek

Barbora Kroužková: Policie tento týden nejdřív zatkla, ale nakonec propustila dva hlavní obviněné v úplatkářské aféře. Marek Dalík, tajemník šéfa ODS Mirka Topolánka a lobista Jan Večerek jsou obviněni, že chtěli uplatit poslance Zdeňka Kořistku. Policie koná, politici její práci komentují, máme co do činění se zpolitizovanou kauzou. Jak se na zmíněné propojování dívá politoložka Vladimíra Dvořáková. Zdravím vás.

Host (Vladimíra Dvořáková): Dobrý večer.

Barbora Kroužková: Už dříve se kauze vyjadřovali politici různých barev i různého postavení, včetně prezidenta, premiéra i ministra vnitra. Mají podle vás mluvit?

Host (Vladimíra Dvořáková): Já si myslím, že politici se rozhodně asi k téhle kauze nějakým způsobem vyjadřovat musí, protože ta kauza není uměle zpolitizovaná, ale je to závažná politická kauza, protože tady jde vlastně o situaci, kdy mohla nastat vlastně situace, kdy někdo byl uplácen, aby ovlivnil politický proces, aby ovlivnil hlasování o důvěře vládě. Takže ta otázka je výsostně politická a souvisí s celou důvěrou teda k politickému systému. Jiná věc je ovšem, jakým způsobem se k tomu politici vyjadřují, a tady si myslím, že ta vyjadřování těch politiků by se nemělo dotýkat charakteristiky třeba jednotlivých osob, hovořit o jejich důvěryhodnosti nebo nedůvěryhodnosti, to musí posoudit policie, tam politici by neměli žádným způsobem zasahovat do vyšetřování, neměli by předjímat výsledky toho vyšetřování a měli by nechat průchod tomu právu.

Barbora Kroužková: Jak se obecně díváte na případ možného uplácení ústavního činitele, připomeňme, že ve hře mohlo být 10 milionů. Co si myslíte o korupci v českém politickém prostředí?

Host (Vladimíra Dvořáková): Je to velice závažná otázka a velice závažný problém. Samozřejmě, uvidíme, jestli se podaří toto prošetřit, jestli se podaří prošetřit i jiné kauzy, které se týkají třeba i minulosti těch lehkých topných olejů, protože to je vlastně něco velmi obdobného, kdy pravděpodobně mohlo dojít k ovlivnění politiků, aby zabránili určitým legislativním úpravám, které mohly vlastně řešit ten problém nebo zabránit tomu, aby docházelo k trestným činům. Takže já si myslím, že to je závažný problém, záleží na tom, jestli se tyhle ty otázky potvrdí nebo nepotvrdí. Každopádně, i to, že se to vůbec objevuje jako problém, velice zhoršuje asi vztah občanů k tomu politickému systému, k demokratickému systému i důvěryhodnost toho fungování politiky.

Barbora Kroužková: Jak jsme na tom ve srovnání s jinými státy v Evropě nebo Americe, jaká je naše politická kultura?

Host (Vladimíra Dvořáková): Tady záleží na několika různých ukazatelích. Pokud se vnímá takový ten klasický index vnímání korupce, tak to vypadá velice špatně. Česká společnost se domnívá, že celá společnost je velmi zkorumpovaná a tam jsme tuším podle posledních výsledků někde na 53 místě společně s Brazílií a s Bulharskem, což příliš o tom nesvědčí, ale tady jde o vnímání té korupce, nikoliv o vyšetřené případy. Já bych chtěla říct jednu věc, že pokud se objevují stále více jako nějaké případy vůbec podezření z korupce, že to nemusí znamenat, že ta korupce je tak obrovsky vysoká, protože už jenom to, že se korupce vyšetřuje, je jakýmsi známkou toho, že existuje právní prostředí. Nejhorší je, pokud ta korupce je silně vnímaná, ale žádné případy se nedostanou na veřejnost.

Barbora Kroužková: A mělo by se rozlišovat mezi korupcí a korupcí, tím řekněme přímým uplácením a nějakým ovlivňováním politiků, pokud jde o hlasování nebo hospodářskou činnost?

