Policie sleduje mobilní telefony, počet žádostí na operátory jde do statisíců

Kriminalisté si loni vyžádali citlivé údaje o telefonních hovorech ve sto třiceti tisících případech. Vyplývá to z aktuálních policejních statistik, které má Radiožurnál k dispozici. Nejedná se o odposlechy, ale o takzvané provozní a lokalizační údaje mobilních operátorů. Díky těmto datům detektivové monitorují, kde se volající právě nachází nebo s kým hovoří.

Běžný výlet se dvaačtyřicetileté ženě změnil v boj o život. V lese nedaleko Tišnova chtěla vylézt na rozhlednu. Jenže spadla a zranila se. Navíc byla tak zmatená, že nedokázala záchranářům popsat, kde ji mají hledat.

Hodiny tak ležela v lese bez pomoci. Nakonec zasáhli policisté. Požádali mobilního operátora, aby takzvaně napíchl její mobilní telefon. Ženu už pak našli bez větších problémů.

0:00
/
0:00

„Hlídkám se dezorientovanou paní v nepřístupném terénu podařilo vypátrat. Byla při vědomí, ale vážně zraněná a nemohla se hýbat. Policisté ji proto předali přivolaným zdravotníkům, kteří ženu s otevřenou zlomeninou stehenní kosti a dalšími poraněními převezli do nemocnice,“ popisuje Petra Vedrová z brněnské policie.

O lokalizační údaje ale policisté nežádají zdaleka jen při pátrání po osobách. Využívají je i při vyšetřování vražd nebo jiných trestných činů. Počet žádostí jde ročně do statisíců.

Tato praxe vadila v minulosti Ústavnímu soudu. Na sklonku roku 2011 proto zakázal mobilním operátorům data policii poskytovat. Odůvodnil to tím, že se vyšetřovatelé dostávají k citlivým údajům až příliš snadno a že se data dají zneužít.

To ostatně potvrdila i kauza policisty Mariana Hudce, který si nechal pod falešnou záminkou posílat výpisy telefonních hovorů například šéfa Ústavního soudu Pavla Rychetského či manažera společnosti ČEZ Daniela Rouse. Poslanci následně novelizovali trestní řád.

„Podle novely trestního řádu je možné žádat o tyto údaje v souvislosti s trestním řízením vedeným pro úmyslný trestný čin, za který hrozí trest s horní hranicí sazby nejméně tři roky,“ vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Senátorka a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová to ale nepovažuje za dostatečnou úpravu. „Bylo výslovně řečeno, že sledování elektronické komunikace je co do závažnosti zásahu do práva na soukromí, respektive informačního sebeurčení, stejně intenzivním zásahem, jako je samotný odposlech,“ upozorňuje.

Prudký nárůst žádostí

Ani tato úprava policii v masovém monitorování mobilních telefonů neodradila. Aktuální statistiky podle právníka Jana Vobořila z občanského sdružení Juridicum Remedium svědčí o tom, že kriminalisté data stále nevyžadují jen v nejnutnějších případech.

„Je tam vidět prudký nárůst, kdy se policie téměř vrací k číslům z předchozích let, před rozhodnutím Ústavního soudu. To trochu značí, že ne úplně ta přísnější úprava vedla k tomu, že se omezil počet žádostí ze strany policie,“ míní Vobořil. Policie ovšem kritiku odmítá.

„Policie svoji činnost v této oblasti dokladuje ve své výroční zprávě nejen parlamentní komisi, ale i vládě. Policie tento institut využívá pouze v oprávněných případech a to v souladu s platnými zákony,“ říká mluvčí Policejního prezidia Petra Srnková.

„Tady bude vždycky napětí mezi policií a státními zástupci, kteří budou bojovat za to, aby podmínky pro přístup k těmto údajům byly co nejmělčí, protože jim to usnadňuje práci. A pak je tady ten ústavněprávní rozměr, který tedy Ústavní soud jednoznačně judikoval, a ten bohužel dodržen nebyl,“ shrnuje Wagnerová. Policie zaplatila mobilním operátorům za citlivá data a odposlechy jen loni 97 milionů korun.

autor: mch
Spustit audio