Pokud nezaprší, ani sebelepší opatření v krajině nám nepomůže, varuje hydrometeorolog
Nejhorší sucho za posledních 500 let. Taková je podle vědců z projektu Intersucho aktuální situace v Česku. A podle průzkumu společnosti Median teď mají Češi největší obavy právě ze sucha, dokonce větší než z koronaviru. „Lidé nemají vodu ve studnách, na zahrádkách, pozorují, že půda je vyschlá a že plodinám, které pěstují, se nedaří tak, jak by si přáli,“ potvrzuje ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Marek Rieder.
Čtěte také
Česko se podle Riedera potýká se suchem od roku 2014 – každý rok byl srážkově pod normou a deficity se sčítají. „V průměru chybí zhruba 450 mm srážek, což je 450 litrů vody na metr čtvereční,“ vysvětluje.
Stát už začíná investovat do projektů v boji se suchem. Tyto investice se ale zúročí až ve chvíli, kdy nastane srážkově normální rok, kdy krajina a příroda bude schopná lépe vodu zadržet. „Jestliže nespadne shůry, tak nám ani sebelepší opatření v krajině nepomůžou,“ varuje.
Nenapouštějte bazény
Na počasí budeme vždy závislí, protože do Česka žádná významná řeka nepřitéká, a doplňování zásob podzemních vod není tvořeno ničím jiným než srážkami. Jaké tedy efektivně šetřit vodou?
„Lidé by měli být především ohleduplní a nenapouštět bazény, když vědí, že sousedovi bude pak voda chybět,“ vyzývá hydrometeorolog Rieder. Šetření vodou je podle něj ale užitečné jen do určité míry.
„Když se šetří příliš se spotřebou vody, tak to přináší problémy. Kanalizační a stokové sítě jsou dimenzovány na průtok, a když jsou odpadní vody příliš husté, způsobuje to problémy na straně kanalizace,“ objasňuje Marek Rieder.
Zhoubná meliorace
Podle dlouhodobého výhledu bude ve většině nížin problematické sucho minimálně v květnu a červnu. Podle koordinátora týmu Intersucho Miroslava Trnky se letos na jaře nedoplnily spodní vody. A voda chybí i ve svrchních vrstvách.
„Na vině je počasí i změna klimatu. Více než milion hektarů zemědělské krajiny je navíc odvodněno podzemní drenáží, na konci minulého století se plošně odvodňovalo,“ vysvětluje Oldřich Syrovátka z Fakulty managementu pražské Vysoké školy ekonomické.
Vrátit krajinu do původního stavu je velmi náročné nejen technicky a finančně, ale také kvůli vlastnickým právům majitelů jednotlivých pozemků.
Jen peníze nestačí
Do boje se suchem slíbila vláda před rokem investovat postupně až 50 miliard koruna ale dá se očekávat, že v důsledku současné krize se tato částka sníží. Na stabilizaci odtokových poměrů v krajině by podle Syrovátky mělo stačit asi 30 miliard.
Zásadní je ale změnit způsob, jakým se ke krajině chováme, jinak budou veškeré investice zbytečné. „Zemědělství by se mělo soustředit na diverzifikaci a na zpracování, to by změnilo ráz krajiny a zemědělci by se zase museli začít starat o půdu,“ myslí si Syrovátka.
Související
-
Sucho bude častější problém, nedokážeme se na něj zatím připravit dopředu, varuje odborník
Na Radiožurnálu začíná Týden vody, kde se dozvíte nové údaje o stavu sucha v Česku a o projektech, které mají zadržet vodu v přírodě. Jak dlouho nás sucho trápí a co s tím?
-
Obavy ze sucha přebíjí koronavirovou krizi. Je důležité si ty emoce připustit, myslí si terapeutka
Ve chvíli, kdy nám úzkosti znemožňují fungovat, je dobré obrátit se na odborníka, říká terapeutka Zdeňka Voštová, podobné reakce však považuje za normální a přirozené.
-
České zemědělství se po epidemii bude muset zásadně změnit, vyzývá biolog. Největší hrozbou zůstává sucho
Bez sněhu se v Česku sucho projevuje velmi intenzivně. Extrémní sucho, tedy nejhorší, postihuje asi 4 % území. Další dva stupně, tedy výrazné a výjimečné sucho, zasahuje dalších 43 % Česka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
