Podoba nového stavebního zákona odpovídá tomu, na čem se de facto shodli developeři, tvrdí Lukl

Proč Starostové označují nový stavební zákon za nesmyslný? Co se změní, když stavební agenda přejde kompletně pod stát? Sníží stavební „superúřad“ nadměrnou administrativu a zrychlí stavební řízení? A jak se odrazí v  ochraně životního prostředí? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byl starosta Kyjova, zastupitel Jihomoravského kraje za STAN a předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Developeři podle vás zvítězili. V čem?

V tom, že ten původní záměr, který byl psán Hospodářskou komorou České republiky a byl přijat Ministerstvem pro místní rozvoj byl de facto inkorporován do toho komplexního pozměňovacího návrhu. To znamená, že existoval záměr, který vytvořila Hospodářská komora, my jsme se proti tomu v institucionální změně vymezili, premiér pochopil možná rizika a dohodli jsme se na tom, že k té změně nedojde. Nicméně v tuto chvíli ta podoba naprosto odpovídá tomu, na čem se de facto shodli developeři a to, co bylo inkorporováno v rámci návrhu Hospodářské komory České republiky. Nakonec i to, že bylo povoleno, aby ze sklepů byly stavěny byty, je přesně to, co si developeři přáli, co žádají a co má nějakým způsobem umocnit jejich pozici na trhu.

Čtěte také

Veškeré stavební úřady tedy mají přejít pod stát. Budou spadat pod Nejvyšší stavební úřad a budou organizovány podobně jako finanční úřady. Převádění úředníků z obcí na stát označujete za drahou reformu. Co vám vadí?

My říkáme, že stačilo upravit ty procesní návrhy. V žádném případě neříkáme, že není nutné  změnit a zrychlit stavební proces. Nicméně dodáváme, že to samotné gró neleží na stavebních úřadech, ale na obrovském množství dotčených orgánů a veřejných zájmů. Chtěli jsme, aby dotčené orgány, které se vyjadřují k návrhům, byly sloučeny pod jednu instituci a to si stát mohl udělat po své linii, protože to jsou jeho orgány. Pokud by k tomu došlo, pak by stavebník poslal návrh stavebnímu úřadu, ten by se dotázal sloučených dotčených orgánů, od kterých by dostal pouze jedno stanovisko a následně by stavební úřad rozhodl. Lhůty rozhodnutí, které jsou kritizovány, že jsou velké, nejsou v rozhodnutí samotného stavebního úřadu, ale v tom, než se jednotlivé orgány vyjádří. 

Druhá věc je, že ne všechny dotčené orgány budou sloučeny. Opět bude potřeba žádat síťaře o vyjádření. Některé dotčené orgány zůstávají samostatně a my jsme řekli, proč tedy ještě k této komplikaci přidávat to, že budeme muset stěhovat lidi do nových budov, ty budovy budeme muset vybavit. To považujeme za naprosté plýtvání veřejnými financemi, když to šlo udělat ve stávající struktuře.

Podle Ministerstva pro místní rozvoj ubude úředníkům až 40 procent agendy. Vy to tak nevidíte?

Nedokážu to posoudit z toho důvodu, že jsme neviděli žádné seriózní a věcné analýzy. Je velká škoda, že si ministerstvo nejprve neudělalo rozbor toho, kde jsou ty největší prostoje ve lhůtách. V tuto chvíli nevím, o co se opírají, když říkají, že agendy ubude. Určitě jí ubude, pokud se bude řádně digitalizovat, ale nemyslím si, že to bude tak jednoduché, jak si to ministerstvo představuje.

autoři: Vladimír Kroc , vla
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.