Pokrok nezastavíš? Nezměrné bohatství Mekongu možná vezme za své

Vyjíždíme na plavbu po Mekongu, který je jednou z nejhustěji osídlených a obdělávaných oblastí ve Vietnamu. Žije tady 17 miliónů lidí. Deltě Mekong se také říká „miska rýže“, protože je jednou z největších pěstitelských oblastí rýže.

Řeka s velkým množstvím přítoků patří mezi největší na světě

Průvodce se nás ptá, kolika státy protéká Mekong. Málokdo tipuje všechny – Tibet, tedy Čínu, Barmu, Laos, Kambodžu a Vietnam. Pramen řeky se nachází někde v Tibetu. Vzhledem k tomu, že ho nikdo ještě nenašel, délka řeky se jen odhaduje na 4350 kilometrů.

Čtěte také

„Řeka Mekong je 12. nejdelší řeka na světě a její ústí patří dokonce mezi nejširší. Mekong má množství přítoků, a proto se mu ve vietnamštině říká ‚řeka devět draků‘,“ říká mi průvodkyně Jane před tím, než nasedáme do člunu a vyjíždíme na Mekong podívat se na tradiční plovoucí trhy.

Na plovoucích trzích nakupují hlavně rybáři a lidé žijící na lodi

Každý den od čtyř hodin ráno se sem do ústí řeky sjíždí loďky a lodě, aby prodaly zboží, které je vystaveno na jejich přídích. Desítky jich parkují v osadě Gaibei, kde je jeden z největších místních trhů. Prodává se tady především ovoce a zelenina.

„Tento plovoucí trh je hlavně pro rybáře a rodiny žijící na lodích. K velkým plavidlům chodí nakupovat věci pro svou potřebu, nebo tady nakoupené zboží znovu prodávají na souši,“ dozvídáme se od průvodce.

Čtěte také

„Na bambusových tyčkách na přídi visí vždy pro lepší orientaci ovoce, které ten den na lodi prodávají. Tady to jsou banány, tam zázvor nebo sladké brambory. A klobouk připevněný na bambusové tyči na přídi zase znamená, že loď je k prodeji,“ vysvětluje dále Vietnamec Dong, který stojí u kormidla naší lodě.

Řeka se často nebezpečně rozvodňuje

Obdivujeme ještě žluté květiny, které má každá loď v květináči nebo vázičce upevněné na přídi, údajně pro štěstí a klidnou plavbu. Pak už zase startujeme a plavíme se dál po nekonečné vodní ploše řeky, která přináší obživu, ale i smrt.

Čtěte také

„V posledních letech si tady záplavy vyžádaly stovky lidských životů. Desetitisíce lidí se z oblasti při povodních musí vystěhovat a často se do svých domovů, tedy vydrží-li, mohou vrátit až po několika měsících. Záplavy navíc vždy katastrofálně poničí úrodu kávy a rýže,“ říká Jane. Situace se podle ní může ještě zhoršovat.

S dalším přehrazováním klesne úroda rýže i počet druhů ryb

Na horním toku dravé řeky totiž Čína a Laos staví přehrady a vodní elektrárny. Přehrazení ale podle ekologů zabrání splavování živin, na kterých závisí úroda rýže. Odhaduje se, že ztráty na úrodě budou ročně činit až 500 miliónů dolarů. Vyhynou také desítky druhů ryb, protože vodní dílo přehradí jejich migrační cesty.

Oba státy ale potřebují elektřinu, Čína pro sebe a Laos proto, aby ji mohl prodávat do sousedního Thajska. Na ryby, život a možné katastrofy se tady nehledí. Silnější a rychleji stavící prostě bere vše, vodu i ryby.