Host (Vladimíra Dvořáková): Já si myslím, že pokud se zkoumá korupce, tak se to musí rozlišovat. Jedna z věcí je korupce ve státní správě, snaha třeba uplácet někoho při rozhodování přidělování jakýchsi výhod, to znamená ten podnikatelský sektor. To se objevilo jako obrovské problémy i v západní Evropě, respektive objevily se kauzy, které prostě byly i v těch vyspělých demokratických zemích velmi nebezpečné. Klasickým příkladem byla teda Itálie, kde to obvinění z korupce nakonec skončilo v 93 roce úplným zhroucením toho stranického systému, protože většina politiků prostě byla obviněna, to je jako jeden závažný problém. Druhý problém, který se ale v západní Evropě a těch vyspělých zemích neobjevuje tak často, je to přímá platba těch politiků, přímá, konkrétní platba, platba konkrétním osobám, protože většinou před tím to šlo spíš o sponzorské dary politickým stranám, konkrétním osobám, aby nějakým způsobem rozhodovaly. A to už se v západní Evropě nebo v těch vyspělých demokraciích neobjevuje nebo aspoň si nevzpomínám, že bych takovýhle případ si pamatovala. Mě se vybavuje jediný případ před pár lety s argentinskou krizí. Tam k eskalaci té krizi přispěli i zjištění, že prezident, aby mu prošly návrhy zákonů, přímo uplácel senátory, tedy aby hlasovali pro a to samozřejmě je potom obrovský problém, protože se ztrácí jakákoliv důvěra v ten systém.

Barbora Kroužková: Pojďme zpátky domů. Jak může případ Kořistka, Dalík, Večerek ovlivnit blížící se volby?

Host (Vladimíra Dvořáková): Já si myslím, že částečně je může ovlivnit, protože samozřejmě zejména ty hlavní stany a hlavně hlavní aktéři, jak teda strany koalice, tak strany, tak opoziční strana ODS od těch voleb trochu očekávají. I ukazatel po změně té vlády, jestli teda jejich preference rostou nebo klesají, u ODS to bude mít samozřejmě i vliv potom na třeba ten jejich kongres, který je volebním kongresem, to znamená velký neúspěch by mohl otřást vnitřní stabilitou ODS, na druhou stranu k volbám senátním a krajským chodí velmi malé procento lidí a většinou chodí, neříkám, že všichni, ale většinou chodí lidi, kteří jsou nějakým způsobem spojení s určitou stranou a hlasují pro ni takřka vždycky. Takže ten velký vliv v několika procentech bych to viděla, ale velký vliv bych neočekávala.

Barbora Kroužková: Odhaduje politoložka Vladimíra Dvořáková. Díky za názory, na slyšenou.

Host (Vladimíra Dvořáková): Na slyšenou.

Fejeton Jana Pokorného

Barbora Kroužková: V novinách jsme tento týden mohli číst doslovné přepisy odposlechnutých telefonátů mezi aktéry fotbalové úplatkářské aféry. O své telefony se bojí i někteří politici. Podezření má například Mirek Topolánek, ale i odcházející šéf Sekce předsedy vlády Zdeněk Šarapatka. Jan Pokorný ve svém fejetonu uvažuje, jak by také mohl odposlouchávaný člověk skončit. Odposlechněte si.

Jan Pokorný: "Zkuste říct svým přátelům a známým, že váš telefon asi někdo odposlouchává. Mobil, který až dosud zvonil každou chvíli, bude postupně vykazovat méně a méně přijatých hovorů, až, kromě omylů, nezavolá nikdo. Kdopak by se chtěl dostat do policejních záznamů, byť jenom třeba zavedeným, ahoj, neruším, nevolám nevhod, nejsi někde na jednání? Zejména pro politika, který své podezření, že ho odposlouchávají, řekne do novin, můžou být důsledky až fatální.

Až dosud jsme ho vídali, kterak do telefonu udílí rázné příkazy, sděluje smělé myšlenky nebo organizuje stranu. A najednou nikdo nezatelefonuje. Začne tedy zprvu sám vytáčet čísla kolegů, známých a přátel, kteří ovšem hovory buď nepřijímají nebo předstírají slabý signál, či vybitou baterii. Vzniká stav zvaný deficit komunikace. Člověk, kterého byla předtím plná hospoda, sedí teď tiše, pozoruje svět kolem sebe a přemýšlí o něm. Něco takového se mu dosud nestalo, a tak je překvapen. K čemu to vede? Na jednání grémia své strany se časem začne pouze mlčky vědoucně usmívat.

Je-li vyzván, aby se zapojil do debaty, řekne polohlasem jen, být moudrý neznamená příliš hovořit. Příliš hovořit neznamená být moudrý. Proměny politika si brzy jistě všimne i veřejnost a začne tohoto nemluvného, ale vlídného muže navštěvovat v jeho skromném příbytku, plném knih a lásky. Meditace, dialogy beze slov, přenos myšlenek. Ano, toho budu volit, říkají si fascinovaní občané. O tom, že je to výjev ze současnosti svědčí pouze tabulka na domovních dveřích s nápisem, Zákaz používání mobilních telefonů."

Barbora Kroužková: Jan Pokorný a odposlechy uzavírají Týden v tahu.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.