SERIÁL

1) Proces s bývalými funkcionáři Junáka

Junácký tábor v roce 1949
Předchozí díl
Následující díl

Po komunistickém puči v únoru 1948 se spousta lidí snažila odejít z Československa. Jedni prchali před totalitním režimem, druzí se chtěli v zahraničí zapojit do odboje proti novému režimu. Na Šumavě je přes hranice do západního Německa převáděli i klatovští skauti. Bezpečnost je ale odhalila. V říjnu 1952 osm obviněných stanulo před státním soudem v Praze. Poslechněte si záznam procesu.

Klatovští skauti od jara 1948 převedli přes šumavskou hranici do svobodného světa desítky a desítky osob. Navázali při tom kontakt s americkou zpravodajskou službou a někteří pro ni dokonce pracovali. Cílem tohoto procesu ze října 1952 ale nebylo potrestat je jen za převaděčství, ale hlavně odsoudit celé skautské hnutí. To začal tehdejší režim pronásledovat už v roce 1948. „Junák byl organizace, která se snažila své členy vychovávat k demokracii a svobodě a to bylo něco, cosamozřejmě komunistům vadilo,“ říká vedoucí skautského archivu Roman Šantora.

Činitelé režimu se však nemýlili v tom, že je skautské hnutí jejich protivníkem. Někteří skauti po převratu vypracovávali plán, jak skautské hnutí obnovit ve chvíli, kdy režim padne a bude mu umožněno působit znovu. Všichni věřili, že se tomu tak brzy stane.

Proces z roku 1952 měl proto podle dobového pořadu Československého rozhlasu ukázat skauting jako nebezpečnou a nenávistnou ideologii, která je proti dělnické třídě.

Soudní líčení provázela mohutná protiskautská propaganda, která se ale u mladých lidí míjela účinkem. Spoustu skautů naopak přivedla k ilegální činnosti.

Digitalizace proběhla ve spolupráci s Národním archivem, který je vlastníkem dochovaných magnetofonových pásů. Chybějící části mohou být doplněny později, pokud se najdou chybějící pásy.

Podobně Český rozhlas letos přinesl také digitalizovaný záznam procesu s Rudolfem Slánským a nově nalezený projev Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1931. Všechny archiválie jsou na webu Radiožurnálu stále k dispozici.

Líčení probíhalo během tří dnů od 15. do 17. 10. 1952. Třetí den večer pak vysílal Československý rozhlas propagandistický pořad s komentářem a sestřihem záznamu procesu po Rozhlasových novinách na stanici Praha.

Prokurátor: Vladimír Bureš

Obžalovaní: Pavel František Křivský, Vladimír Bláha, Slavoj Chodounský, Antonín Celerýn, Zdeněk Kovařík, Karel Forst, Václav Pergner, Jaroslav Marek

Do čela klatovské skupiny postavila Státní bezpečnost Pavla Františka Křivského, významného junáckého činovníka a přitom člena KSČ. Na roli převaděče přistoupil po dlouhých a těžkých výsleších a hrozbách. S činností klatovských skautů přitom neměl vůbec nic společného. Dostal nejvyšší trest ze všech. Další členy skupiny potrestal soud 8 až 25 lety vězení.

Dobový pořad o soudním procesu

Záznam soudního líčení

První den procesu, 15. 10. 1952 – zahájení procesu, žaloba prokurátora a výpovědi Františka Pavla Křivského, Vladimíra Bláhy, Antonína Celerýna a Zdeňka Kovaříka. Záznamy jsou seřazené tak, jak šly výpovědi po sobě. V první části v 60. minutě několik vteřin chybí.

Druhý den procesu, 16. 10. 1952 – pouze první část s nedokončenou výpovědí Slavoje Chodounského. Zároveň chybí záznam celého třetího dne.

Související