Politika appeasementu nikdy nefungovala. Riziko války na Ukrajině je vysoké, tvrdí velvyslanec při NATO
Co znamená tvrzení Ruska, že Západu nevěří? Je nutné posilovat přítomnost aliančních vojáků ve východní Evropě? Má pravdu ukrajinský prezident, že napětí mezi oběma zeměmi není vyšší, než bylo před rokem? A měla by se Ukrajina stát členem NATO? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský.
Jak velká je hrozba, že Rusko v blízké době rozpoutá otevřenou válku?
Hrozba je velká. Je to bezprecedentní situace od konce studené války, možná i v novodobé historii. Rusko nashromáždilo na hranicích Ukrajiny a na územích, která okupuje, značné množství vojáků a nereagovalo na obavy spojenců. Nevysvětlilo, co je smyslem navyšování vojenské přítomnosti a rozhodně nepřispělo k deeskalaci stažením. Riziko je pořád poměrně vysoké. Vzhledem k závažnosti té věci se musíme chovat, jako by hrozila.
Kdybyste měl vyhodnotit riziko od 0 do 10?
Je jedno, jestli je to šest, nebo sedm. Teprve v momentě, kdy přijmete tu možnost jako reálnou, máte jistotu, že děláte maximum pro to, aby vůbec nenastala. Je jedno, jaké číslo na stupnici zvolíme. Je důležité, abychom se na to řádně připravovali. To se týká zejména naší bezpečnosti, ale i bezpečnosti Ukrajinců jako partnerského státu Severoatlantické aliance.
Čtěte také
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uklidňuje, že napětí na hranicích není o nic vyšší, než bylo vloni na začátku roku. Co si o tom myslíte?
Napětí je značné. Celý svět tomu věnuje pozornost a je asi jistým úspěchem Ruska, že se podařilo pozornost celého světa upnout k Ukrajině. Rusko sleduje svůj vlastní zájem, kterým je přerýsování evropské bezpečnosti, nová Jalta, kdy země jako Ukrajina a spojenci, kteří vstoupili do NATO po roce 1997, nebudou mít plnou suverenitu. Jejich rozhodování bude podléhat schvalování Moskvy. Pro nás to není překvapením. Musíme riziko porovnávat s tím, co Ruská federace udělala v roce 2014.
Na míře rizika se Zelenskyj neshodl ani v telefonátu s americkým prezidentem Bidenem. Jak si to vysvětlujete?
Pokud srovnáme to, co se děje na mezinárodním poli s tím, jaký dopad mají tyto zprávy přímo na Ukrajince, tak musíme chápat, že se dovnitř země snaží vyslat signál stability. Napjatá situace nesvědčí ekonomice a může Ukrajince znervózňovat. To ale neznamená, že ji budeme ignorovat.
Myslím si, že to hlavní, co by mělo zaznít, je to, že politika appeasementu nikdy pořádně nefungovala. To, co funguje, je připravenost vést diplomatický dialog, která je podpořena pevnou vůlí bránit se. Severoatlantická aliance je čistě obranná aliance, stará se o své členy a nikdy neměla za cíl ohrožovat kohokoliv ve svém okolí. Je přeci právem každé země, aby si zvolila vlastní osud bez toho, aby jí do toho ostatní země strkaly nos.
Související
-
Putin sám neví, co bude dál dělat. Nemyslím si, že bychom měli mít velké obavy, říká bývalý diplomat
„Putin si připravuje scénáře, hraje šachy na několika šachovnicích, sleduje, jak se mu ta hra vyvíjí. Podle toho, kde něco získá, tak rozjede ofenzivu,“ tvrdí Stulík.
-
Rusko-ukrajinský konflikt se nedá vyloučit. Putinovi by ale kromě slávy nic nepřinesl, říká expert
„Podle mého názoru chce Putin návrat do pozic, které měl a už mu je Severoatlantická aliance dávno poskytla. To je ale něco, co mu nechceme dopřát,“ vysvětluje Romancov.
-
Politický expert: Rusko je v zoufalém stavu, Rusové jsou z Putina unavení
Hostem je Michal Romancov, politický geograf a odborník na Rusko. Moderuje Tomáš Pancíř.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
